Zobrazení zdroje stránky „Dům u přírody“ zve do národního parku

{{MediaBankArticle
|Title=„Dům u přírody“ zve do národního parku
|Author=nmk
|Date=2006-08-08
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Bavorsky premiér Edmund Stoiber otevřel v Ludwigsthalu v obcí Lindberg (okres Regen) „Dům u přírody“, návštěvnické centrum nové částí Národního parku Bavorský les.

Stoiber nazval při zahájení park „pokladem pro region“. „Jen malý kousek našich velkých lesů zde odnímáme hospodářskému využití a vracíme jej přírodě k přirozeně volnosti,“ řekl.

Kromě informací o parku je v recepci Domů u přírody gastronomická část s prodejnou produktů regionu, aby bylo možné Bavorský les a Šumavu doslova ochutnat, jak píše deník PNP. Ke koupi jsou tu vedle knih a filmu o parku a přírodě vůbec také třeba zdejší domácí pálenky, marmelády, sušené houby či tinktury z arniky. A ovšem sklářské výrobky – kromě těch prodejných budou prostor dotvářet i umělecká díla. „I ta patří k regionu,“ dodává PNP a píše, že vlastně celý Dům u přírody má být podle představ Wolfganga Bäumla, duchovního otce projektu ze správy Národního parku Bavorský les, „zrcadlem sebevědomého regionu“. V koridoru vstupní budovy si lze udělat představu o všech národních parcích Německa – každý přispěl typickým výstavním kouskem. Sedm čtverečních metrů velký reliéf Bavorského lesa a Šumavy upozorňuje na komunikace, turistické stezky v obou parcích a pamětihodností oblasti. „Návštěvníci si mohou na monitor vyvolat pětaosmdesát pozoruhodných míst a k ním pustit krátké filmy, třeba o zařízeních Národního parku Šumava,“ připomíná deník. Bavorsko investovalo do druhého centra parku od roku 1997 přes sedmnáct miliónů eur. Dům u přírody má svůj prostor her a zážitků pro děti. „Národní park už navázal kontakt se všemi školami a školkami v regionu,“ píše PNP. „Pro Wolfganga Bäumla má zvláštní význam přibližovat dětem filozofii národního parku. ,Když to budeme dělat po generaci dlouho, pomůžeme zvýšit akceptaci parku, dostat jej do srdci lidí,' říká.“

Ke kritice myšlenky rozšíření parku z 11 000 na 24 000 hektarů směrem na sever, o němž bylo rozhodnuto v roce 1997, se Bäuml podle PNP nechce příliš vyjadřovat. Čelí ji dodnes – to, jak daleko se má příroda nechat přírodě samé, především když do toho přijde lýkožrout, je v regionu stále ještě vysoce sporné, zdůrazňuje pasovský deník. Dokonce v samotném Lindbergu, který z nového zařízení turistický úžasné profituje, podle něho podporuje starostka Gerti Menigatová odpůrce rozšíření přírodních zón parku. „Proto správa parku sází na osvětu,“ pokračuje článek. „Jedenkrát v týdnu chce děti cíleně zaměstnávat v herním a zážitkovém centru Domů u přírody a plánovaný jsou i speciální nabídky pro mladistvé.“

V kinosálu centra chce návštěvníky uchvátit trojrozměrná projekce osmnáctiminutové show, pro níž dva profesionální fotografové po dva roky nasnímali 178 jedinečných obrázku s mottem „Od celku k detailů“. „Z krajiny je vybrán detail, například život ve stromové kuře nebo pavouci síť. Divákovi se dostává možnosti hlubokého vhledu do zázračného světa divoké lesní přírody. Obrazy nedoprovází žádné slovo ani podtitulky, jen hudba…"

Vedle kina čeká návštěvníky další vrchol, „chůze ke kořenům“, jak PNP píše. Návštěvník tu bude jakoby proměněn v mikroba a projde na padesáti metrech celým životem stromů. Trasa vypráví tři sta let starý příběh kličku buku, který z vrstvy humusu vyroste v nový statný strom, uhyne a sám se změní v humus…Wolfgang Bäuml zdůrazňuje, že „Dům“ vlastně nechce být nějakým domem, který by zájemce o přírodu vlastně „zdržoval“ od její návštěvy, který by soustřeďoval její zprostředkovaně obrazy. „Ukážeme lidem detaily a doufáme, že ty vzbudí jejich zájem o celek,“ říká v PNP. „Návštěvníci by měli u nás dostat chuť na vlastní objevitelské cesty do přírody…"

„… a ta začíná bezprostředně za skleněnou fasádou domů, skrze níž je vidět Velký Falkenstein,“ navazuje list. Je tu patnáctihektarový výběh , který umožňuje pohled na minulost fauny – návštěvník tu potká třeba divoké koně, kteří vymřeli ve volně přírodě před pětatřiceti lety. Diváckou „hvězdou“ je tu hříbě Golan, potomek už v přírodě vyhynulého druhu. Ředitel mnichovské zoo Wiesner loni parku daroval tři klisny a hřebce, aby jejich potomci mohli být jednou vysazení do volně přírody v Kazachstánu. Vyvýšený dřevěný chodník vede hosty také vlčím výběhem. „Přírodní park ale není zoologickou zahradou, návštěvník se musí obrnit trpělivosti, když bude chtít zvířata ve volnosti spatřit,“ upozorňuje deník.

Dodává, že trošinku ale národní park ve své nové expozici přece jen „pošilhává“ i za hranice regionu: to když v pravěké jeskyni nechává lidí žasnout nad tím, jak lidé před 35 000 lety malovali na zdi koně, nosorožce, bizony, lvy a další zvířata. „Kresby jsou kopiemi jeskyně Chauvet v Ardeche na jihovýchodě Francie, která ovšem veřejnosti není přístupná,“ uzavírá list.