Zobrazení zdroje stránky Ambrozek: První zóny Národního parku Šumava budou brzy větší

{{MediaBankArticle
|Title=Ambrozek: První zóny Národního parku Šumava budou brzy větší
|Author=vsm, ČTK
|Date=2003-03-06
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



Praha – Ministr životního prostředí Libor Ambrozek chce urychlit změny v zónách v Národním parku Šumava tak, aby se zvětšily jeho bezzásahové první zóny. Souhlasí totiž s opatřeními, které doporučila Mezinárodní mise Světového svazu ochrany přírody (IUCN).

„Pokud chceme Šumavu ponechat v kategorii národního parku s přísnými kritérii ochrany, je nutné, aby první zóna byla ucelená a tvořena maximálně deseti kompaktními bloky,“ řekl dnes ministr novinářům. Výsledky dnes zveřejněné mise podle něj potvrzují názor významné části odborné veřejnosti. Opačný názor měli z větší části jenom lesníci, uvedl.

Ředitel správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek namítá, že závěry mise musí projít širší diskusí. „Najdeme tam věci, které budou realizovatelné, ale rovněž věci, které realizovatelné nebudou,“ řekl ČTK.

Jak dnes ČTK informoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha, je zpráva mise bodem obratu pro Šumavu. Kritika, které Hnutí Duha řadu let správu šumavského národního parku podrobovalo, tak byla správná, uvedl. Šumava prý nyní nesplňuje mezinárodní kritéria pro národní park. Kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách parku se proto musí zastavit, tlumočil názor hnutí Bláha.

Šéf správy parku ale míní, že díky kácení napadených stromů se již dnes šíření kůrovce zastavilo. „Je tedy konec mnohaleté kůrovcové kalamity v šumavských lesích,“ pronesl.

Podle ministra Ambrozka vedlo kácení napadených stromů v uplynulých letech k potlačení nadměrného výskytu kůrovce. „V prvních zónách je však nutno kůrovce považovat za přírodní jev, stejně jako jiné přírodní jevy. Jeho výskyt, i nadměrný, není ničím mimořádným,“ souhlasí se závěry mezinárodní mise.

Mezinárodní misi odborníků ministerstvo pozvalo již v roce 2000, uskutečnila se ale až loni na podzim. Ve svých závěrech doporučila i změnu složení a fungování Rady národního parku včetně zajištění nezávislosti na správě parku. Rovněž požaduje ustanovit česko-německou komisi, která bude řešit a konzultovat konkrétní problémy Národního parku Šumava i Národního parku Bavorský les jako jednoho přírodního celku.

O řešení kůrovcové kalamity se dlouhodobě přou Hnutí Duha a správa šumavského parku. Zatímco ekologové zásadně odmítají kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách parku, jeho správa považuje zásahy za úspěšnou cestu k likvidaci kůrovce.

Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, má rozlohu 69.030 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří lesy. První zóny parku, v nichž by měly být vyloučeny jakékoli zásahy člověka do přírodních procesů, jsou na 135 lokalitách o celkové ploše asi 9000 hektarů. Kůrovcová kalamita zanechala od roku 1995 v parku na 900 hektarů holin a 1326 hektarů suchého lesa.