Zobrazení zdroje stránky Boj o Šumavský přechod dorazil do Berlína

{{MediaBankArticle
|Title=Boj o Šumavský přechod dorazil do Berlína
|Author=Vladislav Podracký, Jindra Pašková
|Date=2006-07-15
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



Obce viní národní park z obstrukcí

Až na půdu německého parlamentu se dostal spor o otevření přeshraniční turistické stezky Modrý sloup. Ta má spojit jádro bavorské a české strany parku Šumava. Německa strana nechápe odmítavě stanovisko českých úředníků.

Po třinácti letech dohadů, vzniku stohu studií a stanovení několika možných termínu otevření nyní zprůchodnění hranic definitivně zamítlo české ministerstvo životního prostředí (MZP). Proti tomu ale začaly ostře protestovat obce po obou stranách hranic. Podpořili je i špičkoví němečtí politici.

Příčinou je tetřev

„Skutečně nechápu, proč česká strana opět nedodržela svůj slib a neotevřela stezku k 1. červnu tak, jak bylo dohodnuto,“ kritizuje postoj Národního parku Šumava i českého (MZP) předsedkyně výboru pro turismus německého parlamentu Brunhilde Irberová (SPD). Té se navíc nelíbí, že ačkoliv jednání o stezce byla vedená společně, o svém zamítavém stanovisku se Češi nenamáhali své partnery informovat. „Že přechod nebude otevřen, jsme se dozvěděli až z tisku,“ řekla Irberová. Zamítavé stanovisko pro zkušební provoz turistického přechodu zdůvodnila česká strana ochranou přírody. „V oblasti se totiž vyskytuje populace přísně chráněného tetřeva,“ vysvětluje ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Podle něho totiž studie, kterou si nechal stát ke stezce vypracovat, říká, že vpuštěním turistů do oblasti by znamenalo pro ptáky vážně ohrožení.

Navíc Pavlíčko odmítá, že by se česká strana vůbec zavázala k otevření hranic v nějakém termínu. „První červen byl datem, se kterým operovala německá strana. My jsme ale nic takového nikdy neřekli.“

Proti tomu se však ohrazují nejen Němci. Například starosta Modravy Antonín Schubert (než.) říká: „Tento termín byl stanoven na společném jednání české i německé strany v roce 2005. A podepsali ho jak zástupci ministerstva, tak parku.“

Stezka není novinkou

Cesta, která má spojit obě částí Šumavy, přitom není žádnou novostavbou. Již ve středověku vedla přes Modrý sloup obchodní trasa do Bavorska. V druhé polovině 19. století pak byla zpevněná a zřejmě počátkem 2. světové války dokonce upravena na silnici. Po únoru 1948 pak tato cesta sloužila pro vývoz těženého dřeva, jehož přibližování zajišťovala těžká technika a později i vrtulníky. Německa strana usiluje o její obnovení již od pádu železné opony, české obce se ke snaze připojily kolem roku 1992. Důvody své snahy shrnují do tří bodů. Prvním je obnova historického stavu. Druhým snaha o další rozvoj turistického ruchu v oblasti. Třetím možnost čerpat dotace z fondu Evropské unie.

„Dnes je zde čtyřicet kilometrů uzavřené oblasti bez hraničního přechodu. A svým jednáním nás český park a pražské ministerstvo téměř odřízlo od možnosti čerpat společně s českými obcemi dotace,“ říká Heinz Wolf (než.), starosta obce Neuschönau a předseda Sdružení obcí Národního parku Bavorský les.

Všechny dosud zpracované odborné studie sice připouštějí, že vpuštění lidí od centra národního parku nebude nikdy zcela ideální, nicméně Němci na rozdíl od českých úřadů připouštějí, že za určitých okolností stezku otevřít lze. „A pokud by zde byl omezený provoz mimo dobu hnízdění, zákaz volného pobíhání psů a vůbec přísněji monitorovány pohyb osob, ničemu by stezka nebránila,“ tvrdí Wolf s odvoláním na stanoviska německých úřadu.

Hlavním argumentem odpůrců otevření stezky je úbytek tetřevu. Jejich počet se na území z více než tisícovky v roce 1970 ztenčil na necelé tři stovky. Navíc jde o ptáky enormně citlivé na hluk. NP Šumava sice navrhl čtyři možné způsoby vedení stezky, ale posudek, který nechalo vypracovat MZP, všechny varianty zamítá. Paradoxní je, že týž dokument říká: nejlepší by bylo dosavadní cestu 

jednoduše zrušit. „Samozřejmě stanovisko, že do oblasti nemohou lidé, ale těžká technika ano, je pro nás nepřijatelné,“ konstatuje ke studii náměstek ministra František Pojer, kterému leží na stole jen pár dnů stará žádost spolkové poslankyně Irberové o vysvětlení situace. Zároveň ale náměstek ministra nepřímo připouští i možnost definitivního smeteni myšlenky přeshraniční stezky ze stolu. „Ovšem pak by práce na zrušení dosavadní komunikace u Modrého sloupu měly probíhat v nějakém rozumném a delším časovém období.“ Podle starosty Modravy se ale ministerstvo ani nesnaží nějaká východiska hledat. „Místo toho celé roky hledají argumentaci, proč přechod nelze otevřít.“

Vývoj události mu navíc nepřímo dává za pravdu. V 90. letech bylo otevření hranic zamítnuto kvůli nedobudované stezce Luzenským údolím, pak kvůli padajícím větvím. Třetím důvodem byla možnost požáru v suchém porostu kolem Modrého sloupu a následně byl problém v havarijním stavu hájenky na Březníku a nedokončené infrastruktuře. Nyní je problémem tetřev.

Schyluje se k bitvě

Obce navíc také namítají, že posudek, o který se ministerstvo opírá, je dělán od zeleného stolu. „Zajímalo by mě, kolik autor této studie viděl ze své kanceláře tetřevu na Šumavě,“ kroutí hlavou nechápavě starosta Schubert. „Vždyť tetřev je pták, který žije v hlubokém lese. Modrý sloup je bezzásahová oblast, která dnes není ničím jiným než územím plným suché monokultury.“

Za možným odporem státu stojí podle obcí snaha NP Šumava získat certifikaci Natura 2000, kterou již Bavorská strana dávno má. Její udělení českému parku by ale mohl možný spor o rušené tetřevy ohrozit. Ministerstvo i park však obvinění politiků o účelových argumentech striktně odmítají. Obě instituce navíc připouštějí, že jsou ochotny dále jednat. Jasné odpovědi na to, zda stezka nějakou šanci má, se však striktně vyhýbají.

„V tuto chvíli nelze mluvit o žádných termínech. Ale nebráníme se dalším jednáním,“ odpověděli na dotaz Práva Pavlíčko i Pojer.

„Přála bych si, aby byla stezka otevřena,“ říká Olga Kalčíková (ODS), náměstkyně hejtmana Plzeňského kraje pro cestovní ruch. „Samozřejmě když mluvím za sebe, jako občan. Z pozice zástupce kraje mohu dodat, že by se měly hledat podmínky, za kterých to jde, a ne ty, za kterých to nejde,“ dodává. Otevření stezky by podle ní oblast zatraktivnilo. Také ona se domnívá, že v cestě stojí snaha o získání certifikátů. „Myslím, že v pozadí této záležitosti je Natura. Jinak už by stezka dávno fungovala,“ dodala.