Zachraňují ohroženázvířata
| Zachraňují ohroženázvířata | |
|---|---|
| Author | Barbora Němcová, Pavel Pechoušek |
| Date | 2007-06-08 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Odstraňují nástrahy civilizace
Sloupy vysokého napeti, husty silnični provoz, odpadni jimky. To vše může být pasti pro volne zijici zvířata. Ekologové se všemi prostředky snaží zminena rizika zmirnit. Plzeň - Podlozky na kominy pro capy, prenasení zab přes silnici nebo instalace ochran ptactva. To jsou některé z kroku, které mají v regionu ochránit volne zijici zvířata před smrtelnými riziky.
Podle legislativy jsou všechny druhy ptactva výskytující se v zemi chráněny. Platny zákon o ochraně přírody a krajiny uklada povinnost každému, kdo buduje nebo rekonstruuje vedení vysokého napeti, opatrit je ochrannými prostředky, zabranujícími usmrcovani ptáků elektrickým proudem. Spolecnost CEZ Distribuce tuto povinnost plni. Vedení společnosti navíc rozhodlo jít nad ramec povinnosti vyplývájicích ze zákona a planuje nejdele do roku 2013 osadit ochrannými prvky také vsechna stavajici vedení vysokého napeti v ptačích oblastech Natura 2000, říká mluvčí společnosti CEZ pro západníČechy Martin Sobotka. Natura je ptáci oblast pod zvysenou ochranou
Do ptačích oblasti Natura, které jsou pod zvysenou ochranou, patří v Plzeňském kraji Šumava a castecne Krivoklatska oblast. Na Šumavě je nyní zabezpeceno 20,1 kilometruz celkových 88,1 kilometru. Ornitologove by uvitali ještě další opatření. Izolaci konzoli samozřejmě vitame. Bezpeci ptáků to rozhodne zvysi. Často se stane, že o ne zavadi kridlem, a to pro ně znamená smrt nebo těžké zranení. Potřebovali bychom ale také, aby CEZ odizoloval i draty elektrickeho napeti, nebo je nějak oznacil. Samozřejmě ne všude. Stacilo by u rek. Tady v Plzni je problematicky hlavně tok Berounky, kde je pohromade nejvíce ptáků, zamysli se Libor Schropfer ze zapadočeské pobocky České společnosti ornitologicke.
Ptákům pomaha také další opatření. Na průhledne zatarasy u dalnic se vylepuji siluety dravcu, což má zabránit narazum do steny, informuje Karel Bobal ze Zachranné stanice pro handicapované živočichy v Tachove.
Nezapomina se ani na capy. Ti stavi hnizda na starých kominech a většinou zde sidli několik desítek let. své hnizdo stále pristavuji a nejsou tedy výjimkou ani hnizda, která mají až 900 kilogramu. To by komin nemusel vydrzet, upozorňuje Pavel Moulis ze Zachranné stanice živočichů v Rokycanech. Řešením je snizovani hnizd nebo kladení podlozek na sloupy ve volne krajině.
Na jare a na podzim prenaseji zachranari zaby přes cesty. Když putuji obojzivelnici ze svých zimovist do míst, kde se rozmnozuji a zpet, cestuji často na velmi vzdálena místa. Někdy prekonaji vzdálenost až několika kilometru, upozorňuje Pavel Moulis ze Zachranné stanice živočichů Rokycany. Mnoho z nich po cestě zahyne pod koly aut. U silnic se proto stavi zatarasy z ochranné folie, které vyustuji do připravene nadoby. V te je pak prenasime na druhou stranu, popisuje.
Zabam pomahaji i na Tachovsku. Kromě silnic máme problém také s nežakrytými odpadnimi jimkami. Zvířata do nich často spadnou a mají problém se dostat ven. Byvaji až pět metru hluboke, konstatuje Karel Bobal. Také ty zachranari zakryvaji.
