Ztráta prestiže NP Šumava má mnoho mýtů a skutečností

Ztráta prestiže NP Šumava má mnoho mýtů a skutečností
Author	Jiří Štich
Date	2006-02-14
Source	Prachatický deník
Genre	tisk
Respondent

Národní Park Šumava

Jedním z argumentů zastánců ochrany kůrovce v NP Šumava je „strašení“ ztrátou mezinárodní prestiže, pokud se bude bránit šíření kůrovce kácením napadených stromů. Nebudou prý tak respektovány přírodní procesy, příroda nebude ponechána přírodě a národní park nebude opravdovým národním parkem. V žádném takovémto článku se však nedočtete, co vlastně ona mezinárodní prestiž znamená.

Co to ta „mezinárodní prestiž“ národního parku je? Pokud se obecně mluví o mezinárodní prestiži v souvislosti s chráněným územím, mají autoři na mysli „Zásady IUCN“ (International Union for Conservation of the Nature – Světový svaz ochrany přírody, jedna z mnohých nevládních organizací v oblasti ochrany přírody, patřící mezi nejprestižnější). Tyto „Zásady“ rozlišují šest kategorií chráněných území, označovaných I. – VI. Všechny kategorie jsou stejně důležité a prestižní a přiřazené číslo není odrazem jejich významu. Je proto nepřípustné považovat jednu kategorii za důležitější než jinou. Pro trvale udržitelný rozvoj jsou důležité všechny kategorie. Státům se doporučuje, aby nejprve vytvořily systém chráněných území, která splňují jejich vlastní cíle ochrany přírody, a teprve poté jim přiřazovaly kategorie. Takto stručně se dají shrnout základní principy kategorizace i prestiže dle IUCN. Stejně prestižní je proto kategorie I. či kategorie VI.

Proč je NP Šumava ve II. kategorii dle IUCN? NP Šumava byl při vyhlášení zařazen do II. kategorie IUCN. Do I. kategorie jsou zařazovány oblasti divoké nedotčené přírody, do kategorie II. oblasti v přírodním nebo téměř přírodním stavu (oblasti lidskou činností málo nebo prakticky nezměněné). Ze zásad IUCN vyplývá, že do II. kat. chráněných území jsou zařazeny stabilní ekosystémy, které zůstaly stabilními i v době, kdy nepožívaly ochrany chráněného území. Takovýmto stabilním ekosystémem však lesy v NP Šumava nejsou. Byly jím jen původní šumavské pralesy, z nichž dnes najdeme na Šumavě jen nepatrné zbytky. Kulturní krajina Šumavy II. kategorii neodpovídá a NP Šumava do této kategorie IUCN nepatří. Stav přírodního prostředí Šumavy spíše odpovídá kategorii IV. či V. (kategorie III. je vyhrazena ochraně specifických přírodních jevů). Zařazení do IV. či V. kategorie by odpovídalo skutečnému stavu přírodního prostředí Šumavy a v žádném případě by nesnižovalo mezinárodní prestiž NP Šumava.

A jak je to s bezzásahovým režimem? Přestože „Zásady“ IUCN požadují omezení zásahů do ekosystémů zařazených do II. kat. chráněných území, striktně nevyžadují ani pro tuto kategorii bezzásahový režim tak, jak jej Správa NP Šumava aplikuje. Naopak, i dle těchto „Zásad“ je prvořadým úkolem chráněného území II. kategorie zachování a zlepšení stavu přírodního prostředí. Zásady jsou jen doporučením, nikoliv striktním předpisem. Rozhodujícím pro činnost v chráněných územích je legislativa konkrétního státu. Tak by tomu mělo být i v NP Šumava.

O autorovy: Jiří Štich, Šumava 21