Vyjádření Správy NP a CHKO Šumava k tiskové zprávě Hnutí Duha ze dne 23. 5. 2001.

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Vyjádření Správy NP a CHKO Šumava k tiskové zprávě Hnutí Duha ze dne 23. 5. 2001.
Author Zdeněk Kantořík
Date 2001-05-24
Source TZ NPŠ
Genre tisk
Respondent

1. K protestu stovky vědců proti kácení v 1. zónách:

Správa od počátku diskusí o možných zásazích nikdy nezastírala, že jde o složitý, nejednoznačný problém, ve kterém vědecká fronta v České republice není jednotná. Názor vědců se odvíjí zejména od jejich konkrétního zaměřeni a jednotlivých oborů. Ani mezi pracovníky Správy nebyl na asanaci v 1. zónách jednotný názor. Vědecká sekce Rady parku – poradní orgán vedení správy – však v prosinci 1998 vzhledem k vývoji zdravotního stavu lesa zásahy poměrně jednoznačně doporučila. Dosavadní výsledky hovoří rovněž poměrně jednoznačně: výrazně se zlepšil stav nejen porostu v prvních zónách, ale asanační zásahy pomohly i okolním druhým zónám. Vědecké osobnosti, zabývající se celoživotně zejména ochranou lesních ekosystémů (prof. Radomír Mrkva, Mendelova univerzita Brno, prof. Jan Jeník, Přírodovědecká fakulta UK Praha, dále děkanové lesnických fakult a řada dalších se přiklánějí k aktivním ochranným zásahům).

2. K mezinárodnímu postavení NP Šumava:

Správa rozhodně odmítá spojovat vyjádření mluvčího dobrovolného sdružení některých evropských parků (PAN Parks), jehož byl NP Šumava jedním z 6 zakládajících členů, se ztrátou mezinárodní prestiže „Prestižní“ známku PAN Parks nemá dosud udělenu žádný národní park v Evropě. Ani jeden z německých národních parků není členem této organizace. Italský národní park Abruzzo z dobrovolného sdružení už vystoupil. Správa považuje vyjádření tiskového mluvčího PAN Parks Chrise Hogana za nepříliš šťastná. Svým povrchním přístupem a některými základními neznalostmi Šumavu v českých médiích v uplynulých dnech velmi poškodil. Současně jeho vyjádření ihned zneužili známí oponenti a z polopravd vyrobili celé lži. Dobrovolná organizace by však podle mezinárodních zvyklostí neměla národním parkům škodit. Znovu je nutné připomenout, že žádný tuzemský ani zahraniční legislativní předpis ochranné zásahy v 1. zónách nezakazuje, Šumava plně vyhovuje stanoveným mezinárodním kriteriím IUCN (Světová organizace pro ochranu přírody) i WWF (Světový fond ochrany přírody). Mezinárodní prestiž si buduje NP Šumava dlouhodobě v přátelské a pracovní atmosféře a nemá se v tomto ohledu zač stydět. Stydět by se měli ti, kteří Šumavě cílevědomě v médiích škodí.

Kvůli současným nejasnostem a dosud nevyjasněném obratu v komunikaci Správy NP Šumava s organizací PAN Parks nevznikly obcím v regionu ani samotnému NP Šumava žádné finanční škody. Výrazné dotace z EU na Šumavu díky nesmírné píli Regionální rozvojové agentury Stachy proudí velmi silně do malých i velkých projektů. Organizace PAN Parks na tyto fondy neměla dosud žádný vliv Případné další prostředky, které v začátcích jednání organizátoři z Holandska slibovali, nebyly zatím vůbec projednávány (!)

3. Dělostřelecká mediální příprava na projednávání zákona o NP Šumava

Jen naivní člověk by si mohl myslet, že všechny poslední mediální aktivity zjevně nepřátelských projevů k dosavadnímu postupu Správy jsou jen zcela náhodné a mají vzbudit dojem „spravedlivého rozhořčení“ dvou či tří tzv. nezávislých publicistů, či probuzení stovky vědců po dvouletém (!) zasahování v prvních zónách. Není náhoda, že právě v těchto dnech se v Poslanecké sněmovně objevuji dva poslanecké návrhy Zákona o NP Šumava, který celý region skutečně výrazně potřebuje.

V souvislosti s přijímaným zákonem nepůjde na Šumavě jen o nějaký ten kousek lesa, louky nebo nějakou tu koumu. Jeden z návrhů předpokládá dosavadní rozlohu zmenšit. Jde přitom o území, do kterého stát v posledních deseti letech nainvestoval více než miliardu korun do infrastruktury, nových budov opravených cest i do lesa. O území, které stále odhadem obsahuje minimálně 10 milionů kubíků vytěžitelného dříví (nebude-li parkem) v hodnotě 15 miliard korun. Území, kde se už smějí prodávat pozemky III. zónách, ale zbývá jich na prodej velmi málo. Proč tedy nesáhnout do rozsáhlých druhých zón a změnit hranice. Poloha Šumavy může být z hlediska vývoje cen za čtvereční metr po vstupu ČR do EU více než zajímavá. Podaří se ukousnout čtvrtinu, třetinu nebo při dobré konstelaci i půlku? Jen malá část ze zisků by přitom patrně zůstala v regionu. Šla by úplně jinam.

Z hlediska dlouhodobé ochrany přírody by každé zmenšení parku přineslo nevratnou změnu – po změně vlastnictví už by stát v budoucnu neměl nikdy šanci získat ztracené části zpět.

Není nic jednoduššího než měsíc před prvním čtením zákona ve sněmovně v očích veřejnosti co nejvíc pomluvit současné vedení parku a jeho pozici oslabit tak, že někteří zastupitelé nechtějí slyšet argumenty ani nezávislých amatérů, ani profesionálů.

Příloha: Tisková zpráva k Rozhodnutí k zásahu v 1. zónách NP Šumava v roce 2001 ze dne 26. 4. 2001

Správa NP a CHKO Šumava po zvážení a posouzení všech podkladů, vyjádření účastníku řízem a dotčených orgánů statní správy vydala souhlas k asanačním zásahům proti kůrovci v I. zónách NP Šumava v roce 2001, a to po podrobném vyhodnocení výsledků asanací v loňském roce Rozhodnutí, které účastníci řízení obdrželi v tomto týdnu, se vztahuje celkem na 49 lokalit 1. zón v NP Šumava o celkové rozloze 1400 ha. V žádném případě však neznamená vykácení celé této plochy, asanovat se budou pouze tzv. aktivní kůrovcové stromy. K asanaci kůrovcem napadených stromů správu parku rozhodně nevede zištnost nebo jiné ekonomické důvody, jak se snaží správě podsouvat někteří odpůrci. Veškeré dřevo zůstává v 1. zónách na místě k zetlení, asanace tak znamená naopak potřebu finanční prostředky vložit. Základním cílem zásahu je ochránit pralesovité zbytky porostů před nepřirozeně rychlým rozpadem a obnovil přirozené samoregulační schopnosti ekosystému.

Dosavadní výsledky zásahů v uplynulých dvou letech jsou velmi přesvědčivé: v loňském roce bylo nutné v prvních zónách (53 lokalit) asanovat zhruba 5.000 m3napadených stromů, tj. 50% roku 1999. Asanace v prvních zónách měla příznivý vliv i pro vývoj v okolních druhých zónách – i tam pokleslo loni napadení na zhruba 45.000 m3. tj. 56% skutečnosti z roku 1999.

1. zóna č. 124 Trojmezná je řešena v samostatném správním řízení. V této první zóně bude v letošním roce probíhat asanace jen v ochranném pásu do 250 m od státní hranice s Rakouskem (délka zhruba 3 km) a v šíři do 200 metrů při hranici s Německem (délka rovněž 3 km). Jde o asanaci pouze tzv. aktivních kůrovcových stromů a polomů, v žádném případě nemá správa zájem na úmyslném vytvoření holin. Asanace má za cíl uchránit sousední hospodářské majetky v Rakousku a Německu a správci parku k opatření přistupují na letošní opětovnou oficiální žádost rakouské strany (hornorakouský hejtman žádost adresoval ministru životního prostředí ČR). Pokud by rakouská strana na zásahu v ochranném pásmu netrvala, správa parku k němu žádný další důvod nemá!

Současný zdravotní stav porostů na Trojmezné už je natolik vážný, že neumožňuje efektivní ochranu celé oblasti. Celá 1 zóna č. 124 Trojmezná (plocha 598,94 ha) je v převážne míře kulturou smrku (celkem 166.313 m3) na přimíšené dřeviny připadá zhruba 12%. Značná část byla v minulosti hospodářsky využívaná člověkem (pastva v první polovině 20. století, zpracování kůrovce a polomů ještě v 80. letech 20. století). Správa parku zásahem znemožněným blokádou ekologických aktivistu chtěla v roce 1999 v této lokalitě pralesovité zbytky ochránit. Při asanaci mělo dojít pouze k odkrytí pruhových segmentů cloněných starými soušemi. Celkový objem souši na zmíněné ploše byl dle sčítání k 30. 11. 1998 celkem 22.644 m3tj. plocha zhruba 72 ha. V roce1999 se v této oblasti vyrojil kůrovec ze 4.346 m3stromů. Asanace nemohla být provedena vzhledem k blokádě ekologických aktivistů, při níž hrozilo zranění účastníků (Jaromír Bláha byl jedním z mluvčích blokády). Pro rok 2000 (a další roky) už asanace ztratila smysl, napadeni už bylo příliš rozsáhlé a případný zásah by nebyl efektivní – nevyhnutelný rozpad celého porostu by urychlil. Dle sčítání provedeného dne 26. 9 2000 vzrostl počet aktivních kůrovcových stromu po pouhém roce od blokády na dvojnásobek!!! Toto číslo však není konečné, stromy napadené v druhém rojení usychají až v průběhu dalších měsíců a nebylo možné je do tohoto počtu zahrnout. Podstatné však je, že správa rozhodla vzhledem k poškození porostů v oblasti Trojmezné nekácet (s výjimkou ochranného hraničního pásu). Argumentace pana Bláhy o „prastarých údajích“ je proto poněkud zvláštní.

V ochranném pásmu (do 250 m od hranice) bylo v loňském roce asanováno celkem 552 m3stojících aktivních kůrovcových stromu – 41 m3polomů. Vrtulníkem sem bylo dovezeno 196 lapáků. Feromonové lapače byly rozmístěny zejména ve spodní části Trojmezné a sloužily k monitoringu průběhu rojení. Navíc bylo do okolí této lokality (ale nikoliv přímo do zmíněného ochranného pásma – tam je vjezd nemožný) dovezeno pozemními soupravami po stávajících cestách a rozmístěno v okolí cest celkem 2335 m3dovezených lapáku.

Správa parku měla proto k dispozici dostatek aktuálních podkladu k vydání příslušných rozhodnutí.

Pan Jaromír Bláha v tiskové zprávě vydané Hnutím Duha vědomě nepíše pravdu a snaží se vlastní morální odpovědnost za nepříznivý zdravotní stav porostu na Trojmezné zastřít nepravdivými výroky. Bohužel, před několika týdny stejně mylně informoval i zástupce rakouské strany. Rakouští zástupci majitelů sousedících lesu to potvrdili při terénní pochůzce na Trojmezné pracovníkům správy parku. Rozhodnutí správy asanovat nadále aktivní kůrovcové stromy v ochranném pásmu je kompromisním řešením, které rakouští majitelé lesu vítají a považují za vstřícný krok správců parku v rámci dobrých sousedských vztahů.

Účastníky správního řízení k zásahům v 1. zónách je 22 obcí, na jejichž katastrech leží NP Šumava, dále Hnuti Duha Sušice. Občanské sdružení pro rozvoj regionu Horní Otava, Ekologicky právní servis Brno a Památkářská obec Českokrumlovská. Dotčenými orgány státní správy jsou okresní úřady Prachatice, Klatovy a Český Krumlov, na vědomí obdržely rozhodnutí příslušné útvary MŽP ČR a Správy NP a CHKO.

Odkladný účinek odvoláni proti rozhodnutí je v souladu s příslušným ustanovením zákona o správním řízení vyloučen. Při vyloučení odkladného účinku odvolání vycházel správní orgán z přesvědčení, že povolené asanační zásahy je nutné realizovat co nejrychleji, tedy ještě v době, kdy mají zásadní význam pro likvidaci kůrovcové populace. Opožděný zásah by měl zásadní vliv na úspěšnost tlumení kůrovcového napadení.

Zdeněk Kantořík

tiskový mluvčí

Správa NP a CHKO Šumava