Zobrazení zdroje stránky Čtyři otázky pro Miloše Zemana

{{MediaBankArticle
|Title=Čtyři otázky pro Miloše Zemana
|Author=Vladimír Just
|Date=2009-05-05
|Source=aktualne.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
S našimi politickými mastodonty je potíž: jeden se dá na stará kolena na klimatologii, druhý se zase vznese vrtulníkem nad Šumavu a okamžitě se tím kvalifikuje na experta přes národní parky.(Jak zachránit poničenou Šumavu?, Právo, 23.4.09) Od této chvíle suverénně uděluje rady odborníkům, uráží celé týmy přírodovědců (ať už z Jihočeské nebo Karlovy univerzity), kteří se na rozdíl od něj monitoringu horských lesů na Šumavě přímo v terénu věnují po celá desetiletí, publikovali o tom desítky odborných studií a exaktních dat. Ta v podobě jasného resumé (Lesy v jádrových zónách, ponechané bez asanace, vedou rychleji k obnově přirozeného horského lesa) na Vysočinu dosud nedoputovala.

Vrcholní představitelé Botanického ústavu, Entomologického ústavu, Ústavu půdní biologie, Fakulty agrobiologie České zemědělské univerzity, Fakulty lesnické a environmentální, Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, Přírodovědecké fakulty UK, Vědecké rady NPŠ – to všechno jsou podle vrtulníkového cestovatele hlupáci a pavědci, prznitelé přírody. A to jen proto, že všichni ctí zásadu ponechat cca 20 % jádro národního parku – jako kdekoli na světě – přírodě a neřídit na tomto kousíčku země výjimečně přírodní procesy motorovou pilou. Protože Miloše Zemana je v české mediální kotlině všude plno, což v tomto případě znamená, že je všude plno nesmyslů, chtěl bych mu položit 4 kontrolní otázky a doufat, že k jejich zodpovězení se přece jen, byť dodatečně, seznámí se základními daty.

Je vám pane Zemane známo, že spor, který tu znovu ohříváte, už tu probíhal, dokonce ještě za Vašich vlád, až se jeden z Vašich ministrů rozhodl (a bylo to snad jediné moudré rozhodnutí jeho kariéry), že rozřešení přenechá mezinárodnímu arbitru, totiž světové organizaci nad Národními parky, IUCN/WCT? Víte o tom, že její představitelé problém zhruba rok studovali, včetně pobytu v terénu (na rozdíl od Vás neviděli Šumavu jen z helikoptéry) – a vydali jasný nález: chce-li Šumava zůstat Národním parkem II. nejvyšší kategorie, a nespadnout o dvě až tři třídy níž do kategorie pouze tu a tam chráněného hospodářského lesa, pak musí okamžitě přestat se zásahy v jádrové zóně, musí jejích 135 nesmyslně roztříštěných ostrůvků opět scelit do souvislé plochy nejpřísnější ochrany přírody? Nepřipadáte si tak trochu jako ten zapomenutý Japonec, který vylezl z džungle desítky let po skončení války a chtěl bojovat proti Američanům? Jste si jistý, že jste se díval opravdu do Česka a ne do Bavorska? Z Vašich výroků, že český brouk ohrožuje bavorské lesy, totiž vyplývá, že nemáte základní ponětí o historii problému: byli to jako první bavorští sousedé, kteří již před stoletím začali na 75 % rozlohy NP s bezzásahovým režimem (podle Vás s „množením kůrovce“), plocha uschlých stromů v jádrové zóně tam byla a je zhruba 3x až 4x větší. To jejich brouk po směru větru přelétával k nám, ne naopak. Je mi ale záhadou, jak jste z té výšky poznal, kudy vede klikatá hranice? Příhraniční území na styku obou parků, kde je horní patro lesa nejvíce postiženo žírem kůrovce, patří z větší části sousedům! (Zhruba 6 000 ha ku cca 1 600 ha u nás). Víte tedy o tom, že jste možná nevědomky vynadal bavorskému, nikoli českému ministru životního prostředí? Je Vám znám výsledek desetiletého monitoringu přirozené obnovy pod uschlým horním patrem, kdy se exaktními vědeckými metodami na plochách, ponechaných přírodě, zjistil udivující počet přes 2 500 semenáčků na ha? (V Bavorsku, kde s tím začali dřív, je to ještě mnohem více.) A víte, že k obnově pralesa by postačilo pouhých 500 na ha? A víte, že v době, kdy jste svůj spanilý let podnikl, byla na hraničním hřebeni až 2 metrová sněhová pokrývka (třeba v okolí Březníku a Mokrůvky bývá podle měření sněhologů v tu dobu i 5 x víc sněhu než na Churáňově)? A že jste tedy viděl pouhé vršky stromů, nikoli zelený podrost, jehož hustota překvapuje i největší optimisty? Je Vám známo, že před 10 lety tehdejší bavorský premiér Stoiber, jehož věru nelze podezírat ze sympatie k ekologům, rozhořčoval se podobně jako Vy nad tím, jak nechávají umírat tamní horské smrčiny? Viděl je totiž pouze zdálky. Opět jako Vy. Jenže – tentokrát na rozdíl od Vás – nebyl líný si ty lesy prošlápnout pěšky, viděl zblízka výbuch přirozené zelené obnovy pod uschlým horním patrem, a se slovy – je nutné hledět pod sebe a před sebe, ne nad sebe – dal napříště bezzásahovosti zelenou. Co kdybyste si vzal od sousedů příklad? Nemyslíte, že po takové pěší procházce mezi Březníkem a Roklanskou hájenkou byste změnil názor stejně jako Váš bavorský kolega?

P.S. Jelikož tamní terén znám jak své za dvacet let prošlapané boty, jsem Vám ochotný kdykoli dělat průvodce. (Psáno pro Právo, kde se zřejmě mezitím Miloš Zeman, který dostal k hlásání svých šumavských nesmyslů obrovskou plochu, ocitl v bezzásahové, přísně chráněné zóně.)