Zobrazení zdroje stránky Šumavský boj s kůrovcem

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavský boj s kůrovcem
|Author=Jiří Petrovič
|Date=2010-05-26
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=Miloš Zeman, František Krejčí, Jaromír Bláha, Radim Šrám
}}
ČT 1

Moderátor Jiří Petrovič

Šumavské lesy se v zónách označených jako bezzásahové spontánně obnovují. Ukazují to závěry inspekce komise pro životní prostředí Akademie věd. Ta proto doporučuje zajistit kontinuální strategii, která ponechá větší území parku bez zásahu člověka. Právě ochrana přírody a ekonomický rozvoj oblasti budou tématy jednání ministryně životního prostředí Rut Bízkové se zástupci obcí, krajů a občanských sdružení. 

Autor 

Prioritou plánu péče o Národní park na Šumavě by měla být strategie odborníků, nikoli individuální politické zájmy, hlásá komise pro životní prostředí a její předseda dodává, lesní porosty odumřelých horských smrčin se začaly spontánně obnovovat. 

Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí, AV ČR, Studio 6, 26.05.2010: 

Je potřeba si uvědomit, že tato věc je strašně dlouhodobá, že to není otázka řekl bych jednoho volebního období, ale že opravdu tady potřebujeme desetiletí, aby k takové obnově došlo. 

Autor 

Kůrovec by měl být likvidován pouze v zásahových zónách a to rychle a efektivně. Do kůrovcové kampaně se zapojil bývalý premiér Miloš Zeman. Vystoupil proti strategii přirozeného obnovování napadeného lesa, kterou prosazuje vedení Národního parku Šumava. 

Miloš Zeman, bývalý premiér, 5.9.2009

Škody jsou dnes oficiálním soudním znaleckým posudkem odhadnuty na 32 miliard. 

Neuveden: 

Já tuto číslovku beru jako absolutní blamáž. 

František Krejčí, ředitel Správy NP Šumava, 5.9.2009 

Šumava skutečně není v pořádku... 

Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, 5.9.2009

Se v těch zbytcích pralesů vyvíjí nový les. 

Autor 

Letos by měla kůrovcová kalamita podle odhadů dosáhnout vrcholu. Situaci v národním parku od března sleduje speciální kalamitní štáb. Během dubna vyhledávali kůrovcově aktivní stromy. V květnu se začalo s těžbou. Loni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299 tisíc kubíků napadeného dřeva.