Zobrazení zdroje stránky Boj o stromy v cenném území

{{MediaBankArticle
|Title=Boj o stromy v cenném území
|Author=Robert Malota
|Date=2001-07-04
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Sled událostí, které provázejí kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách Národního parku Šumava.

Březen 1999

Správa Národního parku Šumava zahájila takzvané správní řízení, které mělo rozhodnout, zda se bude kácet i v prvních zónách chráněného území. Vědecká sekce rady parku doporučila zasáhnout v pěti takových lokalitách.

Duben 1999

Hnutí Duha a někteří vědci proti navrhovanému postupu protestují. „Porušení bezzásahového režimu v první zóně parku je porušením jejího smyslu – zachování lidmi nedotčeného lesa,“ tvrdí odpůrci kácení. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však ke kácení v prvních zónách uděluje výjimku a jeho rozhodnutí podporuje i většina starostů šumavských obcí.

Květen 1999

Správa Národního parku Šumava vydala souhlas s asanačními zásahy proti kůrovci v prvních zónách parku. Mluvčí vimperské správy Zdeněk Kantořík zdůraznil, že kácet se budou pouze čerstvě napadené stromy, které se porazí a zbaví kůry, přičemž všechna dřevní hmota zůstane na místě. Za přítomnosti ministra Kužvarta padly 18. května na Šumavě první kůrovcové stromy i v přírodně nejcennějších oblastech.

Červen 1999

Mezinárodní organizace Přátelé přírody vyhlásila Šumavu Evropskou krajinou roku 1999 až 2000. Hnutí Duha je přesvědčeno, že Šumava si takovou poctu nesporně zaslouží. Na tuto událost však vrhá stín ohrožení jádrové části Národního parku Šumava, když ministerstvo životního prostředí a správa národního parku nedávno zrušily bezzásahový režim v prvních zónách,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Červenec 1999

Členové Hnutí Duha a dalších ekologických organizací začali 27. července vlastními těly bránit kácení kůrovcem napadených stromů v první zóně národního parku u Plešného jezera a v oblasti Trojmezné na Šumavě. Po chvíli vyjednávání s aktivisty dřevorubci ustoupili.

Srpen 1999

Blokáda v Trojmezenském pralese pokračuje. Její účastníci tvrdí, že agresivita lesních dělníků stoupá. Správa Národního parku Šumava 5. srpna požádala okresní ředitelství Policie České republiky v Prachaticích, aby zjistila totožnost asi tří desítek ekologických aktivistů, kteří se zapojili do blokády. „Je nesporné, že tito lidé svým jednáním porušují některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o lesích,“ řekl mluvčí vimperské správy parku Zdeněk Kantořík. Už další den, tedy 6. srpna, proti ekologickým aktivistům zasáhla policie. Jednoho z účastníků blokády, třiadvacetiletého Martina Kláska, policisté v poutech předvedli na služebnu v Nové Peci. Blokáda však pokračovala. Členové Hnutí Duha posléze zorganizovali protestní pochod Šumavou, který byl výzvou zastavit kácení v prvních zónách parku. Koncem srpna organizátoři blokády zasílají Správě Národního parku Šumava kompromisní návrh na ukončení blokády. Obě strany se však nedokážou dohodnout. Ředitel správy parku Ivan Žlábek slibuje, že už nedá příkaz, aby proti účastníkům protestní akce přímo v lese zakročila policie.

Září 1999

Začátkem měsíce kůrovcem napadené stromy na Trojmezné brání dvě desítky aktivistů. Po téměř šedesátce dnů však blokáda v Trojmezenském pralese končí. „Na základě doporučení expertů ze šesti odborných institucí ochrany přírody jsme se rozhodli, že mírumilovnou blokádu k 21. září ukončíme. V případě potřeby však ochranu pralesa obnovíme,“ uvedl mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Mluvčí správy parku Kantořík potvrdil, že kůrovec už většinu napadených stromů opustil, takže kácení v tomto roce už ztrácí smysl. V oblasti Trojmezné zůstala stát asi tisícovka vyznačených smrků.

Květen 2000

Správa Národního parku Šumava oznámila, že v prvních zónách na Trojmezné tento rok nehodlá kácet. „Rozhodli jsme se tak vzhledem k rozsahu celkového napadení kůrovcem v oblasti Trojmezná, které je i důsledkem loňské blokády ekologických aktivistů, a s ohledem na výrazné rozšíření lýkožrouta v této lokalitě a nebezpečí vzniku velkých holin při asanaci čerstvě napadených stromů,“ oznámil mluvčí Kantořík. Dodal však, že v další padesátce prvních zón národního parku je vimperská správa připravena asanační zásahy provádět.

Duben 2001

Správa parku opět vydává souhlas se zásahy v prvních zónách, tentokrát se týkají devětačtyřiceti lokalit. Na Trojmezné se znovu nezasahuje s výjimkou (stejně jako předešlý rok) ochranného pásu do 250 metrů od státní hranice s Rakouskem a v šíři do 200 metrů při hranici s Německem.