Zobrazení zdroje stránky Blokáda na Trojmezné nemá podle správy národního parku vítěze

{{MediaBankArticle
|Title=Blokáda na Trojmezné nemá podle správy národního parku vítěze
|Author=Zdeněk Jungvirt
|Date=1999-09-28
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Kůrovec / Finanční hodnotu škody bude možné analyzovat až na jaře. Mluvčí Zdeněk Kantořík je však toho názoru, že na lopatky byla poražena příroda.

Vimperk – Bezmála dvouměsíční blokáda ekologických aktivistů, kteří na Trojmezné znemožnili asanační zásah proti kůrovci, nemá podle Správy Národního parku a CHKO Šumava rozhodně vítěze. Jak zdůraznil mluvčí Zdeněk Kantořík, na lopatky však byla poražena příroda. A to zejména proto, že se dá předpokládat další pokračování rozpadu ekosystému v této lokalitě. „Škůdce, který vylétl z tisícovky nemocných, leč přičiněním ekologů neasanovaných stromů, totiž ohrozil další existenci několikanásobného množství zdravých stromů,“ vysvětlil mluvčí.

Správa NP hodlá do jara příštího roku podrobně analyzovat situaci, do níž se v důsledku blokády dostala, a provést inventarizaci porostů. „O případný asanační zásah se můžeme na Trojmezné, s ohledem na tamní klimatické podmínky, pokusit nejdříve v květnu,“ míní Kantořík. Nyní lze podle něj jen spekulovat, zda se příští rok opět vydají dřevorubci s motorovými pilami do míst, kde letos bivakovali ekologičtí aktivisté. To proto, že bude-li tam dejme tomu pět tisíc kůrovcem napadených stromů, ztratí eventuální zásah smysl. Způsobil by totiž otevření porostních stěn a vznik rozsáhlých holin.

„Trojmezná může navíc představovat silný zdroj ohrožení pro všechny okolní šumavské lesy. V lokalitě Třístoličník – Trojmezná – Smrčina se zhruba půl miliónem smrčků, by se tak mohla opakovat situace podobná katastrofě na Březníku, kde je v současnosti třináct set hektarů suchého lesa,“ prohlásil Kantořík.

Mluvčí připomněl, že správa nikdy neměla ze zásahu na Trojmezné radost. Chápala jej však jako nutné opatření k záchraně pralesovitých zbytků. „Rozhodně nám však nepatří některými ekology a jejich příznivci přisuzované označení dřevařů honících se za zisky z prodané kulatiny. Veškeré poražené a kůry zbavené stromy z asanačních zásahů v prvních zónách zůstaly totiž ležet v lese napospas působení přírodních procesů,“ zdůraznil.