Zobrazení zdroje stránky Šumavu nelze obětovat zájmům podnikatelů

{{MediaBankArticle
|Title=Šumavu nelze obětovat zájmům podnikatelů
|Author=Alois Mach
|Date=2008-03-20
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Bitva o šumavský národní park, která neustále znovu a znovu propuká, je především soubojem mezi místními starosty a ochránci přírody. Starostům prý jde pouze o svobodu podnikání, zaměstnanost místních a blaho turistů, přičemž člověk může Šumavu přetvářet podle vlastních potřeb. A také uvádějí, kolik bylo za první republiky otevřených stezek přes hranice, co všechno bylo volně přístupné a jak si mohli stavět chalupy, hotely, sjezdovky. A dnes se jim nějaká samozvaná správa NP snaží diktovat co smějí a co nesmějí.

Ano, za první republiky bylo skoro všechno přístupné. A ještě za socialismu bylo možné si například užít koupání v Čertově jezeře. Jenže dnes je situace diametrálně odlišná. Útok člověka na přírodu už nenechal kámen na kameni a příroda je pod stále silnějším tlakem na vzácné druhy fauny a flóry, které už nemají kam ustoupit. Přiznejme si, že bez ochrany Šumavy správou parku a předchozí nepřístupnosti z politických důvodů, by už nebylo třeba národní park zakládat, nebylo by co chránit. Vždyť víme, že řada obcí a podnikatelů nárokuje další sjezdovky, lyžařské a cyklokrosařské areály, výstavbu nových bytových a hotelových komplexů, těžbu dřeva bez zábran z obecních i parkových lesů, použití chemikálií proti hmyzu, sůl na silnice atd.

Jak některé obce spravují své katastry, to jsme mohli vidět třeba v klidové zóně poblíž Churáňova, kde bylo na kilometry daleko slyšet řev motokrosových motorek a amplionů při nějaké šou kvůli tzv. podnikání.

Musíme se tedy rozhodnout, zda chceme ty evropské, teď už ojedinělé krásy a hodnoty, anebo jestli obětujeme Šumavu podnikání, hotelům, rolbám, zábavním parkům a střílení rysů. Jsem toho názoru, že dnes už prostě není možné nárokovat přístup všude jen proto, že za první republiky to přístupné bylo. Nebyli jsme sice omezováni, ale ono to tehdy nebylo zapotřebí. Příroda totiž tehdy měla ještě velké rezervy. A zničit dnes nenávratně ty mimořádné hodnoty místním obyvatelům i všem návštěvníkům a především našim dětem, by bylo krátkozraké. Věřím, že starostové si svou zodpovědnost uvědomí a upřednostní záchranu Šumavy před krátkodobým prospěchem. Vždyť podnikání nemusí Šumavě vůbec ubližovat.