Společnou cestou nebo na rozcestí? Kůrovec v Národním parku Bavorský les a Národním parku Šumava
| Společnou cestou nebo na rozcestí? Kůrovec v Národním parku Bavorský les a Národním parku Šumava | |
|---|---|
| Author | Hans Bibelriether |
| Date | 1997 |
| Source | Veronica |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Veronica 1997, 1
V Národním parku Bavorský les (dále NP Bavorský les), založeném v roce 1970 na ploše 13 000 ba, vyvrátily vichřice v srpnu 1983 a listopadu 1984 na svazích a hřebe-nech les o celkové rozloze kolem 175 ha v objemu cca 75 000 plnometrů dřeva. Kro-mě okrajových oblastí národního parku nebyly polomy - zvláště v horním horském stupni - zpracovány. Od léta 1986 se od padlých smrkových kmenů odvíjelo přemnožení kůrovce. Nalétl na oslabené stromy po okrajích holin a rozšířil se průměrně jed-nu až dvě délky stromu hluboko do porostů. Potom se přemnožení kůrovce přírodním procesem zastavilo. Tak se poprvé ve střední Evropě stalo, že se proti přemnoženému kůrovci nijak nebo-jovalo. Riziko ponechat šířícího se kůrovce bez protiopatření bylo velké, protože okolní smrkové porosty byly zčásti poškozené imisemi. Následující přehled ukazuje na podkladě každoročního leteckého snímkování vývoj polomů a kůrovcových kalamitních ploch NP Bavorský Ies od roku 1983. Přemnožení kůrovce začalo v roce I986. Od roku 1986 do 1988 bylo zasaženo celkem t05 smrkových porostů. Od roku 1988 byly dále každoročně vyhodnocovány snímky tak, že poskytují přesná čísla o dalším vývoji.
Přemnožení kůrovce postihlo v letech:
1989; 1968 ha (ještě následek větrných polomů z r. 1984)
1990; 1921 ha
1991; 1914 ha
1993; 1914 ha (nárůst vlivem menších polomů v r. 1990 a 1991)
1994 cca 20 ha
Deset let po prvních větrných kalamitách lze v NP Bavorský les vidět na všech polomových a kůrovcových plochách, včetně smrkových porostu na hřebenech, nástup přirozeného zmlazování. Část těchto ploch je opět zcela obnovena. Doplňování vý-sadbami se ukázalo být zcela zbytečné. Rozsah vyvrácených ploch zůstal omezen, protože 'stojící mrtvé stromy na odkrytých porostních okrajích posloužily stromům v hloubce jako účinná obrana proti vichřici. Ponechané vývraty se změtí kmenů, ko-run a větví se ukázaly být překážkou pro jelení a srnčí zvěř a bránily tak okusu. Přirozeným způsobem tak vzniká nový stejnověký a diferencovaný les, O tom se v terénu může každý sám přesvědčit.
Strach lesníků z kůrovce a jeho následky
Bezprostředně v sousedství NP Bavorský les padly také na české straně za oběť vichřici malé i větší části horského smrkového lesa. Na rozdíl od NP Bavorský les tam byly větrné polomy zpracovány a kmeny vyvezeny. Tím se v lese vytvořily malé ne-bo větší holiny. Kolem těchto holin pak vznikly, což je rozhodující, otevřené porostní okraje, vystaveně větru a přímému oslunění. Není divu, že v následujících letech byly, oslabené smrky na okrajích téměř každoročně právě kůrovcem znovu nalétnuty. Vzápětí se na české straně objevilo tvrzení, že kůrovec se v NP Bavorský les rozmnožuje ~ a odtud nalétává do sousedních českých smrkových lesů. Toto sebe-obranné tvrzení mohlo být snadno odmítnuto, protože kůrovec se rozmnožoval nejen v blízkosti hra-nice, ale také hluboko v českém vnitrozemí.Další vývoj byl stejně překvapivý: silné vichřice v následujících letech, zvláště vichřice "Wiebke" v lednu 1991, vyvrátily na otevřených porostních okrajích další smrky. Dříví bylo znovu zpracováno, okraje byly znovu oslabeny. Nálet kůrovce začal nanovo a výsledkem jsou obrovské holiny v českých horských lesích, v rozsahu, který v celém NP Bavorský les není k vidění.Na bavorské straně se vyskytují podobné holiny na sousedních polesích, např. v po-lesí Neureichenau na západním svahu Třístoličníku, kde bylo dříví taktéž odtěženoa kde se bojovalo s kůrovcem. Zajímavá a zcela obrácená paralela těchto procesů doslova v opačném slova smyslu, se udála v poválečném období. V suchém roce 1947 došlo ve stejné oblasti taktéž k masovému přemnožení kůrovce. Na bavorské straně, kde bylá velmi aktivní lesní správa, byl kůrovec tehdy tak intenzivně likvido-ván, že polesný Whistling z Neureichenau musel v časopise Allgemeine Forstzeits-chrift napsal, že lesy byly tímto postupem prosvětleny a zabuřeněny travou tak, že bylo zabrzděno jejich zmlazování. Jinak tomu bylo na české straně, kde ve vysídleném pohraničí vlivem nedostatku pracovních sil lesníci kůrovci "bezmocně" přihlíželi, až se jeho přemnožování samo zastavilo. Polesný Whistling byl za svůj článek po-trestán !Dalším finančně nákladným důsledkem je to, že na českých holinách se v poslední době s námahou provádí umělá obnova, že vlivem volného přístupu jelení a srnčí zvěře - a s tím souvisejícího okusu - nezmlazuje jeřáb, a že v travní buřeni smrk zmlazuje špatně. Vysazování borovice - jako poslední nouzové řešení - pozorovatelné při hranici na českých holinách, bylo již jednou zkoušeno před více než 100 lety po vichřici r. 1869 a již tehdy ztroskotalo. Jediným skutečně, poctivým a odborné přijatelným argumentem pro zpracování vývratů a polomů je tvrzení, že padlé dřevo nutno upotřebit a prodat. To je ovšem argument, který platí pro hospodářské lesy. Zda se tento prodej dřeva celkově hospodářsky skutečně vyplatí, když připočteme např. náklady na přibližování vrtulníkem, nebudeme zde dále zkoumat. Zpracovávání větrných polomů pro výtěžek dřeva v jádrové zóně chráněného území, které bere své jméno "národní park" vážně, nelze akceptovat.Hans Bibelriether je ředitel Národního parku Bayerischer Wald. Tento článek je zkrácený materiál, který pro Bulletin Národního lesnického komitétu přeložil Jan Jeník.
