Zobrazení zdroje stránky Ať rozhodne příroda, kdy má strom padnout

{{MediaBankArticle
|Title=Ať rozhodne příroda, kdy má strom padnout
|Author=Jitka Šrámková
|Date=2008-10-30
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=František Krejčí 
}}
Šéf Národního parku Šumava František Krejčí zpochybňuje údaje v petici obcí, jež volají po radikálnějším postupu proti kůrovci

Šumava – Ostré kritice podrobil ředitel Národního parku Šumava František Krejčí údaje v petici, kterou svaz obcí rozeslal na radnice Plzeňského a Jihočeského kraje. Petice varuje před kůrovcovou kalamitou a požaduje její řešení také formou kácení v napadených oblastech. „Text petice je odborně vadný,“ říká František Krejčí.

Můžete to upřesnit?

Například údaj, že v parku hynou tisíce hektarů lesů, je nepravdivý.

A kolik tam tedy hyne lesů?

Letos se plochy se soušemi, tedy zasažené kůrovcem, rozšířily o 240 hektarů, což je půl procenta plochy lesů národního parku.

Argumentem vašich kritiků je, že daní za nezasahování v prvních zónách jsou holiny v druhých zónách, kam se kůrovec přesune. Odpůrci filozofie správy tvrdí, že kdyby se zasahovalo, kácelo by se v druhých zónách desetkrát méně. Co takovému názoru říkáte?

Naším velkým úspěchem je, že máme vyrovnanou bilanci mezi smrky vyvrácenými Kyrillem a ponechanými k zetlení v prvních zónách, a dřevem vytěženým v druhých zónách. V prvních zónách padlo letos jako daň kůrovci sto tisíc kubíků, v druhých zónách bylo pokáceno stejné množství V našich podmínkách bývalo pravidlem, že v roce následujícím po kalamitě, kdy se nestihlo zpracovat vše, byl výskyt kůrovcového dříví dvoj– až čtyřnásobný oproti tomu nezpracovanému.

Argumentem svazu obcí je, že usychají kultovní staleté smrky u Pramenů Vltavy.

V parku jsou skupinky 220 až 250 let starých stromů. Tyto smrky nejsou jen u Pramenů Vltavy, jsou ve všech porostech horských smrčin, prameny jsou jednou ze stovky ploch. Nechceme kvůli petici obcí podříznout například 150 let starý smrk jen proto, že je napadený kůrovcem a mohl by nakazit vedle stojící 220 let staré smrky. Jsme národní park, proto chráníme přirozené procesy. Nechceme zasahovat do života stromů. Když má umřít v 220 letech, tak umře, když se má dožít 400 let, tak se dožije.

Mnoho lidí park také kritizuje za to, že zakazuje přístup do příliš rozsáhlého území.

Osmdesát procent parku je přístupno a tahle plocha není ani zdaleka využívána, protože většina turistů se drží značených tras, přitom v druhých zónách mohou chodit i mimo ně. Šumava je pro běžné turisty velká, proto se snaží držet notoricky známých míst, ač mají možnost vidět i jiné krásné lokality.

Nicméně u některých dosud nepřístupných míst nelze vzhledem k odlehlosti předpokládat, že by sem přicházelo tolik lidí, aby mohli přírodě ublížit. Tak proč Šumavu neotevřít ještě více?

Protože počet lidí, kteří tam půjdou volně, nemůžeme regulovat. To, jak máme chránit přírodu v prvních zónách, to je dané zákonem a my nemůžeme zhoršovat podmínky v tomto území. Navíc už jsme začali turisty pouštět na nepřístupná místa s pomocí průvodců. Každý rok budeme připravovat nové trasy, letos si nová místa prohlédlo kolem 500 lidí. Až vyhodnotíme zájem, přizpůsobíme mu v příštích letech nabídku.