Zobrazení zdroje stránky Šumava, GeoBohemia, 2010, Předmluva

{{PrefBankArticle
|Title=Šumava, GeoBohemia, 2010, Předmluva
|Author=Jaroslava Janoušová
|Date=2010
|Source=Šumava, GeoBohemia
|Genre=průvodce
|Respondent=
}}
Šumava se svými rozlehlými pláněmi na plochém hřbetě, po staletí neprostupným Královským hvozdem, se starobylými stezkami, hrady a rýžovišti zlata byla vždy velice osobitým přírodním celkem. Ať se k ní blížíme od podunajských rovin nebo od jihočeských pánví, vždy se impozantně zvedá nad okolní krajinu jako trup mohutného plavidla, jako temně zelená archa.

I když jako celek působí toto horské pásmo mohutným a kompaktním dojmem, jeho příroda je křehká stejně jako zdejší lidské vztahy.

Obyvatelé Šumavy, žijící dlouho ve svých uzavřených komunitách, byli svérázní lidé, kteří se povětšinou živili těžkou prací. Byli to voraři a dřevaři, někteří kutali zlato a jiní železnou rudu, ale dovedli vyrobit i křehké křišťálové poháry a z kusu dřeva vyřezat půvabné sochy Panenky Marie.

V minulém století proplula šumavská archa zničující bouří, v níž ztratila mnoho svých hodnot. Vichřice, kůrovec a kyselé deště ničily její lesy, války znepřátelily její obyvatele, technický rozvoj zlikvidoval její tradiční řemesla. Čtyřicet let trvající socialistický systém vyhladil na české straně celé vesnice a nechal zpustnout mnoho kulturních památek. A mezi Čechy a západní Evropu natáhl tři řady ostnatých drátů. Tato děsivá železná opona nabitá elektrickým proudem přeťala všechny silnice a cesty, ba i historickou železniční trať mezi Bavorskem a Čechami. Dráty však také přerušily neviditelné stezky spárkaté zvěře, jelenů a srnců, kteří měli na obou stranách pohoří své letní pastviny a zimní stanoviště. Když dráty konečně zmizely, vydali se na opačnou stranu Šumavy a Bavorského lesa nejen zástupy Čechů, Rakušanů a Němců, ale také zvířata.

Symbolem zranitelnosti i krásy šumavské přírody se stalo podivuhodné umělecké dílo, které dostalo jméno Skleněná archa. Je impozantní a působivé jak svým ztvárněním, tak výrazným ideovým poselstvím o snaze po obnovení česko-německé vzájemnosti. Zároveň je i vynikajícím důkazem trvající řemeslnické zručnosti zdejších obyvatel.

Zelenou loď dlouhou pět metrů vytvořili bavorští skláři v roce 2003 ze 480 skleněných rýhovaných žeber. V následujícím roce byla křehká bárka vložena do ochranné dřevěné dlaně, kterou ztvárnili čeští řezbáři ze Šumavy. A pak se tato symbolická Skleněná archa vydala na svou rovněž symbolickou plavbu po šumavských obcích, podporována Česko-německým fondem budoucnosti. Svou několikaletou plavbu skončila pod Luzným, kde návštěvníkům Šumavy připomíná, že česká Šumava a německý Bavorský les jsou jediný horský celek, jehož příroda i lidské vztahy jsou stejně křehké a zranitelné jako loď ze skla.