Zobrazení zdroje stránky Ad: Kdysi hluboké lesy se mění v krajinu bez života

{{MediaBankArticle
|Title=AD: Kdysi hluboké lesy se mění v krajinu bez života
|Author=Tomáš Franců,
|Date=2005/10/27
|Source=Písecký deník
|Genre=tisk
}}
Již delší dobu sleduji odborné i laické diskuse na téma Šumava, kterým sdělovací prostředky věnují pozornost. V nedávné době mne zaujal rozhovor redaktora Pavla Hubky s profesorem Čechem. Tento rozhovor patří nepochybně k odborné části diskuse. Pana profesora Čecha znám přes pětatřicet let a vážím si jej jako člověka a odborníka a jeho slovům věřím.

Nechci se znovu v Písku dožít povodňové hrůzy jaká zde byla v srpnu roku 2002. Plně proto podporuji názor a snahy zachovat Šumavu zelenou se všemi jejími funkcemi a ve vztahu k povodním jsou to především funkce vsakovací a odpařovací, které zamezí rychlému odtoku vody při jarním tání sněhu i při přívalových deštích. Urbanizovaná krajina v okolí středních a dolních toků řek nemá vlivem mnohdy necitlivých stavebních zásahů a meliorací schopnost se s množstvím rychle odteklé vody vypořádat. Turistika je mým celoživotním koníčkem a jako turista, ale zejména i jako občan tohoto státu, se nehodlám na Šumavě obdivovat suchým lesům. Pohled na mrtvé, kůrovcem zničené lesy v oblasti Březníku nebo Plešného jezera, byl pro mne otřesným zážitkem. Obdobný názor zastávají i členové Klubu českých turistů v Písku, jehož jsem dlouholetým členem. V Národním parku Šumava bychom rádi viděli původní krásu horských smrčin a na jejím úpatí zdravé smíšené lesy. Je to jistě přáním i všech obyvatel Šumavy a všech jejích návštěvníků, kteří zde hledají nejen krásu přírody, ale často obnovení svého zdraví. Přeji si zachovat Šumavu zelenou nejen pro dalekou budoucnost, ale pro dnes žijící generace lidí.

Autor je radním města Písku a členem zastupitelstva Jihočeského kraje.