Politici nesmí rozhodovat o Šumavě

Politici nesmí rozhodovat o Šumavě
Author	Václav Janouš
Date	2007-10-08
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Martin Bursík

Park odborníkům

Ministr životního prostředí Martin Bursík je přesvědceny, že by o budoucnosti šumavského národního parku měli zásadně rozhodovat odborníci. Zároveň je zastancem zdejší původní architektury a podporuje v parku vznik tradičních farem.

Nove Udoli - Vedení šumavského parku zazivalo obrovský politicky tlak, aby povolovalo nejruznější projekty. I to tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES o další budoucnosti Šumavy. Nedej boze, aby o budoucnosti parku rozhodovali poslanci či senátoři. Správa parku musí mít takovou podporu od nas, že její vedení bouchne do stolu a rekne, co vlastně chce, a odmitne cokoliv jiného, říká ministr Bursík, který přicházi s novou Velkou dohodou o Šumavě. Tedy dokumentem, který prý zastavi nevhodnou architekturu na Šumavě, umozni rozvoj obci i třeba nových lyžařských center.

• Jihocesti politici v celé s hejtmaném chtějí, aby o Šumavě rozhodla Vláda. Souhlasite?

Proti iniciative jihočeského krajského zastupitelstva nic nemam, ale oni vlastně chtějí, aby se rozhodlo o tom, co je veřejny zájem na Šumavě. já panu hejtmanovi už říkál, že je to ztrata casu.dávno už vime, že veřejným zájmem je ochrana přírody a krajiny. Nedej boze, aby o budoucnosti národního parku rozhodovali poslanci a senátoři. To by dopadlo spatne, o tom musí rozhodovat experti, a ne politici.

• Považujete to za valku?

Na to jsem se také ptal. Nabidl jsem proto dialog s obcemi a kraji o rozvoji území. Ministerstvo životního prostředí a správa parku se dostaly daleko v hodnocení jednotlivých investicnich zameru a nas názor je teď už jasny.

• jaký tedy?

Umime říct, kde ano a kde ne zásahum do Šumavy a jednotlivým projektum. A to je ta velká dohoda o Šumavě.

• právě k ní jsem se chtěl nyní dostat. Jak tedy vypadá návrh, který nazyvate Velkou dohodou o Šumavě?

Je nutne říci, že ochranu přírody na Šumavě nevnimáme jen jako ochranáři. Park naopak může sám rozvijet ruzne turistické aktivity. Hovorili jsme třeba už o hospodaření na pastvinach a loukach, tedy v bezlesi. Pestre květnate louky na Šumavu patri. A já bych chtěl vymezit čtyři nebo šest mist, kam vratime původní stavení a obnovime tradici hospodářství. Tedy vznikly by tu farmy, úplně nový fenomen pro turisty, kteří by si zde mohli koupit tradiční produkty.

• Dobre a další priklady?

Ve Vimperku třeba centrum, kde by se rozvijela remesla, která dříve na Šumavu patrila.

• Starosty ale bude také zajimat, jestli mají šanci jejich lukrativnější projekty, třeba nove sjezdovky nebo lyžařská centra...

Není to tak, že bychom rekli jednoznacne další sjezdovky na Šumavě už nechceme. Ale rozhodneme vždy podle cennosti území. Tedy o jakou zónu parku jde, jaka je tam příroda, typ lesa a podobne. To by mohlo úklidnit situaci. Rekli bychom totiž obcím, co jsme ochotni a za jakých podmínek schvalit a co nikoliv.

• Vratme se ještě jednou k zemědělství. Uzivi se ale vůbec takové farmy na Šumavě?

Zemědělství obecne funguje jen díky dotacím. V celé Evropě. Tak by to bylo i tady. Šumava je ale magnetem a kde jinde by měly vznikat biovyrobky, než tady.

• A co až se starostové zeptaji na peníze. Konkrétně třeba na kompenzace ztrat z lesu, ve kterých nesmí těžit. Nežlomi to vasi Velkou dohodu?

Mne podlomila kolena castka, kterou jedna z obci za šest set hektarů v národním parku požadovala. To byly miliony korun. To by znamenalo, že nejlepším podnikáním je mít lesy v parku a jen inkasovat. Je potřeba stát na zemi, ale nevim presne, kolik obce dostávají a jak je to nastaveno.

• Když jsme se spolu bavili naposledy o architekture na Šumavě, vyrazil vám dech projekt v Borových Ladech. Dnes jste viděl Lipensko, takže jak se libilo?

Nechci být ministrem, za nehoz budou vznikat na Šumavě problematicke stavby. Nechci, aby nastala opět era ubytoven a zotavoven ROH. Když slysim, že na předni Zvonkove se chysta dum, který bude mít dvě patra v zemi a dvě na povrchu a bude mít tři sta padesát posteli, tak je mi z toho spatne. To je turisticky průmysl se vsim vsudy. Tady je třeba respektovat původní zástavbu, tedy ridke osidlení území. To se na Šumavě zatím nedari. Ale součásti dohody bude podminka, aby obce prijaly jasny územní plán, který bude urcovat, co smí na pozemcích vyrust a co nikoliv. Když jsem teď projizdel okolo Mariny na Lipne, vůbec poprvé v živote, tak jsem byl zdesen, to je hruza.

• Mohou tedy už dnes obce megalomanské vystavby zarazit?

Sprava parku dava jasne stanovisko, zda stavba nevadí chráněným rostlinam a živočichům. Pak jde také o krajinny raz, který nesmí stavba narusovat. Obce mohou vyuzit územního planu.

• proč tedy dříve na Šumavě Disney landy, jak to nazyvate, vznikaly?

Proto, že tu byl obrovský ekonomicky tlak a správa parku neměla roky kryta žádá od ministerstva životního prostředí a tato spolupráce nebyla dobra. Zároveň tu byl silný tlak politicky.

• Pockejte, co to je ekonomicky tlak?

Obce, jejichž rozpocty jsou většinou nizke, dostanou nabidku od investora. A ony na takové projekty slysi.

• Problémem ale je i skupovani pozemku ruznými spekulanty na ruzne projekty...

To mate pravdu, Pozemkovy fond by měl být na území národního parku hodne zdrzenlivy. Neměl by jako nahradni restituce vydávat tyto pozemky, a to ani v chráněné krajinné oblasti. S tím totiž souvisi i další problem: pokud je majetek soukromý, tak se na něm hure chrani příroda.

• když hovorite o ochraně přírody, není někde ale prehnana? Třeba na bývalem hraničním přechodu Modrý sloup nedaleko Modravy, kam lidé nesmí kvůli ochraně tetřevu? Byl byste pro jeho znovuotevření?

Je potřeba poslouchat ornitology. Nyní nám vypracovávají dva ornitologove studii, ale samozřejmě existuje období od září či už konce srpna, kdy by turisté tetřevy na Modrem sloupe zhruba měsíc nerusili. V tu dobu by šlo umožnit lidem vstup. Tedy jako tomu je na bavorské straně.

• ještě v necem může být Bavorský les inspiraci?

Třeba tím, že zde už delsi dobu funguje samovolna obnova lesu. Je levnejsi, les pak nevypada, jak já s oblibou říkám, jako radky kukurice a v divočine žijí i selmy, které jsou kořením parku. Jsou to další argumenty, aby skoncily politické tlaky a situace, kdy se všichni na Šumavě trasli a měli strach. Je třeba, aby lidé ve vedení parku dokázali bouchnout do stolu a říct i třeba politikum: Toto nechceme a nedelejte z nas pitomce.

• Co ale podle vas stojí za tlaky politiku na vedení parku?

Ja presne nevim a vyvolava to ve mne pocit, že je to jako v Rakousku, kde se každý politik musí vyjádřit k Temelinu, aby získal oblibu veřejnosti. Šumava se stala podobným kyjem či pakou. A pak nevim, na kolik v tom mohou hrát roli lesnické společnosti. A třetí - asi nejpravdepodobnější důvod - je cil dostat správu parku a ministerstvo, aby bylo poddajnější v povolovani různých projektu.

• Rikate, že může jít o snahu dostat správu parku na lopatky. Mohou za tím být i uplatky?

Takove indicie nemam, ale snaha dostat správu na lopatky dříve byla. Teď je to ale zbytecne vydana energie. My nyní nabizime vyjednavani a je třeba, aby si regionální politici dobre rozmysleli, která cesta je perspektivnejsi.