Zobrazení zdroje stránky Nedej se! Národní park Šumava

{{MediaBankArticle
|Title=Nedej se!,Národní park Šumava
|Author=ČT
|Date=2009-06-10
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=Miloš Zeman, Vítězslav Jandák, František Nykles, Vilém Podrázský, Ladislav Miko, Miloslav Vlček, Martin Braniš, Jan Kirschner, František Krahulec, Petr Zahradník, Eva Tylová, Vladimír Dolejský, František Krejčí, Magda Jonášová, Hana Šantrůčková
}}
ČT 2, Nedej se!

Autor1:

*Národní park Šumava má rozlohu téměř 70 tis. hektarů. Lesy na dvou a půl setinách této plochy během uplynulých 20 let postupně uschly. Mimo jiné vlivem kůrovce. A tím začal nekonečný spor. Ještě než roztál sníh, vtrhl letos jako velká voda na Šumavu Miloš Zeman.

Miloš Zeman, bývalý premiér:

To, co jsem viděl je zločin. Ta Šumava a to zejména v té oblasti národního parku vypadá jako po jakémsi chemickém bombardování.

Autor1:

*Aniž by vkročil do lesa, prohlásil Zeman, že vojáci o les pečovali lépe. Navrhl park zrušit a oznámil, že podá na ředitele trestní oznámení.

Mgr. Vítězslav Jandák, poslanec PČR (ČSSD):

Já jsem byl skoro na podobné myšlenkové úrovni jako Miloš Zeman, co se této kauzy týkalo. Ale protože jsem byl trošku pod vlivem médií, trošku pod vlivem mnohých lidí, kteří mi chodili vyprávět, a nakonec pod tím vlivem toho vyjádření Miloše Zemana, a tak jsem se tam rozjel. Je to nakonec můj Jihočeský obvod, tak jsem tam jel a prošel jsem si během 4 hodin, projel terénním autem celou Šumavu, to podstatné. A můžu říct dneska, říkám to hrdě do kamery, že se omlouvám panu řediteli Krejčímu, jestli jsem se proti němu vyjadřoval, protože jsem viděl v perfektním stavu celou Šumavu. A to jestli někdo záměrně nebo nezáměrně poukazuje na ty 2% celé rozlohy parku, kde probíhá, já to nazvu laicky, určitý experiment s tím, že příroda se sama obnovuje. A já to viděl, tam už rostou stromky, které mají metr a podobně, to znamená, že to žije to území znova a žije ze své vlastní síly bez pomoci člověka, tak si myslím, že tam je udělaný obrovský kus práce.

Autor1:

*Někteří šumavští starostové mají ovšem názor odlišný a v době, kdy nad parkem kroužil Miloš Zeman, vrcholila i akce Zachraňme Šumavu.

Autor2:

*Vy jste jako svaz obcí v minulém roce rozjeli několik aktivit, právě v podstatě, které se dají interpretovat jako akce proti správě Národního parku, myslím tím výstavu a petici. Nepřipadá vám to, že to právě spíš blokuje tu komunikaci, že to je příliš vyhrocené?

Ing. František Nykles, asistent senátora Jirsy a předseda Svazu obcí NPŠ:

No já si myslím, tak možné, trochu by se to takhle dalo definovat, ale já bych to rád vysvětlil. Tady ten, kdo měl prioritu, kdo měl, když to řeknu přímo, i finance na to, aby ukázal nějak výsledky svojí práce, tak to bohužel byl Správa národního parku jenom. My, prostě jako obce jsme byli vždycky v defenzivě. My jsme vždycky byli ti, kteří byli podezíraní s obchodem se dřevem a takové názvy dřevožrouti atd. a na to český člověk vždycky dobře slyší. My jsme chtěli být aspoň trochu rovnocenní tím, že jsme chtěli veřejnosti předložit také názor druhé strany. Proto jsme vydali knihu, kterou napsali dva profesoři Univerzity zemědělské, Fakulty lesní a dřevařské a chtěli jsme ukázat, že neexistuje jediný názor na Šumavě, a to je nechat ekosystémy jejich vývoji, tak aby si poradily s kůrovcem samy.

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Praha:

Tak obce, ty samozřejmě hájí svoje zájmy, ať už jsou to čistě existenciální zájmy, kdy jim jde o nějakou možnost vegetace v daném území nebo někdy o rozvojové aktivity. Tady je to určitě na diskuzi mezi obcemi nebo jejich Sdružením a Správou parku. Obě strany by si měly uvědomit, v jakém území jsou, jaké mají cíle a možnosti vůbec. Co se týče, že se zaštiťují našimi výsledky, tak ty výsledky nejsou v podstatě odlišné třeba od výsledků Správy parku. Teď třeba správa parku ukončila rozsáhlý výzkum o obnově na těch rozpadlých částech parku. My jsme podobnou studii uveřejnili také, před pěti, před deseti lety zase z našich výzkumných ploch. Výsledky se neliší.

Autor1:

*Ostrá petice nevyjadřuje názor všech obcí. Nepodepsali ji například starostové Prášil, Kvildy a Moldavy. Petice tvrdí, že Správa parku zcela nezodpovědně devastuje ekosystémy a ničí šumavské hodnoty.

Mgr. Vítězslav Jandák, poslanec PČR (ČSSD):

Budeme struční. Jde zase jenom a jenom o prachy. Já jsem si taky říkal, no chtějí to zmenšit ten park, mají starost o státní kasu, někteří starostové, starostky. Asi to bude proto, že jsou tak starostliví. Ale pak se mi dostali do rukou čistě náhodou takové materiály, kde někteří tito obecní funkcionáři figurují v katastru jako vlastníci pozemků a pak si lehce spočtete, že když ten park zmenším, tak se z toho stanou velice lukrativní stavební pozemky. Nevím, možná, že to je shoda náhod, ale připadá mi, že to je zase to české, když jde jenom o prachy.

Autor1:

*Starostka Stožce Lelková rozhovor odmítla. Do Parlamentu zachraňovat Šumavu s transparenty s pár dalšími starosty ale vyrazila. A vedle nich politici ODS prosazující stavby v prvních zónách a také miliardář Zdeněk Zbytek. Bývalý komunistický velitel tankové divize ve Slaném, který netají komerční zájmy na Šumavě. Právní služby jim poskytuje někdejší hlavní vojenský prokurátor Miroslav Křiženecký.

Doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD., ministr životního prostředí:

Ty motivace můžou být velmi různé a stále ještě je tam ta motivace toho velkého množství dříví, které tam zůstalo nevyužito. Jinak se nedá ani interpretovat trestní oznámení na škody, které byly spáchány, protože nevím, jakým způsobem ty škody byly vyčísleny, je to zcela určitě jen přepočet kubíků dřeva na nějaké koruny, za které by se to dalo prodat. A tenhle přístup prostě není možné v Národním parku a v jeho centrální zóně přijmout, já ho odmítám.

Autor2:

Z jakého důvodu jste podpořil petici, a vůbec celou tu akci Zachraňme Šumavu?

Ing. Miloslav Vlček, předseda PS Parlamentu ČR (ČSSD):

Co se týče petice, já jsme na podzim minulého roku, někdy tuším v září, viděl fotky, které mi ukazoval pan senátor a zdály být se z toho prvního pohledu jako velice alarmující, tak proto jsem také podepsal tuhle petici. Já jsem také chtěl, aby poslanci viděli ty fotografie, proto výstava tady v atriu Poslanecké sněmovny, aby byla skutečně vidět, ty fotky, že ten stav je velmi vážný.

Autor2:

*Znamená to tedy, že ta vaše snaha podpořit tu akci vychází pouze z těch fotografií, nebo znáte i situaci přímo v terénu?

Ing. Miloslav Vlček, předseda PS Parlamentu ČR (ČSSD):

Ano, vychází pouze z fotografií, ale po předání petice a doručení dopisu Miloše Zemana, jsem se rozhodl, že se chci jet podívat na místo samé.

Autor1:

*Doufejme, že ne z vrtulníku. Na Miloše Zemana reagovalo 50 významných vědců z různých univerzit a vědeckých ústavů, kteří podepsali stanovisko na podporu bezzásahovosti v části Národního parku. Argumenty zveřejnili už mnohokrát.

Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta UK Praha:

Já si myslím, že je potřeba reagovat stále, přestože se podle mého názoru vůbec nejedná o Šumavu jako takovou, ale Šumava je pro politiky, zejména tohoto typu jako je Miloš Zeman, takovým tím vhodným podstavcem, ze kterého se dá mluvit, dá se říci cokoliv. Ta situace, kdy Miloš Zeman, všeznalec, přeletí jednou helikoptérou Šumavu a rázem rozhodne o tom, že by bylo potřeba zrušit Národní park, hovoří sama za sebe. Také to, že uvádí jako výborného hospodáře Vojenské lesy, mi trochu naznačuje, že by možná byl rád, aby tam byla dále Železná opona. Já si myslím, že těch jednostranných názorů jsme se dávno zbavili a že bychom o Šumavě mohli klidně dále diskutovat, protože tam řada věcí jasných není, nicméně jedna věc jasná je a to, že si Šumava pochopitelně poradí s kůrovcovou nebo větrnou kalamitou sama.

Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc., ředitel Botanického ústavu, AV ČR, Průhonice:

Dneska se zdá, jako kdybychom pořád byli na začátku a diskutovali o tom, co už mnohokrát vlastně bylo vyřešeno, řečeno, co v odborných kruzích je celkem jednoznačně vnímáno. Přesto z nějakých důvodů se vlastně k tomu pořád stále znova vracíme, stále znova se zpochybňují elementární fakta atd. Na webových stránkách Botanického ústavu už několik let visí oficiální stanovisko, které periodicky opakujeme a dáváme ho k dispozici všem skupinám, které se zajímají o Šumavu.

Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR Průhonice:

Já bych řekl, že ta situace je naprosto jednoznačná. Ti lidé, kteří se zabývají smrkem, tak jsou všichni pro zasahování. Všichni ostatní biologové, kteří se zajímají jinými skupinami organismů, rostlinami, půdními živočichy, tak jsou proti zasahování. Já tam nevidím žádné velké dilema.

Autor1:

*Léčit les pilou i v citlivé horské smrčině, to je dosud recept většiny lesníků zvyklých pěstovat smrky v řádcích.

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti:

Jestliže vezmu přístup třeba České inspekce životního prostředí, která přijde k vlastníkovi lesa a najde u něj jeden kůrovcový strom a pokládá to za prohřešek proti, ohrožující životní prostředí, tak si myslím, že v podstatě stejným způsobem by se mělo přistupovat tady. Když to vezmu tak, jak se postupuje proti ostatním vlastníkům, tak v podstatě nemůžu dělat rozdíl mezi tím, co se děje v národním parku. Prostě životní prostředí je jedno.

Ing. Eva Tylová, ředitelka České inspekce ŽP:

Národní park Šumava stejně jako ostatní národní parky patří k nejcennějším územím v České republice. Proto jsou chráněny zvláště zákonem o ochraně přírody, který je zde nadřazen zákonu o lesích. Takže na připomínky, že by zde mělo být hospodařeno podle zákona o lesích, musím upozornit, že to tak není, že ze zákona o ochraně přírody vyplývá bezzásadovost v těchto oblastech, v první zóně národního parku a že inspekce toto kontroluje a že je třeba opravdu upozornit na to, že nelze srovnávat hospodaření v hospodářském lese a v lese zvláštního určení, kterým jsou národní parky.

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti:

Tam prostě dojde k tomu, že dojde k napadení značných rozloh porostů, vzniknou další velké holiny a právě ono není možné se zaměřit jenom na řešení problému v první zóně, ale i v té druhé zóně.

Ing. Vladimír Dolejský, PhD., ředitel odboru ochrany lesa ČIŽP:

Samozřejmě, že jsem osobně zkoumal terén z letadla při rekognastačních letech a následující dny jsem procházel v rámci terénního šetření porosty, lesní porosty na území Národního parku Šumava, zvláště na hranicích bezzásadových zón a zón, kde se zasahuje. Mohu zodpovědně konstatovat, že na územích, na nichž lesníci v Národním parku zasahují, lze označit ochranu lesa proti kůrovcům za předpisovou, učebnicovou a je to vzor integrované ochrany lesa proti kůrovci.

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava:

Máme jasně stanovený takzvaný diferencovaný přístup, to znamená, že máme takové tři základní typy managementu, jak se staráme o les v Národním parku a je to odstupňováno od takového toho nejpřísnějšího bezzásadového až po skoro konzervativní způsob péče o lesy. Ten konzervativní způsob je na ploše cca 80 % výměry lesů Národního parku Šumava a naplánovali jsme například na 10 let postupnou přeměnu kulturních smrčin v Národním parku Šumava na smíšené lesy, přesně podle těch stanovištních poměrů, přesně podle toho, kam je nutno sázet buk, jedli, javor nebo i tis.

Autor1:

*Lesníci v parkových školkách proto pěstují tisíce sazenic a v genovém sadu pečují o původní šumavské horské typy smrku a tisu. Teď se ale podívejme do horské smrčiny na Březníku.

RNDr. Magda Jonášová, PhD., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR:

Petice Zachraňme Šumavu i vyjádření pana Zemana je naprostá demagogie. Samozřejmě lesy nejsou ohroženy bezzásadovým režimem, protože kůrovec je odjakživa přirozenou součástí horských smrčin. Horské smrčiny jsou na něj adaptovány a obnovují se samovolně velice úspěšně. A nejen tedy že jsou na kůrovce adaptovány, ale je to důležitá součást. Vlastně ten kůrovec je jakýsi klíčový druh, který podporuje výskyt jiných druhů v tom lese. Tady my jsme vlastně dokázali a je to na první pohled vidět, že ten les se obnovuje velice úspěšně a prokázali jsme to nejen my, ale řada odborníků u nás i v zahraničí ve všech podobných lesích.

Autor1:

*Buďme struční. Šumavská příroda zachránit určitě potřebuje – před nezodpovědnými politiky, hloupostí a kšeftařin všeho druhu. Mezitím nové rozsáhlé výzkumy v bezzásahových oblastech přidávají další argumenty proti léčbě horské smrčiny motorovou pilou.

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., vedoucí Katedry biologie ekosystému, JčU:

Když jsme vyhodnotili tyto výsledky, tak se nám ukázalo, že smrky jsou dlouhodobě stresovány a tento stres s největší pravděpodobností souvisí s degradací půd, se snižováním živin, množství půdy, se zvyšováním toxicity hliníku v půdě, se snižováním pH půdy a v současné době samozřejmě přistupují klimatické změny. Otázka je, jak situaci řešit. Naše výsledky jasně dokumentují, že rozhodně ne vykácením a odvozem dřeva. A proč? Protože dojde k porušení svrchních půdních horizontů, dojde k eliminaci činnosti půdních organizmů a tím se zpomalí přeměna živin, zvýší se riziko eroze půdy, sníží se retence vody a živin v půdě a v neposlední řadě odvezeme živiny z povodí, které jsou tolik potřebné pro rozvoj nové vegetace.

Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti:

Já tu situaci tam nevidím jako moc dobrou, protože obávám se, že v první zóně, dneska, dojde k tomu, že ten smrk jaksi vymizí a je otázka, jestli toto bylo cílem.

RNDr. Magda Jonášová, PhD., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR:

To, že zde nic neporoste, tak to je opět naprostá demagogie, protože tady už je vidět vlastně těch dvanáct let po tom, co tento porost uschl, tak je zde vidět již na první pohled odrostlé zmlazení. To zmlazení zde samozřejmě bylo již předtím, než tento porost uschl, ale tím, že se stromové patro prosvětlilo, tak semenáčky, které zde byly v podrostu, nebyly patrné, tak dostaly příležitost tím, že dostaly více světla a živin a teprve vlastně tedy po tom působení toho kůrovce vyroste ta nová generace lesa.

Doc. RNDr. Ladislav Miko, PhD., ministr životního prostředí:

Především je třeba si uvědomit, že v Evropě je už jen velmi málo míst, kde ta příroda má vůbec potenciál, aby fungovala sama a pakliže chceme přirozené procesy podporovat, tak je musíme podporovat tam, kde je k tomu šance. Šumava bezpochyby patří k územím, kde ta šance je. Tady se velmi často objevuje, že se jedná o jakýsi neuvážený velký experiment s nejasným výsledkem atd. To si myslím, že je třeba jeden z výsledků neinformovanosti, protože tyto přístupy jsou dneska v Evropě na mnoha místech běžně uplatňovány. Já sám jsem navštívil řadu parků, ať už zmíním Slovinsko, Itálii, Švýcarsko, Německo, Polsko, kde bezzásadovost je uplatňována jako standardní režim v určitých částech, v těch samozřejmě nejzachovalejších částech národních parků. Já v tom skutečně nevidím žádný exotický výstřelek české republiky, spíše jenom součást nějakého celkového evropského trendu.