Zobrazení zdroje stránky Šumava nestojí o zákopové války, ale o spolupráci

{{MediaBankArticle
|Title=Šumava nestojí o zákopové války, ale o spolupráci
|Author=TZ MŽP
|Date=2007-05-24
|Source=TZ MŽP
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
„Debata o podobě šumavského národního parku se vede už dlouho a to, co vidíme po orkánu Kyrill, potvrzuje, že je potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji. Správa parku však důsledne asanuje polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Takový přístup k nejcennějším územím je v evropských národních parcích samozrejmosti. Jedine tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svoji vlastní cestou a poradi si bez lidské pomoci. Nevidím opravdu žádný rozumny důvod, proč bychom v českých parcích měli hledat nějaký jiný originalni, česky přístup. Proto také na Šumavě není na místě slovo kalamita, ale vichřice,“ shrnul na dnešním verejnem slyšení v senátu přístup resortu životního prostředí ministr Martin Bursík.

Na více než 80 % plochy parku se důsledne asanuji polomy a vývraty po orkánu Kyrill. Zbylých necelých 20 % se ponechava přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisícileti. Tento diferencovany přístup doporučuje i expertni posudek, který se zabývál hodnocením vlivu navrhu asanace na soustavu evropsky vyznamných lokalit Natura 2000 [1]. Podle něj je navíc třeba zcela vyloucit zásahy proti kůrovci v horských a rašelinných smrčinach a v bučinach.

Jednoznacne se ukazuje, že tam, kde se v horských oblastech v minulosti kacely stromy napadené kůrovcem a les se otevřel [2], popadalo výrazne více stromu než tam, kde se napadené stromy nechaly stát [3]. Kdyby zde v minulosti nebyly kácením kůrovcem napadených stromu vytvořeny holiny, které vpustily do porostu vítr [4], dnešní polomy by byly mnohem menší. Jedinou možnosti, jak tento nastartovany kolobeh otevřena porostni stena > polom > asanace > nova porostni stena > nový polom zastavit, je prestat s asanaci. Smrky sice napadne kůrovec, ale suché stromy a pahyly budou fungovat jako vetrolam. Pod jejich ochranou může rust novy, přirozený les. To potvrzuji i zkušenosti z národního parku na bavorské straně Šumavy. Obnovujíci se zdravy les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodne lepší než puste holiny, vznikle při kácení stromu kvůli kůrovci.

Sprava národního parku a CHKO Šumava ve spolupráci s odborníky z vysokých skol a lesnických výzkumných ústavu také provedly předbeznou analyzu rizik mozneho šíření kůrovce po vichřici. Stanovily další postup ochrany lesa před kůrovcem presne podle diferencovaneho přístupu a podle předpokládáných dvou variant standardni a kritické dalšího šíření kůrovce do roku 2009. Postup respektuje pozadavky na ochranu lesu, které sousedi s národním parkem.

„Diskuse mezi správou národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na takové možnosti rozvoje šumavských obci, které budou šetrne k národnímu parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava tak zůstane mezinarodne uznavaným národním parkem a tento státut se diferencovaným a přírodě blizkým způsobem pece o nejcennější partie posili. Národní park bude obcím aktivnejším partnerem při rozvoji šetrne turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestoji o zakopove valky, ale o spolupraci,“ zduraznuje ministr Bursík.

Poznámky:

[1] K rozsahlým velkoplosným vývratum a polomům došlo v následujících lokalitách: Polom Plesna Ždánidla, Cerna hora, okolí Kalamitní svaznice pod Tristolicnikem. Ve všech těchto případech se jednalo o lokality v minulosti významné ovlivnene nahodilou těžbou a asanacemi kůrovce. Nesouvisle porostni okraje stary holin a na holinach izolované ostrůvky geneticky cenných více jak 140 let starých smrku větru neodolaly. Rozptylenými polomy jsou postiženy především nižší polohy NP a významné také porosty obhospodarované obcemi, např. městem Kašperské Hory. větrem byly nejvíce postiženy porostni stěny na okrajích starsich holin vzniklých v minulých desetiletích působením větru a asanacemi kůrovce, poškozený byly také porosty v nedavne minulosti proredene nahodilou těžbou.

[2] Velmi slaby vliv vichřice byl zaznamenan v bezzásahovém území Mokruvky Březník Roklan, prales Trojmezná a na rašelinných smrčinach v okolí vrchovist včetně rozsáhlého komplexu v okolí Weitfellerských slati. V těchto lokalitách byl potvrzen vyznamny pozitivní efekt stojících suchých stromu, které ztlumily rychlost větru a ochranily zive stromy.

[3] Bejcek V., Chvojkova E. Lysak F., Volf O., 2007: Řešení následku orkánu Kyrill v NP Šumava, Expertni posouzení vlivu zameru na Evropsky vyznamnou lokalitu a Ptáci oblast Šumava. Toto expertni posouzení hodnoti navrhovany vliv asanace na ty oblasti, které jsou na Šumavě nejcennější z celoevropského pohledu. Konstatuje, že pro radu lokalit je nejlepší metodou bezzasadovy režim, pro jiné doporučuje radu konkrétních opatření pro zmirnení následku asanace na unikátní spolecenstva či rostliny a živočichy. Toto expertni posouzení vyžaduje evropska i česka legislativa. Za poškození soustavy Natura 2000 hrozí clenským státum sankce.