Smlouva o vymezování bezzásahových území

Smlouva o vymezování bezzásahových území
Author	Alena Adamcová
Date	2008-10-24
Source	ČRo
Genre	rozhlas
Respondent	Radek Drahný

Lesy České republiky a Agentura ochrany přírody a krajiny podepsaly 21. 10. 2008 smlouvu o spolupráci při vymezování bezzásahových území. Na těchto lokalitách jsou vytvořeny podmínky pro uchování a obnovu přirozeně se vyvíjejících lesních ekosystémů bez úmyslných zásahů člověka. Smlouva navazuje na dohodu Lesů České republiky s tehdejší správou chráněných krajinných oblastí z roku 2002. 

O podrobnostech nové dohody hovoří Alena Adamcová s mluvčím státního podniku Lesy České republiky Radkem Drahným.

Jaké území může být, podle toho dokumentu, vyhlášeno jako bezzásahové, podle čeho se to posuzuje?

Společně se správou dané chráněné krajinné oblasti nebo přírodní rezervace, která území, jenž nás zajímá, spravuje, se vždycky vytipuje lokalita, která je z lesnického hlediska atraktivní a cenná. Jedná to tedy již území primárně chráněné legislativou našeho státu. Toto území se podpisem o bezzásahovosti začíná stávat jakýmsi novodobým pralesem. Prostě v něm nebude hospodařeno, nebude v něm prováděn lesnický management a prakticky se nechá příroda, aby si v tom lese hospodařila sama.

Toto téma není nové, víme o něm už z dlouholetých debat o národním parku Šumava. Tam jsou to zejména obce, v posledních týdnech je to Svaz šumavských obcích, který otevřeně kritizují bezzásahové oblasti v největším českém národním parku. Budou obce na základě tohoto dokumentu mluvit do vytváření, nebo naopak do rušení bezzásahových území?

Máte pravdu v tom, že smlouva je diskutovaným tématem, ale zde musíme hned na počátku upozornit na jednu věc. Dohoda se naprosto netýká národních parků. Hovoříme o podpisu dohody mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a LČR, které nespravují lesní porosty v národních parcích, čili tato dohoda se vůbec nedotkne lesů v Krkonočích, v Českém Švýcarsku, v Podyjí a nebo na Šumavě. Tato dohoda ani nemá jakékoliv ambice řešit tyto problémy. My hovoříme o bezzásahových územích, která jsou i velice malá, třeba iv zastavěné kulturní krajině. Akdyž říkám velice malá, tak třeba hovořím o dnes vyhlašovaném území Havrany v Libickém luhu u Poděbrad, které má pouhých 33 ha. Čili to jsou takové oázy, které jsou cenné z lesnického hlediska, ale v žádném případě se nejedná o území národních parků, o čem se diskutuje.

Rozhodnutí tedy bude na ochráncích přírody?

Nepochybně. Situace se Šumavou, to je úplně jiná otázka, které se podpis dohody vůbec netýká.

Jaká pravidla platí pro veřejnost, pro pohyb lidí na těch bezzásahových územích?

To je velice důležitá otázka. Dá se prakticky říct, že veřejnost nebude nikterak dotčena současnou dohodou o bezzásahovosti spravovaných území, jinak než je nyní. A to ať je bezzásahové území vyhlášeno v CHKO nebo přírodní rezervaci, nadále tam platí stávající pravidla a omezení, a tedy případně i omezení pohybu, ale vyhlášení bezzásahovosti nepřináší už jakékoliv zpřísňující podmínky. Nic se prakticky nezmění, kromě toho, že se na místě nebude hospodařit lesnicky, abychom viděli možnost vývoje přírody.

Kolik je v současnosti na území ČR takových bezzásahových území?

Takových malých bezzásahových území je ode dneška v ČR devět. Poslední je již zmíněná lokalita Havrany u Poděbrad, v národní přírodní rezervaci Libický luh.

Proč jsou bezzásahová území tak důležitá, jak pomáhají krajině?

Je podstatné vědět do budoucna, jakým způsobem by si mohla příroda poradit s našimi historickými chybami, kdybychom jí k tomu dali prostor. V situaci, kdy na daném území standardně hospodaříme, se to nikdy nemůžeme dozvědět. Proto bylo vytipováno devět lokalit různých typů, Havrany jsou například největším lužním lesem v Čechách, a na takových územích chceme nechat přírodě volný prostor, aby ukázala co umí. My budeme sledovat a monitorovat, jakým způsobem si příroda poradí bez lidských zásahů.

Převzato z Český rozhlas, Rádio Česko.

Alena Adamcová, moderátorka

Radek Drahný, mluvčí státního podniku Lesy České republiky