Návštěvníci by ublížili vzácným druhům, říká správce

Návštěvníci by ublížili vzácným druhům, říká správce
Author	Jitka Šrámková
Date	2008-06-12
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Pavel Hubený

Šumava – Otevřít turistům oblasti Jezerní stěny a Svarohu může mít neblahé důsledky pro populaci tetřeva. Tvrdí to Pavel Hubený ze správy národního parku. „V oblasti žije kolem tří stovek tetřevů, to znamená, že pták je na hranici vyhynutí,“ říká Pavel Hubený.

• Čím turisté tolik škodí tetřevům či jiným druhům?

Lidé svou přítomností ruší některé chráněné druhy, což je tetřev, datlík, kos horský, linduška horská, sokol stěhovavý. Ty jsou chráněné ze zákona. Některé druhy jsou významné i z evropského hlediska, takže zpřístupnění oblasti se musí hodně zvažovat. Přístup k Juránkově chatě by byl zčásti vedený přes národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero, kam je vstup zakázán. Pokud by se tam nový vstup vytyčoval, tak na základě výjimky.

• Příznivci zpřístupnění oblasti ale tvrdí, že němečtí turisté tam stejně chodí, a tím přírodu ničí ještě víc, než kdyby tam byly skutečné turistické cesty…

Lidé, kteří tam chodí, porušují zákony. Pokud je tam potká strážce ochrany přírody nebo policie, tak jim dá pokutu a vykáže je.

• Místní oponují i tím, že na německé straně hranice je přístup povolený, přitom tetřev tam žije také.

Je to hodně postavené na místní legislativě. V Německu v těchto místech není žádné chráněné území s omezením vstupu.

• Ale toto území navazuje na naši lokalitu, kde žijí stejní živočichové, rostou stejné druhy…

Na některých místech mají příznivější čísla o výskytu chráněných živočichů Němci, někde my. Tetřev se nejčastěji vyskytuje v okolí hranice. Z pracovní verze mapování tetřeva v bavorském naturparku vyplývá, že se jim z německé strany tetřev za posledních deset let stáhl a že jeho těžiště se přesouvá na českou stranu. Může to být turistickým ruchem, ale nemusí. To se týká dalších míst na hranici mezi českým a německým parkem, například Modrého sloupu. Tam se tetřev také vyskytuje.

• Obyvatelé okolí Modrého sloupu tvrdí, že tetřev tam téměř není k vidění. Na Špičáku jsme se zase dověděli od místních, že ptáci se zde prochází u silnice a lidé mu nevadí.

Já jsem tetřeva na Modrém sloupu viděl zhruba desetkrát, to znamená při každé druhé návštěvě, takže to je hustý výskyt. To, že je krotký souvisí s tím, že má problémy při rozmnožování. Často to dělají kohouti, kteří jsou na tokaništi a nedostaví se v průběhu toku žádná slepice, v nich pak narůstá agresivita daná snahou spářit se. Pak mohou začít dokonce napadat kolemjdoucí.

• Kdyby park turisty na stezky pustil, tak by se populace snížila?

Když srovnáte hustotu turistických cest před revolucí a nyní, zjistíme, že ve většině případů tetřev vyklidil pozice. Z toho vyplývá, že mu rušení do určité míry vadí. Ale vadí mu i spousta jiných věcí, které nemáme přesně zmapované.