Zobrazení zdroje stránky Bavorsko v parku rozšíří divočinu

{{MediaBankArticle
|Title=Bavorsko v parku rozšíří divočinu
|Author=Mladá fronta Dnes
|Date=2006-08-16
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Dokument

Z projevu Bavorského premiera Edmunda Stoibera u příležitostí otevření Domů divočiny v Ludwigsthalu v Bavorském lese, nedaleko Železné Rudy (redakčně upraveno). Své jméno Dům divočiny nese právem. Je prvním kontaktním a informačním bodem – vstupní branou do divočiny. Návštěvníci zde mají dostat chuť na krajinu Bavorského lesa a Šumavy. Trojjazyčnost – Němčina, čeština a angličtina – je jen jedním z aspektů. Ochrana přírody se nezastavuje na hranicích. Daleko více je to společný úkol všech zemí Evropy.

Posláním národního parku je mimo jiné bezprostřední kontakt s přírodou – prožitek nového vznikání divočiny z kdysi obhospodařovaných lesů.

Lidé uvidí vlky i pratura

Dva a půl kilometrů dlouhý okruh ukazuje lidem původně místní druhy divoce žijících zvířat, jako vlka, rysa, ale i pratura a divokého koně. Prezentace divokých koní a praturu je i důležitým příspěvkem k druhové ochraně. Národní park Bavorský les v kooperaci se zoo Hellabrunn podporuje uchování a chov divokých koní, již před 35 lety ve volně přírodě vyhynulých. Přírůstky populace zde mají být k dispozici pro reintrodukcni projekt v Kazachstánu.

Vláda rovněž stojí za trvalým zvětšováním přírodních bezzásahových zón. Kdo přijíždí do národního parku, očekává „přírodu in Natura“. A kdo navštíví Dům divočiny, chce také skutečně divočinu vidět. Proto je nezbytně realizovat rozšiřování přírodních bezzásahových zón. Podle mezinárodních standardu kvality ochrany přírody je třeba v národním parku zajistit nerušený vývoj přírody na nejméně 75 procentech plochy. Bavorská vláda na této cílové metě pevně trvá. Mezinárodní uznání a Evropský diplom kategorie A musí být pro tento vynikající národní park uchovány i do budoucna. Je ekologickou i ekonomickou nezbytnosti, abychom dobrý image našich bavorských národních parku zachovali a trvale zabezpečili.

Správa národního parku byla aktuálně pověřena vypracováním příslušné koncepce. Přitom jde o to, jak v rozšířené částí parku pokud možno zabránit velkoplošným scénám vývoje krajiny, jak jsou známý v původní části. Kde to bude mít odborný smysl, měl by být les mimo oblast přírodních zón v nové částí parku podsadbou mladých buku a jedli učiněn bezpečnějším vůči kůrovci, aby Bavorský les pokud 

možno zůstal zelený. Pro děti a mládež má pohyb v převážně nedotčeném divokém lese a kontakt s přirozeným spektrem druhu krajiny nevyčíslitelnou cenu. Je zřejmě: divočina není jen ve vzdálených zemích, ale i u nás doma, uprostřed Bavorského lesa. Abychom tuto divočinu objevili, musíme se dobře umět dívat a nechat se oslovit krásou a tajemstvími neovlivňované přírody.

Přijíždějí tisíce školáků

Národní park chce tento pohled posílit, učit člověka, zejména mladého, přístupu k přírodě. Minulý rok (2005) navštívilo národní park 800 školních tříd. Více než 16 000 školáků tak poznalo tento podivuhodný svět stvoření svého domova.

Osobní zkušenosti formují člověka víc než naučené vědomosti. Přírodně zaměřený film ani návštěva zoo nemůže nahradit přímý kontakt s přírodou. Jen ten, kdo pozná hodnotu nedotčené přírody a naučí se ji cenit, bude tento poklad chránit i trvale. Jsem si jist: dům divočiny bude důležitým příspěvkem, jak přiblížit mladým i starším trvale udržitelné ohleduplně zacházení s přírodou.