Zobrazení zdroje stránky Ad LN 22. 3.: V Česku je stále více lesů

{{MediaBankArticle
|Title=Ad LN 22. 3.: V Česku je stále více lesů
|Author=Jiří Zíka
|Date=2008-04-02
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Veřejnost by mohla uklidnit informace, že je u nás více lesů. Bylo by ale správné hovořit i o jejich kvalitě, která se v posledních letech silně zhoršuje. Důvodů je více.

Ač platí zákon o lesích, u mnoha soukromých majitelů se nedodržuje, dokonce jsou firmy specializované na kupování a drancování lesů.

Velký problém jménem smrk je následující: je to asi to nejužitečnější, co v našich lesích máme, a to vedlo naše předky k tomu, že tuto původně horskou dřevinu zavedli úplně všude, i tam, kde pro ni nejsou podmínky.

Tuto přehnanou smrkovou mánii vystřídala kampaň protismrková, ale už v padesátých letech, kdy nám soudruzi velice razantně sdělovali, že kapitalisté sázeli smrk kvůli vysokému zisku (což bylo celkem pravda), my budeme sázet topoly (velice drahá akce, která zcela zkrachovala) a poručíme větru dešti. V té době, konkrétně v roce 1952, se pálily ve školkách krásné smrkové sazenice jako kapitalistický přežitek. V lesích odborníky nahradily kádry. Během času i bolševik poznal, že to bez odborníků nepůjde, a soudruzi ředitelé dostávali hlavní inženýry-lesníky.

V nynější době heslo „poručíme větru, dešti“ nahradilo heslo „příroda si pomůže sama“, čímž vznikl šílený experiment na Šumavě, kde se z nepůvodního smrku sázeného lidmi po velké kalamitě v roce 1870 nechává vyrůst prales. Opět do lesnictví mluví neodborníci a mnohá jejich tvrzení silně připomínají nadšené svazáky padesátých let.

Naše lesnictví má přitom zpracované lesní hospodářské soubory, které říkají, na které stanoviště se má co sázet, a lesní zákon předepisuje procento melioračních a zpevňujících dřevin. Stačí lesní zákon dodržovat a sázet smrk se zpevňujícími dřevinami jen na ty hospodářské soubory, kam patří. Potom je ovšem potřeba výchovných zásahů, tj. prořezávek a probírek, které se v nynější době také nedodržují.

A ještě jedna věc. Nikdy se tolik nehovořilo o životním prostředí jako dnes a nikdy se do lesů nevyhazovalo tolik odpadků jako nyní.

Lesy jsou naším národním bohatstvím, a tak je v zájmu celé společnosti, aby v nich fungovali odborníci a lesní zákon. Doufejme, že to i v dnešní době někdo pochopí.

Ing. Jiří Zíka, zikajiri@centrum.cz