Zobrazení zdroje stránky Starosty obcí na Šumavě straší kůrovec

{{MediaBankArticle
|Title=Starosty obcí na Šumavě strašíkůrovec
|Author=jan
|Date=2007-02-05
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava - Kvůli orkánu se na Šumavě znovu rozhořel spor o kácení dřeva a o kůrovci, který by polámané stromy mohl napadnout. Šumavské obce chtějí z lesu vytěžit veškeré znicene dřevo, tedy i kmeny ležící v prvních zónách. Proti jsou ekologičtí aktivisté, kteří říkají: Nechte dřevo v nejcennějších zónách ležet a příroda si s ním poradi. Nyní je rada na správě parku a ministerstvu životního prostředí, které může odvoz poničeného dřeva z první zóny parku mimořádne povolit. Mají narok na nahradu škody

Kvůli ministerskému zákazu odvozu dřeva z prvních zón, kde je příroda nejprisněji chráněna a turistům zakázány vstup, mají obce narok na penězni nahradu škod. Šumavští starostové ale tvrdí, že poškození lesa jim nikdo nenahradi.

Kdyz necháme dřevo ležet v lesích, tak se do něj dá kůrovec, lesy uschnou a nakonec na Šumavu nepojedou turisté. proč by se jezdili divat na uschly les, říká starostka Borových Lad a vystudovana lesní inzenyrka Jana Hrazánková. Správa parku zatím definitivne nerekla, co bude se dřevem, které po větrné smršťi leží v místech, jež mají být zcela bez zásahu člověka. V prvních zónách je to zhruba pět procent z celkových 670 tisíc kubíků popadaného dřeva, což je minimum. Obce mají na kompenzaci škod narok ze zákona, uvádí ředitel správy národního parku Alois Pavlíčko. V prvních zónách tak podle jeho odhadu leží 33,5 tisíce kubíků dřeva. Ve srovnání s celkovou škodou je to sice minimum, ale v porovnani s beznou prumernou roční těžbou v celém národním parku je to zhruba třetina.

Opatření kvůli kůrovci

Naopak ekologičtí aktivisté mají jasno. platí totiž stále rozhodnutí ministra životního prostředí z roku 2005, že v některých částech prvních zón se nezasáhuje proti kůrovci ani v případě, že stromy padnou kvůli větru. Je nemyslitelne, aby se nyní preventivne odstranilo dřevo z míst, kde má podle rozhodnutí ministerstva ležet, jen proto, že máme strach z kůrovce, prohlašuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Bláha dodává, že s likvidací kalamity by začal na okraji parku, aby se případně kůrovec nemohl sirit do okolních lesu. V nejdivočejší přírodě by veškeré popadané stromy ponechal.

Obce mohou zadat ministerstva o peníze na likvidaci škod na svém majetku nebo třeba na zalesnění holin. Vláda už vyčlenila dvě stě milionu korun. Ta castka se může ještě zvýšit, ale pravdepodobne bude stacit. První peníze mohou obce dostat do měsíce či dvou, konstatuje ministr pro místní rozvoj Jiří Cunek.