Zobrazení zdroje stránky Bezprostřední kontakt s přírodou nelze ničím nahradit

{{MediaBankArticle
|Title=Bezprostřední kontakt s přírodou nelze ničím nahradit
|Author=ava
|Date=2006-01-27
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=Alois Pavlíčko
}}
Prožitek z přírody – takovou nabídku skýtá turistům Národní park Šumava. Který chrání jedinečnou horskou přírodu. Návštěvníci na Šumavě najdou typické ekosystémy středoevropské horské krajiny, zejména lesy, ledovcová jezera, rašeliniště a horské louky včetně všech fází jejich vývoje.

„Zážitek musíme turistům zprostředkovat s co nejmenší zátěží na přírodu,“ říká ředitel Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Alois Pavlíčko na téma turismus na Šumavě.

* Chodí do parku více návštěvníků v zimě, nebo v létě. A lze to vůbec spočítat?

Existují studie, které dělají například studenti Univerzity Karlovy. Máme k dispozici dlouhodobá sledování. Výsledky většinou ukazují, že jde o trvalý stav. Poklesy nebo výkyvy jsou mírné. Lze říci, že za poslední roky se zvýšil podíl návštěvníků mimo hlavní sezónu, to znamená v jarních a hlavně pak podzimních měsících. Změnila se nám struktura návštěvníků. Je více ve prospěch cyklistů než pěších turistů.

* Jste rádi za cyklisty? Koho byste v parku rádi viděli?

Šumava přivítá všechny ukázněné návštěvníky. Pokud by někdo chtěl trénovat a projíždět desítky kilometrů, to sice Šumava umožňuje, ale tato cílová skupina není upřednostňována. Pokud se týká zimní sezóny, vítáni jsou lyžaři, pro které jsou upravovány běžecké trasy. Pro rodiny s dětmi jsou prohrnovány pěší trasy, třeba na Modravě. Podařilo se nám zklidnit velice nepříjemné místo mezi Kvildou a Filipovou Hutí po dohodě s obcemi a majitelem sousedních pozemků Kašperskými Horami, kde v minulosti chodili běžkaři po silnici a docházelo tam ke kolizím. Máme připravenou ještě další trasu, ale tyto záležitosti se musejí domlouvat s vlastníky i na stavebním úřadě.

* Záměr zřídit novou běžkařskou trať je bohulibý. Jak se realizuje?

Nejvýhodnější je použít stávající cesty, které se jenom upraví na určitou šíři, aby mohla projet rolba. Pokud se dělají mostky a další úpravy, musí se toto řešit buď ohlášením nebo prostřednictvím projektu. My se snažíme zkombinovat zimní turistku s letní, takže v létě cesta funguje jako cyklotrasa a v zimě jako trasa běžecká. Novým příkladem s velkou investicí je nová cyklostezka z Gerlovy Huti na Novou Hůrku, což bude Plzeňský kraj stát skoro 20 milionů. Představujeme si páteřní cyklostezku dotáhnout a napojit až na lipenskou magistrálu, která končí v Nové Peci. Což je náš dlouhodobý záměr.

* Znamená to, že časem turista projede celou Šumavu?

Ano, i když dnes jsou více preferovány okruhy z výchozího místa, ale i tato páteřní trasa bude sloužit k tomu, že na ni budou navazovány nové okruhy a smyčky. Významná je v tomto směru třeba ona známá Podunajská trasa z Pasova do Vídně. Na Šumavě lze kombinovat cykloturistiku s přepravou zelenými autobusy nebo místní dopravou, protože Šumava je i na tuto alternativu připravena. Snažíme se eliminovat střety mezi pěšími turisty a cyklisty, protože není vhodné mít tyto dva druhy souběžně na jedné trase. Pokud by přibyly ještě hypostezky, je to neřešitelné.

* Turistika na koni se stává velkým hitem. Jsou v parku úseky vymezené jezdcům na koni?

V parku hypostezky zatím nemáme. Je několik návrhů, velice dobře v tom pracuje Jihočeský kraj. Má mapu i kompletní studii. Jsme připraveni napomoci tomuto druhu turistiky, ale máme ovšem malý legislativní problém – protože zákon ani návštěvní řád pojem hypostezky nezná. Je to spíš věc pro právníky, než ze by správa parku do projektu vstoupit nechtěla.

* Takže koně se po parku zatím prohánět nemohou?

Mohou, protože nejsou omezeni v druhých a třetích zónách. Ale stezky nelze vyznačovat.

* Co podle vás návštěvníky do parku nejvíc táhne?

Turisté preferují společnou dovolenou ve větším klidovém místě, kde mají větší možnosti poznávat přírodu, a ta jim dělá zázemí. Velice nezanedbatelnou skupinou jsou lidé, kteří přímo požadují klid s určitým standardem. Šumava je brána spíše jako odpočinkové místo, kde pořád ještě není přehršel aktivit, které jsou spojeny s vyklidňováním měst a přesunem během léta zase do určitých center podobně jako je tomu v zimě v Krkonoších. I když některá místa na Šumavě se tomu také blíží.

* Turista, který na Šumavu přijede, by měl mít i zázemí – najíst se, vyspat. Jaká je nabídka v národním parku a jeho nejbližším okolí?

Veškeré záměry turistů počítají s tím, že je tu kvalitní zázemí a kvalitní infrastruktura. Pochopitelně v tomto může Šumava pokulhávat. Na řadě míst vznikla ubytovací kapacita, která dnes není naplněná. Těch příčin, proč tomu tak není, je několik. Jednak je to kvalita poskytovaných služeb – turista vyžaduje větší servis než dříve a klientely, která chodí se spacákem nebo se stanem po Šumavě, dnes ubývá. Ale i na tyto turisty se musí myslet. Proto je dobře, že některé obce si podržely své kempy – například Borová Lada, Antýgl. Není potřeba místa nějak dál dohušťovat. Důležitější je kvalita penzionů.

* Říkáte, že turista je náročnější. Lze přírodu chránit a na druhou stranu nabídnout zázemí, na které je turista zvyklý jinde ve světě?

Určitě se to dá, ovšem je třeba trochu korigovat představy. Ne každé lůžko ještě bude vydělávat. Poskytovatelé služeb potřebují mít naplněnou sezónu nebo nějakým způsobem dosáhnout toho, aby návštěvníka u sebe pozdrželi. Pro každého podnikatele je horší varianta, když návštěvník přijede na jeden den, maximálně přespí. Šumava strategicky potřebuje návštěvníky, kteří se zdrží pět a více dní a zároveň využijí všechny služby – dopravu, stravování, půjčovny všeho druhu – těch aktivit je spousta.

* Jak návštěvníka na Šumavě zdržet?

Hodně dlužna zůstává Šumava v propagaci svých tradičních výrobků anebo dovedností, například řemesel, která pracují se sklem, dřevem nebo keramikou. Dneska jsou to spíše ojedinělé projekty, které se snaží i některé obce dát dohromady. Má vzniknout sklářská dílna na Modravě, na Kvilně zase řemeslnická výroba spolu s ubytováním, která by měla posloužit jako ukázkový pobyt. Stejným způsobem lze postupovat i v oblasti zemědělství – jedná se o nejrůznější farmy s agroturistikou. Strategie je taková – mám-li hotel, tak nerozšiřovat jeho kapacitu, nýbrž zlepšit kvalitu a nabídku.

* Turisty lze nalákat na zážitkovou gastronomii. Nabízí něco podobného příroda?

Ve své nekonečnosti se k tomu přímo vybízí. Jde vždy o to, jakým způsobem to pojmeme. Pokud jsou připravené zážitkové trasy, je možné některé části tímto způsobem ozvláštnit. Návštěvníci se mohou podívat například, jak to funguje v mechovém patře nebo jak vypadá rozkládající se dřevo. Bezprostřední kontakt je důležitý a nenahraditelný.

* Tam návštěvníky pustíte? Pořád panuje představa, že to, co je nejvíc cenné, lidé nevidí. Jak je to tedy?

Každý turista se chce podívat k pramenům Vltavy. Pokud tam půjde po asfaltové silnici, tak tam jen dojde, podívá se na pramen a odchází. Pokud po té cestě bude mít možnost navštívit tu močál, tu rašeliniště, tak bude trasa pro něho zajímavá. A pokud při tom najde ještě bludiště z kamenů nebo malou vyhlídkovou věž… Příroda má také svůj silný potenciál. Chceme, aby návštěvník byl informovaný. Správa parku je od toho, aby mu ten servis dala.

* Takže návštěvníci najdou nejen informační cedule?

Chystáme i jízdní strážní službu.

* Na čem budou strážci jezdit?

Na koních, zhruba ve stylu rangers. Jezdec je mobilní, má velký přehled a navíc přitáhne turisty. Koně si budeme půjčovat od farmářů.

* Kolik procent parku dnes zaujímá divoká příroda, kterou necháváte jí napospas?

To je dáno prostřednictvím zonace. Nejcennější jsou první zóny, kde pohyb návštěvníků usměrňujeme. V současné době máme zhruba 15 procent prvních zón. Problém je v tom, že se jedná o 135 roztříštěných území. Chtěli bychom sjednotit toto území, abychom byly evropsky uznávaným parkem, což je známka kvality, která přitáhne další návštěvníky.

* Jak se ochraňují takto izolovaná území?

Z hlediska vývoje přírody je to velmi problematické. Kilometr čtvereční lesa je velice obtížné ponechat přirozenému vývoji. Proto máme v návrhu dalších 57 míst.

* Nakolik procent by se území první zóny rozrostlo?

Na 39 procent, ale jen polovina z toho by byla ponechaná divočině. Takže se jedná zhruba o dvacet procent, protože zhruba polovina první zóny nepotřebuje žádnou intervenci člověka.

* Jaké místo na Šumavě je vašemu srdci nejblíže?

Narodil jsem se tu já i moji předci, takže vztah k Šumavě vnímám trošku hlouběji. Šumava pro mne představuje obrovský celek, je těžké si vybrat. Když jsem daleko od domova v nějaké suché zemi, tak vždycky si vzpomínám i na čichové nebo sluchové vjemy. Vždy se mi vybaví rašeliniště. Na Šumavě je mnoho pěkných míst, kdybych měl říci jedno, tak třeba Luzenské údolí nebo Plešné jezero – to bych ale urazil ještě ta další, a tak to nečiním. Mám rád Šumavu jako takovou a opravdu bytostně.