Plavení dřeva je lepší než blokády hranic
| Plavení dřeva je lepší než blokády hranic | |
|---|---|
| Author | Antonín Pelíšek |
| Date | 2007-09-24 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Jezova - Poslední letošní polena palivového dřeva spustili v sobotu rakousti plavci po Schwarzenberskem kanálu do Čech v lokalitě Jezova -Koranda.
Ukazkou plavení tak Cesi a Rakusane uzavreli spolecne už devatou sezonu, kterou si připomínají stare časy vodního dila. Padesátikilometrovy kanál umoznoval splavovani polen ze Svatotomášských vrchu až do Vidne. Na nasi straně prestal fungovat po roce 1961.
Slunecne odpoledne otevřel na místě spolecne česko-rakouské hranice Jezova-Iglbach lesní delnik Franz Miesbauer se svou partou ukazkami rucni těžby a porcovani stromů. většinu návštěvníku tvorili Rakusane.
„Je to prijemna záležitost pro oba narody. Určitě lepší než třeba blokady hranic,“ uvedl Petr Fiala z Prahy, který prijel do Jezove s partou cyklistů. Podle hlavního organizatora plavení Hynka Hladika je z původní delky dnes splavných jen asi pět kilometru. bývala Správa Národního parku Šumava má přitom připraveny projekt na rekonstrukci dalších čtyř kilometru.
„Dilo je technickou pamatkou státu a ten by se měl také o ne starat. V tomto případě jsou to Lesy České republiky,“ míní Hladik.
Prave zprovoznení kanálu z Hutského dvora do Rakouska by podle něj prispelo k možnosti dělat tyto slavnosti také ve dvanact kilometru vzdálenem Sonnenwaldu, kde je ke kanálu lepší přístup i pro invalidni a starsi návštěvníky.
Dorazila i dechovka
Rakusane pojali sobotni ukazku se vsi paradou. Kromě folklornich souboru vyslali na hranici i malou kapelu s dechovými nastroji. Za nas dorazil soubor Libin-S z Prachatic.
Ve čtvrt na tři pustili do kanálu první polena na své straně rakousti plavci na úsek vzdáleny asi tři sta metru od našich hranic. Pod mostkem v Jezove, který tvoří hraniční caru, proplula za spolecneho potlesku ve 14.25 hodin rychlosti zhruba metr za vterinu.
„Každou sezonu ukazky plavení navstivi tak šest až deset tisíc lidi. Na projekt sice prispiva Evropska unie, jihočeský kraj a další instituce jako Česko-německy fond budoucnosti, ale v poslední době dost malo. Máme starost, zda letošní programy vůbec zaplatime,“ obava se Hladik.
