Zobrazení zdroje stránky Šumava ovlivňuje celé Čechy

{{MediaBankArticle
|Title=Šumava ovlivňuje celé Čechy
|Author=Josef Duben
|Date=1999-06-01
|Source=Agrární noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Málokdo si uvědomí, že to, co se uděje v šumavských hvozdech, má ve svém důsledku vliv nejen na lidi, kteří v nich žijí, ale na celé Čechy. Kdo jel v zimě do vnitrozemí, jistě si všiml, že sníh začíná pořádně ležet až za Bavorovem, a podobněje tomu i s dešťovými srážkami. Aby ty ale les zadržel, musíplnit svou funkci. Začátek dnešní nepříjemné situace na Šumavě se datuje od roku 1984, kdy byly velké polomy a následně se pomnožil kůrovec. Podle mluvčího Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Zdeňka Kantoříka je problém takzvaných prvních zón parku v tom, že je tak nejednoznačný a řešení, které je nutné přijmout, je volbou mezi dvěma špatnými. I sám ministr životního prostředí Miloš Kužvart konstatoval, že názory odborníků se různí. Nakonec rozhodl, že v prvních zónách se čerstvě napadené stromy smí kácet s tím, že dřevo zůstane v lese. Kůra s broukem se speciálním "hoblíkem" odstraní. Podél všech cest se instalují vytěžené polomy jako lapáky, které se ihned po napadení s lýkožrouty z lesa vyvezou k likvidaci. Čestmír Hofhanzl, vedoucí úřadu ředitele Správy, připomíná, že před 125 lety byla na Sumavě situace stejná, na tom samém místě, a my řešíme dnes ten samý problém. Ovšem s tím, že dnes se nevysazují monokultury, ale les druhově pestřejší, který by se blížil původnímu. Zdeněk Kantořík říká, že cílem snažení Správy je nastartovat samoregulační schopnost lesa. Každopádně je podle něj smutné, že řekne-li se Sumava, každému vytane na mysli kůrovec, a přitom jsou jím na území národního parku napadená asi 4 %. Ministr Kužvart upozorňuje, že tak velké plochy lesa, jako jsou na Šumavě, mají mimo jiné velký význam při zadržování srážek. A nechat kůrovci nepřirozený smrkový les napospas, což znamená odlesnění, to si na zodpovědnost odmítá vzít. Ředitel Správy národního Parku Ivan Žlábek řekl, že přijaté řešení (které platí do konce roku 1999 a bude posléze vyhodnoceno a rozhodnuto o jeho případném pokračování) je jedno z možných. A je naděje, že konec kalamity se opravdu urychlí. Samozřejmé je, že konec řešení je vždy nejasný. Kromě funkce hydrologické Národní park i CHKO Sumava plní i funkci rekreační. V prvním roce existence národního parku v roce 1991 jej navštívilo 860 000 návštěvníků, loni pak už 1 850 000 lidí. Zdeněk Kantořík soudí, že kapacita parku je asi okolo dvou milionů návštěvníků ročně. Existence národního parku znamená i pracovní příležitosti pro místní. Správa zaměstnává 350 lidí, ať jako strážce, či úředníky, provozuje třeba též pstruhovou líheň. Pracuje zde 11 informačních středisek. Práce je samozřejmě i v lese. Na tu se však našincům nechce, ochotní jsou Slováci nebo Ukrajinci. O vlivu národního parku na zaměstnanost a stabilitu v regionu soudí lvan Žlábek: "Zatím je v nedohlednu, kdy budou lesy na Šumavě stabilní. Ale naše snaha o stabilitu se začíná projevovat i na stabilitě infrastruktury. Názor, že národní park bude znamenat nezaměstnanost, se ukazuje jako nesmysl."