Vojenské a městské lesy mají gentlemanskou dohodu

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Vojenské a městské lesy mají gentlemanskou dohodu
Author Jaroslav Pulkrábek
Date 2009-12-17
Source Prachatický deník
Genre tisk
Respondent

Vojáci nebudou až do případného navrácení lesů městu provádět úmyslné těžby

Vimperk – Žádost se zamítá. Tak znělo rozhodnutí vedení vimperské radnice k žádosti Městských lesů Vimperk o prominutí nájmu z pozemků za uplynulý rok. Podle jednatele společnosti, jejímž jediným vlastníkem je Město Vimperk, bylo hlavním cílem žádosti ukázat, jak nepříznivě se situace v lesnictví vyvíjí a na rozdíl od zemědělců se tomuto tématu nikdo nevěnuje.

„Například po Kyrillu dostal národní park 90 milionů korun na zpracování kalamity a začal přeplácet firmy. Ostatní vlastníci jej pak museli následovat, aby do lesa na práci vůbec někoho sehnali. Navíc se vlivem kůrovcové kalamity na území parku vytěží mnohem více dřeva a jestliže dříve se kůrovcová kulatina prodávala za půldruhého tisíce, dnes ji park nabízí o několik set korun levněji,” kritizoval přístup Správy Národního parku Šumava jednatel Městských lesů Vimperk Stanislav Hlava. Zároveň pro srovnání uvedl, jak se liší dotace směřující do zemědělství a lesnictví. Jestliže v prvním případě dostávají zemědělci na hektar více než čtyři a půl tisíce korun, na stejnou plochu lesní půdy připadá pouhých 260 Kč. „Přitom nám lesní zákon mimo jiné nařizuje sázet meliorační dřeviny, tedy jedle či různé listnaté stromy, a ty vyžadují mnohem větší následnou péči,” dodal k problémům v lesnictví Stanislav Hlava.

Městské lesy tedy hledají jiný zdroj příjmů, a tak například jen letos vyrobily přes deset tisíc prostorových metrů energetické štěpky. Přes tyto problémy však společnost, která hospodaří na jedenácti stech hektarech, usiluje o dalších 150, které nyní spravují vojenské lesy, přestože jsou historickým majetkem města. Podle Stanislava Hlavy se totiž při hospodaření v lesích musí uvažovat v horizontu stovek let a toto vše jsou, jak doufá, pouze krátkodobé problémy.

S ním souhlasí i vimperský místostarosta Bohumil Petrášek, který úsilí o získání historického majetku vidí jako povinnost města vůči předkům i dnešním občanům. „Objevily se nové legislativní skutečnosti, proto jsme o lesy, které dříve patřily městu, požádali. Samozřejmě se snažíme nejdříve o dohodu, soudní spor je až krajní řešení. Les je v podstatě jako banka s dlouhodobým efektem, a když se hospodaří dobře, vždy je z onoho dlouhodobého pohledu ziskový,” odůvodnil snahu vimperské radnice o získání dalších lesů místostarosta Petrášek.

Vstřícnost Vojenských statků a lesů ocenil i Stanislav Hlava, který odkázal na gentlemanskou dohodu. Podle ní vojáci nebudou až do případného vrácení lesů provádět úmyslné těžby a omezí se pouze na nutné a zákonem vyžadované zásahy. „V tomto ohledu nejsou mezi námi žádné problémy a vojenským lesům patří za tuto vstřícnost dík,” ocenil přístup současných správců požadovaných lesních ploch jednatel Hlava. Reagoval tak na nepřesně interpretovaný výrok vimperského starosty Pavla Dvořáka, z kterého vyplývalo, že vojenské lesy na pozemcích hospodaří špatně. Záměrem starostových slov bylo vyjádřit přesvědčení, že na majetku vždy nejlépe hospodaří právoplatný vlastník.