Nebezpečí hrozí i v létě

Nebezpečí hrozí i v létě
Author	Václav Janouš
Date	2007-02-03
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Lidé se do některých lesu hlavně na Šumavě nepodivaji ještě několik měsíců

Jižní Čechy - V létě se turisté nepodivaji do všech lesů v kraji. Může za to orkán, po kterém zůstaly hlavně na Šumavě tisíce popadaných stromů. Dřevorubci totiž nestihnou do letní sezóny kalamitu zpracovat.

Na mnoha místech budou z lesu vyjizdet kamiony se dřevem, na stezkach může lidem hrozit zranení po pádu stromů.

Polomy budeme zpracovávat až do konce roku a pravdepodobne i příští rok. Popadalo nám osm set tisíc kubíků dřeva. Tím, že budeme odvážet dřevo i v letní turistické sezóně po komunikacích podél Lipna, budou turisté omezení, uvedl ředitel Vojenských lesu a státku Horni planá Slavomil Brandtl.

Jeste horsi situace bude v Novohradských horách a na Šumavě, kde zůstanou některé lesní cesty zcela uzavřeny. Už nyní ví správa šumavského parku o sedmdesáti kilometrech cest v parku, kam nepusti turisty. Na druhou stranu vycistených už má 250 kilometrustezek, kam lidem dovoli vstup nejdříve příští tyden.

I v létě budou některé cesty kvůli těžbam uzavřeny.

Především na Prášilsku, třeba cesta na Poledník bude uzavřena několik měsíců, naopak k Pramenum Vltavy nebo Plesnemu jezeru je už cesta vycistena. Tyto stezky ale otevřeme najednou, prozradil ředitel šumavského parku Alois Pavlíčko.

Lesni strážci už ale musí řešit první problémy s neukaznenými turisty. Ti strhávají na zacatcích turistických tras upozornení, že v lesích hrozí nebezpečí, a vstupuji do nich přes celorepublikovy zákaz.

Například na cestě k jezeru Laka nebo na Prameny Vltavy už jsme vykazali z lesa desítky lidi. Jen u jezera to bylo devadesát lidi, kroutí hlavou Pavlíčko.

Podle policejnich státistik je situace klidnejsi: pokutu nedostal nikdo, protože lesníci lidi z lesu jen vyzenou, nehlasi to jako přestupek či trestny cin.

Pracovat se bude během roku téměř ve všech lesích. I v prvních, tedy nejcennějších zónách šumavského parku. Tamdelnici osetruji popadané stromy, aby je nemohl napadnout kůrovec. Metod asanace je několik. Třeba stromy oloupat, chemicky osetrit a podobne. Fyzicky ale v prvních zónách dřevo zůstane. Je to šetrnější způsob, než třeba pustit do lesů těžkou techniku, která znici i cesty, uvedl sef parku Pavlíčko.

Podnikatele na Šumavě tvrdí, že léto pro ně bude bud fantasticke na trzby, a nebo jim ubude 25 procent zákazniku. těžko odhadnout, jak se turisté zachovaji. Bud tak čtvrtinu z nich odradi nebezpečí v lesích, nebo je to prilaka a budou casteji sedet v restauracich, než aby se vydali na tury, míní hostinsky Jiří Železný z Nových Huti.

Jak se vyviji situace v přístupnosti lesu NPŠ? (TZ NP Šumava)

Zaměstnanci správy NP a CHKO Šumava intenzivně pracuji na odstraňování následku větrné kalamity. Tato kalamita postihla až na malé výjimky II., tedy méně chráněné zóny Národního parku Šumava. V I. zónách zásahla zejména plochy, v nichž byly v minulých letech na výjimky povoleny a uskutečneny zásahy proti kůrovci.

Prikladem může být I.zona Plesna nad jezerem Laka, kde těžební zásahy od roku 1999, uskutečnene přes varovani odborníků, vedly po uderu vichřice k rozpadu porostu. Výsledkem je tu rozsahla holina, na niz vítr smytil více než 15 000 kubíků dřeva. Kurovcove těžby v II. zónách NP od jeho vzniku do roku 2000, tedy za devet let, cinily stejne množství vytěženého dřeva (cca 650 000 kubíků) jako bylo v letošním lednu vyvraceno a zlamano za tři dny. Naproti tomu ridce rostouci, hluboce zavetvene smrky vyrostle tzv. Sukcesi, zůstaly v naproste většině neporusene. Prikladem může být Medvedi hora či Trojmezenský prales, který po blokade roku 1999 zůstal v bezzásahovém režimu a vichřice mu podstatne neublizila. Kalamita jasne ukázala, že les na Šumavě nekonci, ale ze oslabené smrkové monokultury na územích, kde historicky rostl smiseny les, nemají v současných podmínkách změny klimatu velkou perspektivu. Je nutno pokračovat v obnovovani porostu s větším zastoupením buku, jedle, javoru klenu apod.