Zobrazení zdroje stránky Říkejme o Šumavě už konečně pravdu

{{MediaBankArticle
|Title=Říkejme o Šumavě už konečně pravdu
|Author=Ivo Vicena
|Date=2006-09-27
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Polemika

V diskusi o tom, co se děje v národním parku na Šumavě, by měla být dodržována pravidla, po nichž v Denících volá senátor Tomáš Jirsa (12. září). V některých příspěvcích se neuvádějí pravdivé údaje. Tak Martin Šanda píše, že se v horní částí Smrčiny dochoval pralesovitý les. Lesy na Smrčině popsal podrobně A. Saitz, po němž jsou pojmenovaný i cesty na Smrčině a má tam také pamětní kámen. V roce 1889 napsal, že horská pásma Hochfichtu (tedy i naší Smrčiny) byla počátkem 19. století zbavena lesa a přeměněna na tzv. alpské hospodářství, přičemž se ukázala tato hospodářství pro zemědělství jako nevhodná a po 100 letech bylo přikročeno k jejich opětnému zalesnění. Stopy po bývalém zemědělství, hlavně kamenné snosy, můžeme na Smrčině ještě nalézt. O pralesovitých lesích na Smrčině nelze proto hovořit a nelze je ani srovnávat s pralesy na Trojmezne.

Nesprávné údaje o mezinárodním postavení Národního parku Šumava uvádějí Jaromír Bláha (14. září) a Radovan Holub (8. září). Existuje doposud návrh na zařazení národního parku do kategorie IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody). Pro tuto kategorii byla v roce 2000 vydaná pravidla, v nichž se však nepředepisuje zavádění „bezzasahoveho režimu“, jak jej vedení národního parku uplatňuje a který vedl k velkoplošnému odumření lesa na tisících hektarech. V této kategorii je pouze vyloučena exploatační těžba. území II. kategorie mají být navždy uchována v co nejpřírodnějším stavu, čemu však mrtvý les neodpovídá. K citovaným větám prof. Podrazkeho z lesnické fakulty v Praze, aby bylo bezzasahovosti věnováno 20 až 30 procent plochy parku, je možno očítovat jeho jiné věty z vědeckého časopisu Journal of Forestry z roku 2005, kde doslova uvádí, že nebezpečí plynoucí z odumírání lesa v této oblasti bylo výrazně podceněno. Rozsah kalamitního odumírání lesů je již tak velký, že další rozšiřování bezzásahových ploch není ničím odůvodněno. Kritéria IUCN nejsou jedinými měřítky pro mezinárodní hodnocení přírody a lesů v Národním parku Šumava. Česká republika je signatářem Evropské úmluvy o ochraně krajiny, uzavřené v roce 2001. Mrtvé lesy na Šumavských hřebenech naší krajinu značně poškodily.

Ivo Vicena (Autor je soudní znalec a člen expertní skupiny pro Šumavu)