Novýlesní zákon není aktuální, zákon o státních lesích ano

Novýlesní zákon není aktuální, zákon o státních lesích ano
Author	Jan Příhoda
Date	2007-09-03
Source	Lesnická práce
Genre	tisk
Respondent	Petr Gandalovič

Nejen problémy českého lesnictví resi od ledna letošního roku ministr zemědělství Petr Gandalovic (ODS). Některé jeho kroky vyvolávají velmi rozdilne reakce. Po nepříliš uspesnem navrhu na zmenu strategie v obchodu lčr se mu podařilo dosahnout dohody a uzavrit memorandum mezi MZe a KLDS, které ukoncilo alespoň do roku 2009 spory mezi státním podnikem lčr a podnikatelskými subjekty v LH. I mnoha dalším tematum českého lesnictví se věnuje tento rozhovor.

Ministerstvo zemědělství

• V první otazce se vratim o několik měsíců nazpet. V jakem stavu jste ministerstvo zemědělství prevzal a v jakem stavu byste ho chtěl opustit?

Ministerstvo zemědělství je konzervativní orgán, v jehoz budove je citit určity genius loci tezkopadnosti pomalých zmen. Což je na jedné straně samozřejmě dobre, protože zemědělství i lesnictví samotne jsou obory, kde určitá stabilita být zachovana musí. Na druhé straně je to mnohdy i prekazkou provadení potřebných zmen. A v jakem stavu bych chtěl ministerstvo předavat? Dnes je zemědělství bezprostředne navazano na Evropskou unii a velká většina věci, které chceme uhajit, se vyjednávají v Bruselu, a ne v Praze, na to musí být ministerstvo nachystano. MZe musí být schopno vest odbornou diplomacii v oblastech, ve kterých nas evropska legislativa bezprostředne ovlivnuje. V lesnictví není kompetence EU tak silna. lesní hospodářství je rizeno národní legislativou, kde není třeba tolika zmen.

• Mluvime spolu na pude poslanecke snemovny, kde se právě projednava reforma veřejných financi. Jak by se v případě, že bude prijata, dotkla lesního hospodarstvi?

Reforma veřejných financi pro nas znamená nutnost uspor ze státního rozpočtu a na rozpočet MZe je vyvijen velký tlak, který v současne době ohrožuje celé rady národních programu. Snizení rozpočtu, které nas v příštím roce čeká, bude znamenat určitou revizi národních programu jak v oblasti vody, tak v oblasti lesního hospodářství. Na druhé straně ale zacnou do oblasti v podstatne větším objemu přicházet evropské peníze z programu rozvoje venkova.

• Mezi lesnickou veřejnosti je slyšet názor, že sekce lesního hospodářství není dostatecne aktivni, že její činnost není dostatecne „vidět“. Jak hodnotite práci této sekce?

Nase ministerstvo je velmi aktivni. To, že o sobe sekce lesního hospodářství možná nedava tolik vedet, neznámena, že by nepracovala. V celé této sekce jsou odborníci a v celé celého úseku vodního a lesního hospodářství je jeden z velmi zkusených lesaku, pan náměstek Trůbl.

LČR a memorandum mezi MZEa KLDS

• Nepocitate v souvislosti s reformou veřejných financi například se zvysením prijmu do státního rozpočtu ze státního podniku LČR?

To je důvod, proč jsme fakticky bojovali o nový způsob zadavani veřejných zakázek. Hlavni důvodem je to, aby v státním podniku zůstávál podstatne větší objem finančních prostředku z prodeje dřeva, protože to jsou finance, které potom lčr zpetne pouzivaji pro obnovu lesa, pro financovani jejich socialni a ekologické funkce.

• Jakým způsobem urcuje MZE smerovani podniku LČR?

Zadani pro lčr vzniká v diskusi mezi zakladatelem a státním podnikem. Je nepochybne, že ministerstvo musí dávat lesnické politice namet, nejakou základní koncepci. Navíc ministerstvo jedna s podnikatelskou a odbornou veřejnosti, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu a musíme se snazit, aby věci, které se daných subjektu tykaji, s nimi byly radne projednany, a pokud je to možné, aby byl bran ohled na jejich názory. Na druhou stranu nám lesnicka veřejnost nemůže diktovat podmínky. V první rade musíme mít na mysli co možná nejlepší hospodaření státního podniku, splnení všech roli, které státní podnik má, tzn. Nejen vlastní ekonomiku, ale i celou radu věci, jako je odpovědnost vůči lesu, ekologické funkce, socialni a regionální role apod.

• Neobavate se, že memorandum pouze oddalilo spory v oboru a ty se vrati v roce 2009, kdy bude podle znení memoranda znovu rozhodovano o tom, který model správy státního majetku je výhodnejsi?

Mým cílem bylo, aby tato diskuse nežabránila rozbehnuti lesnických praci, aby nežpusobila otevřenou valku mezi státním podnikem a podnikatelskými subjekty, která by poškodila všechny - a lesy nejvíc. Nejedna se o oddalení, je to nastolení určitěho modelu, který respektuje oba dva názory a umožňuje ekonomicke porovnani obou modelu. Porovnani se budeme snazit provest co nejobjektivněji, budou se v něm uplatnovat představitele obou stran. Nežavisla komise se v tuto chvíli tvoří. Musime udělat všechno pro to, aby vyberova řízení probehla korektne, aby nebyla napadena firmami, které se citi být neuspesne, aby vyberova řízení skutečne vedla k určitěmu rozumnemu výsledku, kdy vyhraje skutečne ten nejlepší, ale nebude to převaženo jedním nebo druhým směrem. Je třeba, aby se zminované dva modely rozbehly, aby se nám v nich podařilo eliminovat rizika, která jsou s modely spojena. U těžby na P je největším rizikem nedostatecna evidence i určitá samostatna působnost firmy v lese, aniz by lčr presne vedely, co se těží. Těžba na OM je nebezpečnější v tom, že vyroba nebude efektivne rizena, že nebudou vyrabeny nejlépe zpeněžitelné sortimenty. Takže i tam se budou muset lčr snazit dostat svým ambicim, i na OM budou muset ukázat, že si umeji objednat vyrobu správných sortimentu, že vyrobu umeji nějakým způsobem koordinovat, a ze potom zvládnou i odvoz a prodej dříví.

• Na základě ceho se domnivate, že systém obchodu dřívím v režii lčr bude pro státní podnik lčr výhodnejsi?

To je otázka, kterou jsme slychali od celé rady firem. Analyz je cela rada a samozřejmě u různých pripadu si analyzy protireci. My vycházime nejen z analyz, ale i z diskusi, rozhovoru a různých seminaru, které jsme během tohoto období poradali, jichž se zúčastnili odborníci z dalších zemi - Rakousko, Německo, Finsko - vlastně odborníci z celé organizace státních lesu Eustaforu. Názor představitelu těchto zemi je velmi podobny tomu, který prosazujeme my. Argumenty na obou stranach jsou silne a padne. Proto jsme jako cestu z patove situace zvolili kompromis, který spociva v dualním modelu těžby. V prvním případě prodeje u parezu tak jak ho preferovali odborníci, jejichž názory pouzivaly při vyjednavani především těžařské firmy. V druhém případě vyroba a prodej na odvozním miste, což je trend, který se ve státních lesích okolo nas začíná jednoznacne prosazovat.

• Z textu memoranda vyplývá rozdělení lesnických zakázek do dvou typu. Myslite si, že je v silach lčr zajistit zejména po personálni strance kvalitní paralelni fungovani těchto dvou modelu správy státního majetku?

To není poprvé, kdy budou fungovat dva modely. Je jasne, že na P se tady tezilo vždy a na OM se tezilo minimálně od vyberových řízení 2004–2005.

• Od te doby je ale situace v lesnictví poměrně nestabilní.

Je nestabilní, protože vyberova řízení nebyla správne provedena a byla nasledne zrusena Uradem pro ochranu hospodářské souteze. Tím pádem v lesích nastal pravne složity stav, kdy se jedni tvarili, že mají smlouvu, druzi tvrdili, že smlouvy jsou neplatne apod. To jsou věci, které ve finale musí vyresit příslušny úřad nebo i soud, ale pro nas to němuze znamenat, že prestaneme těžit na polovině území.

• Jak hodnotite transformaci podniku lčr v 90. Letech? Ktere kroky byly podle vaseho názoru správne, a které naopak ne?

Nepochybne bylo dobre, že vznikly silne, dobre vybavene soukromě firmy, které jsou schopny celý vyrobni proces zajistovat samy, od samotne těžby přes dopravu, v rade pripadu až po obchod a zpracování dřeva. To je nesmírne důležity efekt transformace. Na druhé straně od začátku transformace neprobíhaly souteze zcela otevřene tak, aby se v zájmu lčr vysoutezily nejlepší ceny. Je tedy pravdepodobne, že lčr v tomto období nedosahovaly nejlepších mozných cen dříví. Rada firem kupovala dřevo za nižší cenu, než je pote realizovala. Jedine, co chceme, je, aby významnéjsi část hodnoty zůstávála LCR, aby ji mohly zpetne investovat do lesa.

• Můžete být konkrétnějsi? Kde vidite nutnost narustu investic zpět do lesa?

LCR investuji zpět do lesů vsechen svůj vytvořeny zisk, a to především do lesů, které jsou poskozene, nebo např. do obnovy porostu podle zákona. Ale my jsme schopni dokázat, že jdeme nad ramec lesního zákona, např. Při obnově melioračními a zpevnujícími dřevinami vznikají velké náklady, které lčr do lesa zpatky investuji a tím jeho kvalitu významné zvysuji. A vedle toho je cela rada investic, jako jsou majetky či cesty, které cini lesy pro návštěvníky atraktivnejsimi.

• Už vite, jakým konkrétním způsobem bude probihat obchodovani dřívím v režii podniku lčr v období 20082010?

O tom teď vedeme diskusi, analyzuje a projednava to dozorci rada a není dobre, abych teď cinil prostřednictvím medii nějaké zavery. Je jasne, že existuje několik kategorii partneru - jednak jsou to velci strategicti odberatele, regionální odberatele a také burza, která dava jako veřejny otevřeny trh velmi dobre cenove signaly.

• Myslite si, že je třeba rozlisovat mezi obchodnimi partnery?

Každý, kdo prodava nejakou surovinu, např. i zemedelci, rozlisuje mezi velkými dlouhodobými a dilcími kratkodobými kontrakty to je přece normální a je to obchodni politika, která je naprosto legitimni.

• Dokazete si představit, že by nějaké větší množství dříví bylo prodavano právě přes burzu?

Možnosti využití burzy analyzujeme. Burza je na jedné straně samozřejmě nejtransparentněji otevřeny trh, na druhé straně vime, že velká část dřeva může odchazet k zahraničním odberatelum a na našem trhu vznikne nedostatek, který by dolehl jak na významné velké firmy, tak i na ty regionální. Zároveň pokud přes burzu půjde jen malé množství dříví, její vypovidaci možnost, co se tyce ceny, je menší.

• Mnoho podnikatelů v lesnictví otevřene říká, že si v souvislosti s lesním hospodarstvim pravicovou politiku představovalo jinak. Jaka je vaše představa pravicove politiky v lesním hospodářství, potazmo ve vztahu ke státnímu podniku LCR?

Musim říci, že to je trosku ideologicke klise, které ze státního podniku dělá jakousi skupinu neschopných zkorumpovaných úředníku. já nejsem přítelem státního podnikání, ale pokud platí, že lčr jsou státní, a pokud zatím nedošlo ke shode na tom, že by se měly např. Privatizovat, potom je nutne, aby hospodařily co nejefektivneji. Zazil jsem celou radu ideových a slovnich prestrelek na téma co je státní a co je nestátní, co je pravicove a co není pravicove, ale můžu vám říct, že nejlépe se podnikalo se státním majetkem. Tzn. stát vlastníl a garantoval, nemohl zkrachovat a veškerý zisk odchazel do soukromě sfery. Obecne jsem zastancem toho, že je nutne udělat hranici mezi tím, co státní je, a co státní není. U státního vlastnictví se musí stát jako radny hospodar snazit dosahovat co největších efektu.

MZe a Evropska unie

• ČR byla jednou z prvních zemi, které Evropska komise (EK) schvalila program rozvoje venkova (PRV), který prinasi pro období 20072013 100 mld. Kč pro česky venkov. Jaka konkrétní opatření se v souvislosti s PRV budou tykat lesnictví? Mate představu, jaka část této sumy by se přímo či nepřímo mohla objevit v lesním hospodarstvi?

Je to složite, protože investice do lesů v první a druhé ose (Zlepsení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a Zlepsovani životního prostředí a krajiny) jsou pozastaveny, neboť došlo k prekryvu s jednotlivými programy, které mají notifikovany kraje. Kraje do lesů dávají v prumeru desítky milionu korun ročně. Obsahove se programy kraju prekryvaji s opatřenimi ve skupine opatření zamerených na udrzitelné vyuzivani lesní pudy. Je to velmi aktuální záležitost, na které intenzivně pracujeme a vyřešení očekávame velmi brzy. Musime se s kraji dohodnout na tom, jakým způsobem zamezime prekryvum, a jak dosahneme toho, aby EK souhlasila s tímto opatřením. celý program rozvoje venkova je schvalen, pouze tato konkrétní opatření nemůžeme spustit. Doufam, že se tento problém vyresi do konce roku a v příštím roce se opatření již otevrou.

• Jakým způsobem se MZe připravuje na předsednictvi CR v EU v roce 2009?

To je pro nas nesmírne klicova oblast. Připravujeme se na to velmi zodpovědne - davame dohromady jak obsah, tak i tým, který bude politiku zajistovat. V době našeho předsednictvi bude projednavana reforma rozpočtu a reforma spolecne zemědělské politiky, z toho musíme vycházet. Co se týká personálního zajistení, máme vytipovan tým šedesáti lidi, který se už začíná postupně na předsednictvi pripravovat v oblasti jazykove vybavenosti, schopnosti vest jednání apod.

Lesnicka legislativa

• V posledních dvou letech se často mluví o novele lesního zákona. Myslite si, že je nutne menit současny lesní zákon? Pokud ano, jakým směrem?

Dohady o novém lesním zákone jsou předcasne. lesní zákon je v současne době vyvazena norma a nemam v planu navrhovat novelu lesního zákona. Mám v planu navrhnout zákon o státním podniku LCR, respektive o státních lesích, který by presněji definoval postavení státního podniku jak z hlediska vlastnictví, tak z hlediska faktickeho hospodaření. Je stále nejasne, jestli má státní podnik lesy od státu pronajaté, či komu vlastně patri. Když pouzijeme analogii s obecnimi lesy, obci patří lesy a obec má v rade pripadu zrizenou prispevkovou organizaci nebo s. r. o., které lesy spravuje, a od toho se odviji určity najem. U státního podniku to tak není, my to bereme tak, že lčr rovna se stát. To je potřeba legislativne presněji vymezit. dále je třeba vymezit strukturu lesu a vztah k regionum, protože existuji představy, že by se měla více posilit regionální úroveň státního podniku. Jsme samozřejmě pro to, aby státní podnik zůstal vcelku a lčr nebyly nějakým způsobem rozčleněný na 14 malých podniku. Na druhé straně uznavam právo jednotlivých krajských reprezentaci podstatne lépe vedet, co se v lesích deje, jaka tam bude uplatnovana politika, jak a do jakých činnosti se budou finance reinvestovat apod. Otazkou jsou i vojenské lesy. Podle meho názoru zde již není důvod pro to, aby existovaly dva státní podniky a hospodařilo se v nich oddelene. Samozřejmě nikdo nechce brát vojenským lesům kompetenci hospodařit v oblasti aktivního výcviku. V těchto lokalitách si musí armada hospodařit sama, ale obecne je plocha vojenských lesu v současne době o mnoho větší než plocha, kterou armada aktivne vyuziva. Dalším problémem je režim zadavani práci v lese. Zákon o veřejných zákazkach je nepochybne dobrým zákonem, který zajistuje transparentnost verejneho vyberového řízení. Je to evropsky zákon. Na druhé straně nas často dostává do situace, kdy se lčr pouhým vyuzivaním tohoto zákona - v rade pripadu obstrukcním způsobem - dostávají do kříže, protože nejsou schopny zajistit těžbu, kalamitní a kůrovcové práce apod.

• Myslite si, že by pro státní lesy měla platit prisnější pravidla než pro ostatní lesní majetky?

Ja myslím, že už platí. Jen nejsou modifikovany v zákone. Státní lesy se chovaji jako dobrý vlastník, který nemysli pouze na příští rok nebo dva dopředu. V tomto smyslu je výhoda státního lesnictví nepopiratelna.

• Zákon o zadavani veřejných zakázek je podle slov mnoha kompetentnich lesníků v promenlivých podmínkách lesního hospodářství velmi těžko aplikovatelny. Měl by doznat zmen?

V rámci zákona o státních lesích by existoval pravdepodobne režim, který by zajistoval veškerou transparentnost a efektivitu zadavani praci. Nikdo si nemůže myslet, že dojde k takové liberalizaci, kdy by se zákazky mohly dávat z ruky. Ale na druhé straně je potřeba vzit v uvahu, že je rozdíl, jestli se posune termin stavby o půl roku, nebo jestli se na půl roku v lesích zastavi provadení veškerých praci. Les je orgánicky systém a musí na něj být takto nahlizeno.

• Chapu to správne tak, že by novým zákonem o správě státního lesního majetku mohlo dojit k tomu, že by lčr nemusely postupovat podle zákona o zadavani veřejných zakázek?

Zákon připravujeme, analyzujeme a samozřejmě musíme respektovat evropskou legislativu, protože EU soutezni právo velmi bedlive sleduje. Je také možné, že se nakonec ukaze, že nejsme schopni jakoukoliv odchylku od zákona prosadit.

• Myslite si, že by pro státní lesy měla platit prisnější pravidla než pro ostatní lesní majetky?

Ja myslím, že už platí. Jen nejsou modifikovany v zákone. Státní lesy se chovaji jako dobrý vlastník, který nemysli pouze na příští rok nebo dva dopředu, ale daleko dopředu. V tomto smyslu je výhoda státního lesnictví nepopiratelna.

Národní lesnicky program II

• V úterý 7. 8. 2007 byl veřejnosti předlozen návrh Národního lesnického programu II. jaký vyznam tomuto dokumentu prikladate a jaký bude jeho další osud na ministerstvu zemědělství?

Vazim si tech, kteří se podíleli na jeho zpracování. Debaty jsou nepochybne složite a vyladení ekologických a hospodářských hledisek ještě není definitivni. Jednotlive subjekty deklarovaly určitou miru shody, nicméně jsem v tom stále citil uhybny prostor. To je vec, o které nemohu definitivne říci, jak dopadne. Je potřeba udělat další národní inventarizaci lesa, je potřeba hovorit o tom, kolik skutečne můžeme těžit, abychom vedeli, kde je bezpecna hranice a kde je hranice dobrého hospodare, a pak si mezi temi hranicemi vybrali z hlediska vlastní politiky těžby.

• MZP usty J. Stanka potvrdilo vuli nezasahovat do tohoto dokumentu zásadními úpravami. platí tento přístup i pro ministerstvo zemědělství?

Jednani o NLP II bude na MZe dal probihat a nemohu se tedy vzdat nasi kompetence vyjádřit se k pripadným zmenam.

• Jedním z malá bodu v NLP II, kde se nepodařilo nalezt kompromis, je zákaz pronajmu státních lesu za účelem hospodaření v nich. Nesouhlas vyjádřila především CAPLH. Jake je vaše stanovisko k problematice pronajmu státních lesu?

Pronajem je jedna z nejhorších forem hospodaření a já ho podporovat nebudu. Dokazi si představit určitou rozumnou miru privatizace, protože podíl státních lesu v CR, když se k němu prictou vojenské lesy, je samozřejmě v rámci západníEvropy vyjimecny.

• NLP II předpokládá omezovani holoseči. Myslite si, že by do budoucna omezovani velikosti holoseči mělo probihat na základě legislativních nařízení, nebo naopak na základě pozitivní motivace (např. Státní podpory jiného než holosečného způsobu hospodaření)? Je správne dnešní maximalni velikost holoseče ještě snizovat?

Oproti předchozi právní uprave je maximalni vymera holoseče dana zákonem zhruba polovicni. Jsme si vedomi toho, že jsou oblasti, kde není možné nebo je velmi obtížne hospodařit bez holoseče, a v určitých podmínkách je použití holoseči ucelnou formou hospodaření, která může vyváženým způsobem zohlednit ekologické a zároveň hospodářské aspekty. Z těchto důvodu se domnivame, že stavajici právní úprava je v tomto smeru dostacující a je srovnatelna se situaci např. v Rakousku a Německu. V legislative musí vždy existovat nějaká vrstva a vedle ní pozitivní nastroj, a to například v souvislosti s programem rozvoje venkova s určitými dotacnimi programy pro vlastníky lesa apod.

• Jak vnimate problematiku škod zvěři, budete jako ministerstvo prosazovat postupně snizení stavu zvěře tak, jak předpokládá NLP II? To je choulostiva vec. Priznam se, že nejsem na tuto oblast odbornikem, ale jsem přesvědcen, že by měla být podstatne více provazana otázka urovne odstrelu se škodami. Vazba mezi nárůstem škod a stavy zvěře by měla být podstatne užší.

• Jakou mate představu o budoucnosti UHUL (ktery koordinoval vznik NLP II) jako o organizacni slozce státu zrizene MZe?

Debata o struktuře našich prispevkových a rozpoctových organizaci už byla zahajena, prevedli jsme výzkumne ustavy na vědecké výzkumne instituce. Tento proces bude dále probihat. V současne době UHUL jako organizace zrizena ministerstvem zemědělství plni dobre své funkce, nicméně se musím snazit, aby celý sektor pracoval co nejefektivněji a aby pokud možno zmensoval svůj objem, nikoli aby rostl.

Ochrana lesa

• Česká republika má za sebou větrnou kalamitu z ledna letošního roku, která poškodila znacnou část našich lesu. V některých lokalitách se následky odstraňuji ještě dnes. Jste jako ministr zemědělství s tempem a způsobem zpracování kalamity?

S tempem jsem spokojen. Nejsem spokojen s tím, že jsou na skladkach stále velké objemy dřeva, které podle mých informaci bohužel nejsou osetreny, a kvalita dřevní suroviny klesa.

• Jak se divate na dvoji přístup státu ke zpracování kalamity v českých lesích?

Na jedné straně poskytlo MZP prispevek na likvidaci následku kalamity v NP a CHKO Šumava (116 mil. Kc), na straně druhé v nejpostiženější oblasti LS Nove Hrady

• Vymaha krajský úřad po majiteli lesa nahradu škod za poskozene komunikace a v některých lokalitách na ne omezuje vjezd. Považujete tento přístup státu za korektni?

Připravujeme materiál, který by podobne jako na Šumavě vzal v uvahu škody na majetku kraje způsobene kalamitní těžbou. Jsem si tohoto problemu vedom a chci argumentovat tím, že Nove Hrady jsou přes kopec a negativní efekty se tam projevily úplně stejne.

• V poslední době dochází k castým stretum mezi ekologickými aktivisty a lesniky. Není na vine i nedostatecna informovanost veřejnosti o základních principech v lesním hospodarstvi?

To je podstatne sirsi tema. já osobně si myslím ze určitě napeti mezi ochranáři a lesaky bude panovat vždy, protože les je stále ekonomicky subjekt. Nasi otcove lesy vysazovali zejména proto, aby v nich mohli těžit, a já doufam, že i my z nich budeme nadále ziskávat nejvíc finančních prostředku právě z rozumne a šetrne těžby. Představa, že les není urcen k těžbě, je spatna. Musime skloubit všechny ulohy lesa a divat se na les jako na ekonomicky subjekt.

• Jak by podle vas měly být do budoucna rozděleny kompetence MZe a MZP ve vztahu k lesnictví?

Delení kompetenci mezi MZe a MZP je vždy problém, protože se dotykame těch samých oblasti, jako je les, voda apod. Vždy zde bude určitě kompetencni napeti, ale já jsem přesvědcen, že jsme schopni je řešit. Kompetence máme dany zákonem a míra a důslednost jejich vyuzivani je věci každého ministerstva.

• Co by ministr zemědělství rad vzkazal české lesnické veřejnosti?

Pral bych si, aby se cela situace v oboru úklidnila. Respektujme, že máme ruzne názory, respektujme také to, že ani jeden z těchto názoru není jediny správny, protože kdyby byl, tak by se jim dříve nebo později řídilo i naše okolí. Vime naprosto jiste, že oba dva názory mají svá pozitiva i negativa a my se musíme snazit v této etape oba dva názory nechat vedle sebe fungovat, skloubit je a eliminovat jejich nedostatky.

Děkuji za rozhovor