Zobrazení zdroje stránky Aby už blata nevysychala

{{MediaBankArticle
|Title=Aby už blata nevysychala
|Author=Jitka Šrámková
|Date=2009-07-22
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Dobrovolníci z celé republiky se zapojili do projektu hnutí Duha a ucpávají šumavské meliorace

Šumava –Hlavně studenti, ale i lidé, kteří si berou dovolenou nebo i senioři. Ti všichni tento týden dorazili na šumavskou Modravu pomáhat s přehrazováním melioračních struh, aby nedocházelo k odvodňování místních vzácných rašelinišť. Jejich motivace je jednoduchá –pomohou přírodě a ještě se podívají tam, kam se normální smrtelník nedostane. Místa jsou totiž pro běžné turisty uzavřená.

„O pobyty na Šumavě je velký zájem, přijelo 13 dobrovolníků, kteří pracují na Černohorském močálu nedaleko Modravy,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které dobrovolnickou akci organizuje. Jak dále prozradil, tři dobrovolníci, kteří účast přislíbili, nedorazili, takže se mohou ještě přihlásit náhradníci. „Při obnově Černohorského močálu pomáhám už druhým rokem, loni jsem tu byla s osmnáctiletou dcerou, letos jsem tu sama,“ svěřila se Iveta Sojková z Prahy, která přijela i kvůli tomu, že ze Šumavy je její babička, a má tedy k oblasti vztah. „Šumava po revoluci vzkvétá a já k tomu chci přispět,“ doplnila Iveta Sojková, která se prý raduje i z toho, že může vidět oblast první zóny národního parku, krásný kousek přírody, který je běžnému turistovi skrytý. Aby mohla na Šumavu přijet, vzala si dovolenou. Pracuje zde za bydlení a stravu. Podle Ivety Sojkové je týden na Šumavě příjemně strávenou dovolenou, protože se zde schází zajímaví lidé, a navíc má radost, že už jsou vidět výsledky loňského úsilí. „Jsem sice laik, ale myslím, že i díky nám, dobrovolníkům, se zdejší příroda obnovuje,“ doplnila Iveta Sojková.

A co přesně tedy dobrovolníci dělají? „Je třeba zaslepit staré uměle vytvořené odvodňovací kanály a příkopy, které odtud zbytečně odvádějí vodu. Začaly se budovat už ve 20. letech minulého století, největší meliorační vlna nastala za správy vojenskými lesy v 50. a 60. letech. To se meliorovalo kdeco, například louky i vzácná rašeliniště,“ doplnil Bláha.

Vojáci meliorovali kdeco

Cílem bylo rašeliniště vysušit, aby se tam dalo lesnicky hospodařit, protože na podmáčeném povrchu lesy rostou pomalu. Tehdy se podle Bláhy nezohledňoval přínos mokřadů. „Žádný přírodní systém přitom nedokáže zadržet tolik vody, mokřady mají význam i pro tvorbu mikroklimatu v oblasti,“ doplnil Bláha. V chráněných šumavských rašeliništích jsou stovky kilometrů struh, které se budou podle Bláhova odhadu odstraňovat mnoho let. S přehrazováním struh se začalo zhruba před osmi lety. Tehdy se do struh házely klády a věřilo se, že se tam zachytí splaveniny a že se koryto přeruší. „Tato metoda se ale neosvědčila a voda tudy dále pronikala,“ vysvětlil Bláha. Nyní se to dělá tak, že se z prken vystaví dřevěná hráz, kterou se strouha přehradí. Na ni se natluče textilie z přírodního materiálu, která zachytává i jemnější organické částečky, které voda unáší, a strouha se poté ucpe.