Zobrazení zdroje stránky A park jen doplácíme, stěžuje si starosta

{{MediaBankArticle
|Title=A park jen doplácíme, stěžuje si starosta
|Author=Ivana Harantová
|Date=2004-10-14
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ochrana přírody? Ano, ale odsud potud; žijí tady taky lidé, říká starosta šumavského Rejštejna Jaroslav Petráň. Navíc si stěžuje na špatnou komunikaci se správou národního parku.

Rejštejn – Promluvit si s ředitelem Správy Národního parku Šumava Aloisem Pavlíčkem nejen o možnostech rozvoje obce chtěli zastupitelé Rejštejna i jeho obyvatelé. Proto ho pozvali na pondělní zasedání zastupitelstva, o něž byl díky tomu mimořádný zájem. Ředitel se nakonec omluvil, ale vedení obce se nevzdává.

„Pozveme si ho znovu a podřídíme se jeho termínu, protože s ním chceme probrat záležitosti, které zdejší lidi zajímají a trápí. Na úřadě nám například leží šedesát žádostí o stavbu rodinných domů. Správa parku nám jich povolila deset, ačkoli jde o pozemky ve třetích zónách, tedy takových, které jsou ze zákona určeny právě pro rozvoj obcí. Když jsem příslušného úředníka upozornil, že tím správa porušuje zákon, řekl mi, že to není pravda. Prý ho neporušuje, pouze nenaplňuje,“ rozhořčil se včera starosta Rejštejna Jaroslav Petráň.

Jak říká, obyvatele Šumavy dříve živil les a zemědělství. Dnes jim zbývá v podstatě pouze turismus. Na Svojších, které správně patří pod Rejštejn, prý jeden z tamních lidí plánoval vybudování rodinné farmy, orientované právě na turisty. „Přestože by stála na soukromém pozemku ve třetí zóně, správa parku stavbu nechce povolit,“ konstatuje starosta.

Má také obavy z dalšího šíření kůrovce v šumavských lesích. Park prý proti kůrovci zasahovat nechce a zástupci různých ekologických aktivit to vítají. „Pokládám to za nesmysl a společně s kolegy z jiných obcí žádám, aby se kůrovcem napadené stromy okamžitě kácely. Vždyť zatím nikdo nemůže tušit, jak by Šumava vypadala, kdybychom ji broukovi dali sežrat. Suché lesy na Modravsku stačí; počkejme, jak budou vypadat za dvacet let a pak budeme vědět víc,“ míní Petráň. Mimo jiné si stěžuje i na špatnou komunikaci se správou parku a na neexistující kompenzace za omezení vyplývající z ochrany přírody. „Nemám nic proti národnímu parku, naopak. Ale rozčiluje mě arogance některých jeho úředníků, kteří si neuvědomují, že tady žijí lidé a chtějí tady žít dál. Jestli to takhle bude pokračovat, požádáme o vyjmutí celého správního území Rejštejna z národního parku,“ říká Jaroslav Petráň.

(Vyjádření pracovníků Správy Národního parku Šumava máme přislíbeno; do včerejší redakční uzávěrky jsme je však k dispozici neměli. Uveřejníme je v nejbližším možném termínu. – Pozn. aut.)