Zobrazení zdroje stránky Český vědec se dostal do prestižní světové špičky

{{MediaBankArticle
|Title=Český vědec se dostal do prestižní světové špičky
|Author=Petra Benešová
|Date=2008-01-07
|Source=Hospodářské noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Jen málo tuzemským vědcům se zatím dostalo takové pocty jako Františku Sehnalovi. Ten se jako druhý Čech stal čestným členem The Entomological Society of America. Vědecké organizace sdružující přes pět tisíc špičkových badatelů z celého světa, kteří se zabývají studiem hmyzu. Do svých řad přibírá maximálně deset čestných členů ročně.

„Je opravdu výjimkou, když je to někdo mimo USA. Evropanů je tam asi osmnáct a každý rok se volí pouze jeden,“ vysvětluje devětašedesátiletý entomolog, který nyní řídí Biologické centrum AV v Českých Budějovicích. Do prestižní vědecké organizace, která byla založena už v roce 1889, se profesor Sehnal dostal díky své dosavadní vědecké práci. „Na jmenování mě navrhl jeden ze členů výboru organizace. Hodnotili moje publikování ve světově uznávaných odborných vědeckých časopisech, moje studie. Je to pocta a také příležitost z pozice vědce ovlivňovat částečně světovou vědeckou politiku.“

Výzkumem hmyzu se na celém světě zabývá několik set tisíc vědců a většina z nich pracuje v ochraně rostlin proti škůdcům. Tito odborníci radí a pomáhají vládám v hospodářské politice či ochraně životního prostředí.

„Nejsme podivíni“

„Pro laika je entomolog jen podivín, který se honí se síťkou za motýly. My ale řešíme i problémy, které mají vliv na celý svět. Entomologové například vyvíjejí nové způsoby boje se zemědělskými a lesními škůdci či s přenašeči chorob, jako je malárie,“ popisuje František Sehnal.

Právě on byl také jedním z českých vědců, kteří kritizovali před devíti lety kácení stromů napadených kůrovcem v první zóně Národního parku na Šumavě. „Tehdy ho povolil ministr životního prostředí Miloš Kužvart. My jsme ale od začátku říkali, že je lepší neporušit ekosystém a nechat les v Národním parku na Šumavě bez zásahu člověka. Ukázalo se, že jsme měli nakonec pravdu. Místům, kde se nekácelo, se daří nyní lépe,“ říká vědec. V jiných případech se ale profesor Sehnal zásahům člověka do přírody nebrání.

„Nevadí mi geneticky upravené plodiny, jako je u nás například Bt–kukuřice. Máme důkazy, že jsou pro přírodu šetrnější než používání pesticidů. Škůdci hynou bez postřiků, snižují se hospodářské ztráty a zabraňuje se často šíření chorob rostlin, z nichž některé mají škodlivé důsledky i pro člověka,“ vysvětluje vědec.

Skaut Kytičkář

O tom, že by chtěl jednou studovat přírodu, přemýšlel František Sehnal už ve skautu. „V nejmladší kategorii Vlčat jsem dostal přezdívku Kytičkář. Ke studiu biologie mě ale nasměroval až profesor na jedenáctiletce. Měl jsem opravdu štěstí na dobré středoškolské učitele, jinak bych se k této práci nikdy nedostal.“ Nakonec vystudoval Přírodovědeckou fakultu na Masarykově univerzitě v Brně, zkušenosti postupně sbíral i v Entomologickém ústavu v Praze. V uvolněných šedesátých létech se dostal i na stáž do amerického Developmental Biology Center (DBC) na Western Reserve University v Clevelandu.

„Teprve tam jsem poznal, jak vypadá skutečná univerzita a co je to věda. Později jsem o svých výsledcích přednášel na Harvardské univerzitě a v Královské vědecké společnosti v Londýně.“ I přesto, že dostal nabídku zůstat v USA, vrátil se v roce 1968 zpět do Československa.

„Věda v sedmdesátých létech začala upadat, zejména na vysokých školách, kde bylo kádrování přísnější.“ Svoje zahraniční kontakty ale neztratil.

„Po revoluci v roce 1989 se mi velmi hodily. Nejvíce si pak vážím pozvání do Council for International Congresses of Entomology. Tento výbor má maximálně dvacet tři členů a ovlivňuje vývoj celé světové entomologie,“ dodává profesor Sehnal.