Zobrazení zdroje stránky Bohatství Šumavy leží na cestě, jen je zvednout

{{MediaBankArticle
|Title=Bohatství Šumavy leží na cestě, jen je zvednout
|Author=Alois Mach
|Date=2006-01-18
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Názor

Když sleduji letité spory mezi obcemi, které leží v předpolí nebo přímo v NP Šumava, a správou národního parku, zdají se mi zbytečné. Obce chtějí těžbu dřeva a maximální rozvoj, správa NP chce pokud možno nerušený vývoj vzácných a v Evropě ojedinělých hodnot přírody.

Na straně jedné by si obce měly uvědomit, že sídlí v citlivém území parku a společně se správou parku se starat o záchranu mimořádného přírodního bohatství (namísto těžby ve stylu kácení deštných pralesů a po nás potopa) a nechat si od odborníků park spravovat. Byť jsou přesvědčeny, že vykácený park po kůrovci s holinami je lepší o finanční zisk ze dřeva, než nastojato uschlé lesy. A správa parku by měla od státu vyžadovat pro obce kompenzace škod a ušlých zisků obcí.

Je zřejmé, že obce zatím neumějí využívat, a ohleduplně už vůbec ne, překrásné prostředí Šumavy. Je pro ně jednodušší pokácet a prodat dřevo, než nabídnout Evropě například lovy beze zbraní, při kterých místní průvodci – odborníci, budou organizovat pozorování zvěře s dalekohledem a fotoaparátem tak, aby zvěř nerušili, budou jim třeba i zajišťovat po území parku dopravu elektromobily nebo koňskými povozy, budou je ubytovávat v místnostech chalup, přizpůsobených době před sto lety a stravovat místní stravou z let začátku minulého století. S odborným výkladem jim ukáží to, co z fauny a flóry jen stěží jinde budou hledat. Dokonce uschlé a nově se tvořící lesy s odborným výkladem jsou mimořádným zážitkem a ukázkou síly přírody a jejích zákonů. Pomoc zajistí stát a organizace pro cestovní ruch.

Zdá se, že tohle bohatství leží na cestě, jen je zvednout. Evropané získají vztah k Česku a přírodě, budou mít zprostředkován mimořádný zážitek a rádi připlatí, správa parku bude spokojena a obce přitom zbohatnou. A myslivcům v parku nebude třeba odebírat pušky, aby byly zachráněny zubožené stavy rysů a dalších vzácných zvířat. Od úředníků lze jen stěží čekat nějakou iniciativu, ale obce by to zvládly a organizace cestovního ruchu také pomohou. Kompenzace ušlých zisků obcí by měly směřovat právě do investic na ohleduplný cestovní ruch.

Pokud ale budou obce chtít jen kácet a hospodařit jako v každém jiném lese, musejí počítat i s odporem převážné části obyvatel České republiky, protože Šumava je i jejich.