Plán pro Šumavu s otazníky
Plán pro Šumavu s otazníky | |
---|---|
Author | alt |
Date | 2001-02-05 |
Source | Zemědělec |
Genre | tisk |
Respondent |
Od letošního roku platí nový Plán péče o Národní park Šumava, jehož účinnost sahá až do roku 2010. Mimo jiné stanovuje úkoly pro ochranu jednotlivých složek přírody a ekologické limity osídlení, dopravy, turistiky i hospodaření. Dotýká se tedy i 2000 obyvatel, kteří trvale žijí na území parku, a také zhruba dvou milionů turistů, kteří ročně tuto oblast navštíví. Přestože ministerstvo životního prostředí (MŽP) dokládá, jakým schvalovacím řízením návrh plánu prošel, kdo se k němu vyjadřoval a jak byly projednány vznesené připomínky, svou nespokojenost vyjádřilo několik starostů obcí. Výhrady má i Hnutí DUHA, které požádalo ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, aby jeho úřad plán přepracoval. Ministr argumentuje tím, že zpracovaný návrh plánu byl projednán nejen v Radě národního parku, ale i se zástupci obcí a s dalšími důležitými subjekty a orgány státní správy, jejichž činnosti se plán může týkat. S návrhem se seznámily a své připomínky k němu vznesly i nevládní organizace, včetně Hnutí DUHA. Kužvartovi je líto, že o třídenní seminář věnovaný této tématice projevilo zájem pouze deset osob, ze zastupitelstva jen dva lidé ze Železné Rudy. Zklamáním pro obecní zastupitele je podle starosty Hartmanic Jiřího Jukla patrně to, že plán se zabývá hlavně péčí o park a nikoli o obce na jeho území, kterou v něm chtěli mít zakomponovanou. „To co pro město ve vztahu k národnímu parku potřebuji, jsem v plánu našel,“ uvedl. Jak Jukl vysvětlil, existence obce a parku je trochu v kontrastu. Obec musí zákonitě upřednostňovat život a zájmy svých občanů, zatímco v národním parku je nejdůležitější veřejný zájem ochrany přírody. Problémem NP Šumava je podle něj skutečnost, že byl vyhlášen vládním nařízením a ne zákonem, jako ostatní parky. Proto nebylo stanoveno, jaké náhrady získají občané, kteří na jeho území žijí, za omezení způsobená ochranou přírody. Na Šumavě byli lidé vázáni svou obživou na těžbu dřeva, dřevařskou výrobu a zemědělství. Tyto činnosti jsou však nyní velmi omezeny. Výhodou obcí na území NP je, že mají větší šanci získat prostředky ze Státního fondu životního prostředí. Musí však zpracovat projekt a část investic dát z vlastního rozpočtu, což je zejména u malých obcí problémem.