Zobrazení zdroje stránky Šumavském parku se opět kácejí stromy

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavském parku se opět kácejí stromy
|Author=Pavel Baroch
|Date=2003-07-25
|Source=Hospodářské noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ministr Ambrozek je proti porážení kůrovcových stromů, vedení parku rozhodlo opačně

Vedení šumavského národního parku začíná v nejcennějších lokalitách kácet stromy zasažené kůrovcem navzdory tomu, že ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) chce, aby si v prvních zónách poradila příroda sama bez motorových pil. V nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy se začaly porážet kůrovcové stromy před čtyřmi lety a Ambrozek to chce letos zastavit. Správa parku přitom o kácení rozhodla, aniž by konečnou verzi svého verdiktu poskytla Ministerstvu životního prostředí. To nyní zprávu studuje, pak rozhodne, jak bude reagovat. „Naše stanovisko, že se v prvních zónách nemá kácet, se ale nezměnilo,“ řekla mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Kácet by se podle ní mohlo například jen tehdy, kdyby hrozilo, že se lýkožrout smrkový rozšíří za hranice státu. „Pokud se kácí v prvních zónách, jsou to jenom jednotlivé stromy,“ řekl mluvčí šumavského parku Zdeněk Kantořík, podle něhož vedení parku neudělalo nic v rozporu se zákonem. Podle něj totiž žádá o povolení kácet stromy a zároveň tento požadavek schvaluje stejná instituce – Správa Národního parku Šumava. Pouze v případě, že se proti rozhodnutí někdo odvolá, rozhoduje o kácení Ministerstvo životního prostředí. „Určitě se odvoláme,“ řekl Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha, které je od počátku proti porážení šumavských stromů. „Rozhodnutí ředitele parku Ivana Žlábka je otevřenou rebelií proti ministru Ambrozkovi,“ dodal Bláha. Nevyloučil, že lidé z Hnutí Duha budou stejně jako v roce 1999 vlastními těly bránit stromy před kácením. Podle předpisů totiž může trvat až několik týdnů, než ministerstvo kácení zastaví. Mluvčí parku Kantořík uvedl, že kácení jednotlivých stromů v prvních zónách má zabránit tomu, aby se kůrovec znovu nekontrolovatelně rozšířil po lese. „Kácení se vůbec se nedá srovnávat s minulými roky,“ dodal Kantořík. Spory o to, jak se vypořádat s kůrovcovou kalamitou se vedou už dlouhá léta. Zastáncem kácení je Ambrozkův předchůdce Miloš Kužvart (ČSSD), který ho povolil. Na jeho straně je i organizace Národní lesnický komitét, která varovala, že do deseti až patnácti let se může celý lesní systém v cenných lokalitách Šumavy zcela rozpadnout, pokud se proti kůrovci nebude aktivně zasahovat. Odpůrci kácení, mezi něž patří i současný ministr Ambrozek, tvrdí, že kůrovec je přírodní jev stejně jako třeba vichřice a příroda si s ním v nejvíce chráněných, bezzásahových oblastech musí poradit sama. Ambrozek se opírá rovněž o stanovisko Světového svazu ochrany přírody a Světového fondu na ochranu přírody, které mimo jiné doporučily sjednotit 135 roztříštěných ostrůvků prvních zón šumavského parku do souvislého celku a porážení stromů v nich zastavit. „Jsem přesvědčen, že důvody, proč se v prvních zónách kácelo, pominuly,“ tvrdí Ambrozek.