Zobrazení zdroje stránky Šumavský kůrovec přiměl ochránce k úvahám o pile

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavský kůrovec přiměl ochránce k úvahám o pile
|Author=Eva Zajíčková,
|Date=1999/03/15
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
}}
Správa Národního parku Šumava oslovila starosty a Hnutí Duha

Šumava - Kůrovec bezohledně pustošící některé z prvních zón Národního parku Šumava donutil jeho ochránce, aby začali vážně uvažovat o osvědčeném prostředku, který jej jinde většinou spolehlivě zastavil - pile. Správa parku proto v těchto dnech už udělala první krok, aby mohla proti kůrovci zasáhnout i v přísně přírodních zónách, v kterých turista nesmí sejít z cesty, natož utrhnout borůvku. Zahájila správní řízení, na jehož konci se rozhodne, zda napadené stromy vykácet, či ne. Správa parku podle zákona oslovila sedm obcí, v jejichž katastru leží nejvíce postižené lokality, a Hnutí Duha, aby se k případnému kácení napadených stromů vyjádřily. Pokud jediný z nich nebude souhlasit, odpovědnost za další osud napadených prvních zón připadne regionálnímu pracovišti ministerstva. Jestliže se někdo z účastníků odvolá i proti jeho rozhodnutí, rozhodne ministerstvo v takzvaném rozkladném řízení. Vědecká rada doporučila správě parku zasáhnout v pěti přísně chráněných lokalitách, kde kůrovec ničí geneticky vzácné porosty původních šumavských smrků. "Rozhodně by se nejednalo o těžbu. Stromy bychom pokáceli a oloupali kůru, ale veškeré dřevo bychom nechali na místě. V žádném případě bychom nepoužili těžkou techniku či vrtulník," upřesnil charakter uvažovaného zásahu mluvčí Zdeněk Kantořík. Zatímco o pěti vytipovaných zónách musí odborníci rozhodnout do počátku léta, než brouk vylétne z napadených stromů, u zbylých méně postižených lokalit chtějí počkat ještě další sezonu. "Pokud bychom zasáhli už letos, v těchto místech by padly poslední zelené stromy. Takhle mají ještě šanci," tvrdí Kantořík. Zaměstnanci parku totiž doufají, že kůrovce zastaví chladné jaro a léto, přestože vyčkávací taktika se jim dosud nevyplatila: některá místa, jako je Smrčina nebo Modrý sloup na Modravě, už pokrývají jen souše, které začnou v příštích letech postupně padat. V případě ohrožení turistů pak správa parku bude muset vstup do těchto míst zakázat. Obce, na jejichž území národní park vznikl, však vidí budoucnost napadených přísně chráněných porostů vesměs skepticky. Správu parku totiž ke kácení marně vyzývají už několik let. "Je pozdě, teď už se toho moc nezachrání," neubrání se trpkosti starosta Nové Pece Jan Jelen, který léta bezmocně sleduje usychající vrcholek Smrčiny. Místo výjimečného povolení ke kácení však radí změnit první zóny v druhé. "V těch se kůrovcem napadené stromy kácet smí. Ale to by musela správa parku přiznat, že udělala chybu. A do toho se jí zřejmě nechce, protože to je ohromný průšvih. Vždyť by přece nebyl problém po několika letech, kdy se stav těchto lesů zlepší, udělat z nich znovu čistě přírodní zóny," míní starosta. Mluvčí parku Zdeněk Kantořík se však domnívá, že důvody kritického vztahu šumavských obcí k správě parku jsou spíše ekonomické. Hospodářskému rozvoji obcí totiž brání právě park. "Velká chyba je, že obce nedostaly za lesy, které bývaly jejich majetkem, od státu žádnou náhradu. Všude v Evropě přírodní parky obyvatele sice také omezují, zároveň jim však přinášejí ekonomické výhody. U nás je to ale naopak," přimlouvá se Kantořík za nápravu. V současné době je z téměř šestapadesáti tisíc hektarů lesníchporostů šumavského parku třináct set zcela suchých a kůrovec poškodil průměrně dvacet procent z osmi tisíc hektarů lesů v prvních zónách.