Bude se muset veřejnost postarat o záchranu šumavských lesů před zájmy Správy národního parku hnutím Šumava nad dřevo?

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Bude se muset veřejnost postarat o záchranu šumavských lesů před zájmy Správy národního parku hnutím Šumava nad dřevo?
Author Miroslav Fuchs
Date 1996-09-20
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Správa NP Šumava je přesvědčena, že nejde o podvod

K místům, která jsou turisty v jihozápadních Čechách nejvyhledávanější, jistě patří Národní park Šumava. Ani jemu, jak jsme se v poslední době mohli několikrát přesvědčit, se však nevyhýbají zásady na ochranu lesa proti přirozeným škůdcům.

Tím, kdo rozhoduje o provádění všech činností na území Národního parku Šumava, je jeho Správa. A právě na její hlavu se snáší veškeré, spíše negativní, připomínky a poznatky lidí, kteří na území parku žijí, i jeho pouhých návštěvníků. Zejména ti jsou k určitým věcem vnímavější než starousedlíci. S jedním postřehem, který se týká těžby dřeva v Národním parku Šumava, se s námi podělil po své návštěvě ing. Kamil Podzemský z Kašperských Hor. Jeho názor vám nyní přinášíme.

Vážená redakce, během své návštěvy Národního parku Šumava jsem se rozhodl vám napsat, neboť jsem byl šokován činností Správy Národního parku Šumava. Nehledě na to, že jsem pozval své příbuzné z Ostravy k návštěvě, z mého laického pohledu, nejcennějšího koutu Šumavy (údolí Luzenského a Modravského potoka), jsem zjistil, že je ona část pro turisty uzavřena. Důvodem tohoto uzavření, které má trvat do konce října, je těžba dříví napadeného lýkožroutem smrkovým. Podle slov strážce, kterého jsme potkali při hlídání turistické cesty vedoucí z Modravy na Březník, zde nechá Správa NP Šumava vytěžit desetitisíce kubíků dříví a turisté by jim přitom překáželi. Nevím, zda Správa nechce, aby turisté viděli jak je desítkami těžařů, traktorů a nákladních aut ničen národní park, nebo zda se jedná o nutné opatření v důsledku boje s lýkožroutem smrkovým. Ovšem se jaksi pořád nemohu zbavit dojmu, že jsem byl podveden, nemyslím tím jenom to, že se moji příbuzní z Ostravy nedostali na Březník.

Při pohledu na náklaďáky vyjíždějící z lesa po zmíněné turistické trase a vezoucí kmeny mrtvých šumavských smrků (často v průměrů okolo 1 metru!) jsem si zde připadal stejně jako v roce 1989, když jsem byl na výletě na Modravě a ze stejného místa, tehdy ovšem z hraničního pásma obehnaného ostnatými dráty, vyjížděly podobné náklaďáky s úplně stejnými kmeny. Mám pocit, že existence Národního parku Šumava v dnešním pojetí patrně zakonzervovala stejný přístup k jeho lesům, jaký měli lesníci v době totality.

Cítím se podveden, když vidím, že národní park je de facto lesní závod, který neumí hospodařit ve svěřených lesích bez masivního nasazení lesní techniky. Myslím si, že veřejnost dnes již umí citlivě reagovat na ničení přírodního prostředí (viz obavu z těžby zlata v Kašperských Horách a založení hnutí Šumava nad zlato) a že současná vláda nemá dostatek možností, jak tomuto ničení zamezit. Vždyť Správa Národního parku Šumava je rezortní organizace Ministerstva životního prostředí ČR, a přesto se chová vůči lesům národního parku mírně řečeno podivně. Lesy léčí jejich kácením a turisty z nich vyhání pod pohrůžkou pokuty. Jedná se ještě vůbec o národní park? Těžební aktivity mi jaksi připadají s národním parkem neslučitelné a nelze je obhájit ani lýkožroutem. Myslím, že hodin (co to znamená?) zdědil současný národní park již dost. Proč nám je na vkusných dřevěných vzdělávacích tabulích u Prášilského jezera vysvětlováno, oč je lepší pro les jej ponechat jeho vývoji, když se tak v oblasti Modravy nečiní. Někde se stala patrně velká chyba, za kterou tvrdě platí les.

Je to velmi paradoxní situace, ale patrně se bude muset opět veřejnost postarat o záchranu šumavských lesů před zájmy Správy Národního parku Šumava patrně založením hnutí „Šumava nad zlato„. Ing. Kamil Podzemský, Kašperské Hory.

O vyjádření jsme požádali v duchu novinářské zásady „budiž slyšena i druhá strana“ i Správu NP a CHKO Šumava. Své stanovisko k vyřčené otázce nám poskytl vedoucí útvaru ředitele

Správy NP prof. ing. Mirjam Čech, CSc.

S pochopením jsme si přečetli sdělení pana ing. Kamila Podzemského z Kašperských Hor ve věci postupu Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava při likvidaci kůrovcové kalamity. Chápeme jeho rozhořčení a k jeho námitkám podáváme toto vysvětlení:

Vedení Správy přikročilo k likvidaci stromů napadených kůrovcem v místech, kde došlo k jeho přemnožení, tj. na Lesní správě Modrava i Lesní správě Stožec. Na ostatních deseti lesních správách je napadení pouze pomístné a je pod důslednou kontrolou. Napadené stromy, se zpracovávají pouze v druhotných zónách národního parku, zatímco první zóny zůstávají nedotčeny a porosty jsou zde ponechány přirozenému vývoji.

Těžba dříví je přímou součástí aktivní ochrany lesa tak, aby zde nedocházelo k přemnožení kůrovce a k napadení dalších zdravých stromů. V žádném případě není těžba vedena za účelem získání finančních prostředků z prodeje dříví, jedná se o těžbu nahodilou, ve své podstatě ozdravnou.

K částečnému omezení vstupu turistů došlo pouze na nepatrné části plochy Národního parku Šumava (cca 2%) a z 2000 km lesních cest bylo uzavřeno celkem 12 km. Pro pana ing. Podzemského to bylo bohužel právě tam, kam chtěl zavést své příbuzné z Ostravy. Na vysvětlenou snad jen tolik, že nám jde výhradně o bezpečnost turistů, kde především při odvozu dříví po úzkých cestách by mohlo dojít k vážnému úrazu.

Když se podíváme do historie vývoje nahodilých těžeb v oblasti Šumavy v minulých letech, není letošní modravská kalamita nic mimořádného.

V minulosti to byla těžba plánovaná, vedená za účelem získání ekonomického zisku a těžba nahodilá – převážně asanační, nyní jde o aktivní ochranu lesních ekosystému s citem pomoci lesním porostům umožnit jejich přirozený vývoj.

Veřejnost bych rad ujistil, že současnému vedení Správy NP a CHKO Šumava jde o to, aby společně s Národním parkem Bavorský les, s církevními lesy ve Schläglu, ale i s okolními lesními provozy Lesů České republiky, byla vytvořena Zelená střecha Evropy a v obou národních parcích jde o „Šumavu nad dřevo „. Prof. ing. Mirjam Čech, CSc.

Otázka těžby, a to v jakémkoliv množství, bude v souvislosti s Národním parkem Šumava diskutovanou i do budoucna, protože k ní prostě docházet bude, ačkoliv jsou vize sebeoptimističtější. Spíše půjde o způsob jejího provedení, o kvalitu lidí, kteří ji provádí a, bohužel, také o dohled, pokud to bez něho nepůjde. Dohled správy parku i turistů, kterých je mnohonásobně více než strážců. Každý podobný dopis, byť by byl jen tak zvaným opakováním látky z minulé hodiny, je dobrý. Třeba jako připomínka, že bylině lhostejnosti se na Šumavě dařit nebude.