Zobrazení zdroje stránky Ať žije Král smrků

{{MediaBankArticle
|Title=Ať žije Král smrků
|Author=Zbyněk Petráček,
|Date=2005/11/28
|Source=Respekt
|Genre=tisk
}}
VE HVĚZDÁCH

Král je mrtev, ať žije král! Tato věta, zdůrazňující kontinuitu vládnutí, zdomácněla v historických románech, ale Češi si ji na adresu vlastního korunovaného panovníka mohli říci naposledy v roce 1835 při úmrtí Františka I. Nicméně tuto neděli si připomenou 35. výročí skonu jiného zdejšího monarchy. Dne 4. prosince 1970 za silné vichřice padl Král smrků v Boubínském pralese na Šumavě, neformální vládce všech českých stromů.

Už jeho zjev byl impozantní. Rostl ve výšce 1000 metrů nad mořem, jeho kmen se tyčil do 58 metrů, průměr nad zemí obnášel 162 centimetrů a obvod 5 metrů. Objem dřevní hmoty dosahoval 30 m3 a první živé větve vyrážely až ve výši 25 metrů - prostor téměř chrámový. Tehdy k němu ještě vedla turistická stezka s pohodlným přístupem. Vždyť terénní rozdíl oproti blízké Kubově Huti, nejvýše položené železniční stanici v tomto státě (995 m), je zanedbatelný. Podle některých názorů se právě nápor turistů (odhadem 50 tisíc ročně) neblaze podepsal na stabilitě Králova kořenového systému. V roce 1980 byla přístupová cesta uzavřena, takže běžný smrtelník dnes rozkládající se kmen padlého velikána nespatří ani z přilehlé naučné stezky.

Král je mrtev, ať žije král! To platilo i na Boubíně. Na Nástupce Krále smrků byl neformálně korunován strom rostoucí v sousedství Králova vývratu. Svými rozměry moc nezaostává: výška 56 metrů, obvod kmene 452 centimetrů a objem dřevní hmoty 21 m3. Nicméně loni uschnul, napaden kůrovcem. Čeká ho tedy zřejmě podobný osud jako Krále, ale při správném hospodaření, tedy nezasahování do původních areálů šumavské přírody, to není žádná tragédie, nýbrž přirozené následnictví. Zatím sice ještě není veřejně známo, který smrk bude korunován za nástupce Nástupce, ale dynastie pokračuje. Vždyť ještě za života původního Krále smrků z něho byly odebrány rouby, takže dnes žijí desítky jeho potomků. Otázku jejich legitimity nechme genealogům. Navíc Šumava nemá na jehličnaté velikány monopol. Najdeme je i blízko Prahy, v hluboce zaklesnutých inverzních údolích v Posázaví, kde tudíž klima ve výši 350 metrů nad mořem může odpovídat šumavským podmínkám. Nejvyšší ze skupiny chráněných smrků u Těptína měří 58 metrů a v obvodu má 515 centimetrů.
Když Král padl, byl - podobně jako dnes Nástupce Krále - již rok uschlý, napaden václavkou. Autor těchto řádků měl štěstí, že jako malý skaut při táborové výpravě ze šumavského podhůří na Boubín ještě mohl na právě vysychající Králův majestát v němém obdivu zírat. Bylo mu deset let, zatímco Králi, zvícímu petřínské rozhledny, odhadem čtyři sta čtyřicet roků, takže coby klíčící rostlinka pamatoval nástup Habsburků na český trůn.

Prostor téměř chrámový. Král smrků uprostřed.