Obce se bojí reorganizace v Národním parku Šumava

Obce se bojí reorganizace v Národním parku Šumava
Author	ma
Date	2006-11-08
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Ohrožení sociální stability může podle Šumavských obcí způsobit reorganizace lesních správ v Národním parku Šumava (NPS). Vedení parku to ale odmítá. Od prvního října bylo totiž v NPŠ zřízeno šest územních pracovišť, která nahradila jedenáct lesních správ.

„Cílem této změny je jednak značná ekonomická úspora, jednak sloučení odboru lesní a strážní služby a informačních středisek na území parku do nové vzniklého odboru terénní služby tak, jak je to obvykle v evropsky uznávaných národních parcích. Obdobně jsou řízený jiné národní parky, například Krkonošský národní park,“ vysvětluje mluvčí parku Radovan Holub, podle něhož tak vedení parku každým rokem ušetří pět až sedm miliónů korun.

Rozsáhlá reorganizace si však podle posledních zpráv vyžádala propuštění třinácti z celkových 354 pracovníků parku. Někteří další se v organizační struktuře dostali na nižší pozice. Odboráři podle Holuba proti tomu nic nenamítali. „Odborová organizace správy NP a CHKO Šumava konstatovala, že průběh a projednání organizačních změn byly korektní a s ohledem na pracovní a sociální stránku věci,“ tvrdí Holub.

Výbor obcí NPŠ vedení parku vytýká například to, že k reorganizaci přistoupil bez předchozího projednání s Šumavskými obcemi, nebo to, že se tak děje za situace, kdy „otázka dalšího směřování NPŠ je pouze předmětem diskusi a její platné zakotvení bude možno vyřešit až přijetím zákona o Národním parku Šumava. „ Vedení parku se ale hájí tím, že reorganizaci doporučil personální audit, který v NPŠ proběhl v prosinci 2004 a v březnu 2005.

Přednost mají ekologicky myslící zaměstnanci

„Zmenšení počtu lesních správ v NPŠ doporučuje také například uznávaná organizace PAN Parks, zabývající se národními párky a rozvojem v jejich regionech. Cílem je zlepšit organizační strukturu a profesionalitu pracovníků parku zejména v době, kdy je třeba důsledně likvidovat každý kůrovcový strom ve II. zóně NP,“ vysvětluje Holub další důvody reorganizace a dodává: „Správa NP a CHKO Šumava proto upřednostňuje ekologicky myslící zaměstnance, tedy i lesníky, nikoli hospodářské pracovníky, zaměřené pouze na těžbu dřeva a výnosy z lesa.“ Právě tato věta je možná klíčem k tomu, proč šumavské obce, respektive občanské sdružení Šumava 21 (na webové stránce tohoto o.s. bylo prohlášení Výboru Šumavských obcí zveřejněno) proti reorganizaci tak protestují. „Šumava 21 vznikla krátce po odvolání bývalého ředitele šumavského parku Ivana Žlábka a programové napadá každý krok současného vedení,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Bláha, který byl velkým odpůrcem bývalého ředitele NPŠ Ivana Žlábka, naopak s postupy současného vedení víceméně sympatizuje.

(Ivan Žlábek, zjednodušeně řečeno, prosazoval kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách s odůvodněním, že se tak podaří zachránit zelený les. Zatímco ekologové a současné vedení NPS, stejně jako sousední NP Bavorský les prosazují ponechání lesů v prvních zónách samovolnému vývoji s odůvodněním, že pod suchým lesem vznikne přírodě blízký prales.)

Bláha ale zároveň odmítá, že by se po reorganizaci dostali na vedoucí pošty „ekologicky myslící zaměstnanci“, jak říká Holub. Podle Bláhy ale NPŠ požaduje, aby vedoucí nových organizačních jednotek měli lesnické vzdělání. Bláha je toho názoru, že by tento spíše manažerský post mohl zastávat i člověk například s biologickým vzděláním, hlavní roli by spíše měly hrát jeho komunikační schopnosti. Protože takový člověk bude řídit nejen lesníky, ale i příslušníky strážní služby a mít na starost styk s veřejnosti.

Vedoucí lesní správy – nadřízený strážníků

Bláha zároveň kritizuje další aspekt reorganizace, kterým je postavení strážní služby národního parku na roveň lesníkům. „Vedoucí lesní správy se tak stane nadřízený strážníků. Obávám se proto ztráty jejich nezávislosti.“ Podle Bláhy strážci totiž mají za úkol nejen dohlížet na chování turistů, ale i na činnost lesníků. Propuštění několika pracovníků NPŠ v souvislosti s reorganizací nevidí jako nic dramatického, podle něj jde spíše o uměle vyvolanou hysterii.

Mluvčí parku Radovan Holub přidává ještě jeden argument pro reorganizaci: „Šťávy lesního personálu i celá organizace lesnictví je v NPŠ zatím stejná jako před rokem 1989. V NPŠ byly privatizovány pouze dělnické profese – pěstební činnost, těžební činnost – a tím byla podstatně snížena náročnost práce lesníků a jejich pracovní využití. Těžební činnost je utlumena v důsledku zastavení kalamity kůrovce, úkoly v lesnické činnosti klesly, protože nevznikají holiny z úmyslně těžby. Na území NP je třeba sjednotit pohled lesníků a ekologů, což se zatím za 15 let existence parku nepodařilo,“ konstatoval Holub těsně před začátkem reorganizace.

Starosta souhlasí se sloučením, ale…

Se sloučením lesnické a strážní služby a informačních středisek do jednoho organizačního celku překvapivě souhlasí i Václav Veselý, v posledním volebním období starosta šumavské obce Srní (nestraník na kandidátce KSČM). Ten se ke kritice na adresu parku, kterou vyjádřili někteří jeho kolegové, nepřipojil. Veselý (vzděláním lesní inženýr) se v současné době věnuje lesnictví, pracuje „na volně nože“ jako poradce pro soukromé vlastníky Šumavských lesů. Jeho postoj k reorganizaci je překvapivý i proto, že jeho názory na řízení parku jsou spíše bližší bývalému než současnému vedení NPS. Podle Veselého měl národní park podobnou reorganizaci provést mnohem dříve. Jediné, co mu na současné změně prý vadí, je nedostatek spíše odborného charakteru. Současně s reorganizací podle něj došlo k překreslení hranic lesních hospodářských celku. „Například při sloučení dvou celku nedošlo ke sloučení dvou lesních hospodářských celku, ale k jednomu byly přičleněny tři okrajové částí ze sousedních,“ uvedl Veselý s tím, že takový postup vidí z lesnického hlediska „jako průšvih“, protože pak nebude možno objektivně porovnávat současný stav lesních porostů s historickými údaji.