Zobrazení zdroje stránky Šumava od A do Z, 1984, Slovo úvodem

{{PrefBankArticle
|Title=Šumava od A do Z, 1984, Slovo úvodem
|Author=Jiří Záloha
|Date=1984
|Source=Záloha, Jiří: Šumava od A do Z
|Genre=průvodce
|Respondent=
}}
Příznivá odezva prvního vydání Šumavy od A do Z u čtenářů a přátel kouzelné šumavské krajiny byla předpokladem, aby se s odstupem několika let připravilo nové vydání této knihy. Mezitím zůstala Šumava tím co byla – krajem klidu, pracovitých lidí, přírodních zajímavostí i stavebních a jiných památek. Dotkl se jí však stejně tak jako jiných oblastí naší země obecný pokrok; mnoho se zlepšilo, mnoho se změnilo, ale mnohé dosud dýchne na návštěvníka starobylostí. Všem těm, kdo tento kraj už znají a oblíbili si jej, i těm, kdo sem teprve přijdou a budou se sem vracet, je určena tato publikace, kterou autoři připravovali s láskou a se zaujetím. Nechť je jim připomínkou na chvíle strávené v místech, které dosud plně nezasáhla ne vždy ohleduplná síla moderní civilizace.

Oblast Šumavy je po správní stránce rozdělena do dvou krajů, a to do Jihočeského a Západočeského. Z Jihočeského kraje zabírá téměř celé okresy Český Krumlov a Prachatice spolu s některými místy z okresů České Budějovice a Strakonice. Ze Západočeského kraje pak Šumava zaujímá část okresů Klatovy a Domažlice.

Jako pohoří je Šumava oddělena od ostatního území na severu průsmykem Všerubským a na jihu průsmykem Vyšebrodským. Směrem do Čech postupují do vlastního pohoří Šumavy předhůří s několika vyššími kótami. Na jihozápadní straně pokračuje Šumava do Bavorska a do Rakouska a je rozdělena státními hranicemi.

Území, které tato publikace ve svých heslech zahrnuje, se s ohledem na potřeby vlastivědných pracovníků i návštěvníků krajiny částečně liší od běžného zeměpisného vymezení Šumavy: k vlastní Šumavě bylo připojeno také Novohradsko, příbuzné charakterem krajinného prostředí, a několik dalších míst na vnitrozemské straně. Ideální hraniční čára jde od Všerub přes Klatovy a dále na Sušici, Rabí, Horažďovice, Volyni, Netolice, Křemži, Zlatou

Korunu, Pořešín, Žumberk a Nové Hrady.

Jednotlivá hesla jsou v příručce sestavena abecedně a obsahují vybrané údaje zeměpisné, místopisné, historické, uměleckohistorické, jsou tu i údaje týkající se přírody, rázu vlastivědného a jiného. Je pochopitelné, že rozsah příručky nedovolil vyčerpat hesla u všech místech na Šumavě, ani o osobnostech a různých zajímavostech. Zkratek v textu se použilo jen minimálně, aby nenarušovaly vlastní text a nebránily v plynulém čtení. Orientace u hesel týkajících se jednotlivých míst je snadné a sled údajů v nich je tento: název místa, jeho příslušnost k okresu, bližší určení polohy, nadmořská výška, počet obyvatel, části obce, stručný historický vývoj, památkové objekty (PO), případně jiné zajímavosti, archeologické nálezy v místě (AN), dále pak údaje o průmyslových a jiných závodech. V druhém vydání byly vypuštěny údaje o dopravě, ubytování, stravování atd., neboť se vymykají zaměření této publikace a neustále se mění. Tam, kde toho bylo třeba, byly zařazeny odkazy na odbornou literaturu, v níž si bude čtenář moci prohloubit své znalosti. Pro usnadnění orientace v knize je na konci připojen jmenný a místní rejstřík k heslům.

Názvy obcí a jejich částí a údaje o počtu obyvatel v jednotlivých místech byly převzaty z výsledků sčítání lidu v roce 1980, uveřejněných ve statistikách jednotlivých okresů (Č. Budějovice, Č. Krumlov, Domažlice, Klatovy, Prachatice, Strakonice), vydaných v r. 1983.

Názvy hor a vodních toků jakož i údaje o nadmořské výšce vrchů byly přizpůsobeny obecně dostupným mapám, které byly v poslední době pro oblast Šumavy vydány. Jsou to:

Českobudějovicko, 1:100000. Kartografie, Praha 1971

Šumava – Prachaticko, 1:100000. Kartografie, Praha 1978

Šumava – Klatovsko, 1:100000. Kartografie, Praha 1978