Organizační změny v lesní správě přinesou šumavskému parku úspory

Organizační změny v lesní správě přinesou šumavskému parku úspory
Author	Václav Prokš, ČTK
Date	2006-11-02
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

,

Kašperské Hory (Klatovsko) – Úsporu 26 miliónů korun za tři roky přinese nový systém organizačních změn ve správě lesů, který zavedla od října Správa Národního parku Šumava (NPS). Místo 11 lesních správ a čtyř strážních obvodu vzniklo šest územních pracovišť Prášily, Srní, Modrava, Borová Lada, České Žleby a Stožec. Nový model připravoval park spolu s Výzkumným ústavem pro lesní ekosystémy IFER tři čtvrté roku. Novinářů to řekl Libor Hošek, vedoucí nového odboru terénní služby NPS.

„Zefektivnění a zjednodušení ekonomického řízení parku přinese přímé roční úspory mezi šesti až osmi milióny korun,“ dodal. Dále dlouhodobě snížení provozních nákladů, jejichž suma se zatím nedá vyčíslit. Sníží se také plánované investice. Park například nepostaví novou budovu lesní správy. Z 11 současných budov zrušených správ jich využije šest a pět objektů a další pomocné budovy park prodá nebo pronajme.

Park sloučil lesnickou a strážní službu s odborem, který hlídá dodržování lesního zákona a zákona a ochraně přírody.

Územní správy zaváděl park od založení v roce 1991. „Už v roce vznikly čtyři správy a oddělení péče o les,“ uvedl inspektor pro správu lesa NPŠ Petr Ješátko. Po nástupu vedení ředitele Ivana Žlábka v roce 1995 se podle něj park vrátil k lesnickému pojetí. „Stal se špatně řízeným lesním závodem s lesními správami, což byl krok zpět. Začaly vznikat velké kalamity,“ uvedl Ješátko. V té době park těžil 230.000 až 300.000 metrů krychlových dřeva ročně a nahodilá těžba, kvůli kůrovci a větru, představovala 80 procent.

„Nový systém zlepší péči o les, která se přiblíží přírodě,“ řekl Hošek. Podle něj jde vlastně o „kuchařku pro les“, která přesně definuje postupy péče a lesního hospodaření podle kategorii porostů. Nařizuje, co, kde a jakými postupy se dělat smí a co je zakázáno. Jde například o uměle dosazování chybějících druhu, aby se les co nejvíce přiblížil přírodě.

Současné vedení parku od roku 2004 výrazně snížilo těžbu dřeva, která se má každoročně pohybovat kolem 100.000 metrů krychlových. Pouze v případě neočekávaných kalamit může těžba podle Ješátka nárůst. Toto číslo plánuje vedení také letos, loni vytěžil park o 36.000 m3 dřeva více. Meziroční pokles je dán hlavně snížením těžby dřeva napadeného kůrovcem. Jeho ústup zajišťuje důsledná ochrana porostů. Parku hodně pomohly rychle zásahy v lese a velké výkyvy teplot, jež broukovi nevyhovují.

Úbytek kůrovce je dán podle Ješátka výrazným zpřísněním kontroly porostů od roku 2004 po nástupu nového ředitele Aloise Pavlíčka. „Napadený strom se oloupe nebo chemický postříká, lapače kůrovce vyměňujeme včas,“ uvedl. V blízkosti kůrovcového ohniska se nekácí další zdravé stromy. Loni zavedl park přísně parametry péče a škálu postihu.

Park také zrušil rozdělení nejcennější I. zóny na 135 kousků, které byly neživotaschopné. Ve výškách 1200 až 1300 metrů se množil kůrovec, stromy se lámaly, v lokalitách s nejcennějšími horskými smrky vznikaly holiny. Až 300 let staré dřevo, které se používá na výrobu hudebních nástrojů, se údajně prodávalo za cenu nekvalitních druhu.

Na území NPŠ je 57.000 hektarů lesa, což představuje 83,8 procenta celkové výměry parku. Rozhodující podíl tvoří smrk. V oblasti lesního hospodářství pracuje v parku 150 lidí, což je téměř polovina zaměstnanců správy. Jde o technicko-hospodářské pracovníky, dělníky si najímá.