Zobrazení zdroje stránky Bydlení na Šumavě neláká

{{MediaBankArticle
|Title=Bydlení na Šumavě neláká
|Author=Klatovský deník
|Date=2010-03-16
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – I přes atraktivní prostředí se šumavské obce potýkají s nezájmem o trvalý pobyt.

Každoročně přiláká Šumava stovky tisíc turistů, trvale bydlet tam ovšem chce málokdo. Důvodem, proč se obce v národním parku potýkají s malým počtem obytel, je prý hlavně nedostatek slušně placených pracovních příležitostí, svou roli hraje i vzdálenost od „civilizace“.

Srní

S odlivem obyvatel se potýká například Srní, kde trvale bydlí 275 lidí, přitom ještě v letech 1990 až 2001 mělo 343 obyvatel. „Odcházejí hlavně mladí lidé kvůli práci, které je tady sice dost, ovšem většinou s neodpovídajícím finančním ohodnocením. Dalším velkým problémem je, že většina původně obecních bytů se prodala místním, a ti je za podstatně větší obnos pak prodali jako rekreační byty a odstěhovali se. Máme sice obecní pozemky na prodej, takže možnost přistěhování tady je, ovšem zájem není velký,“ řekla Deníku starostka Srní Ivana Pěčová. Údaj o počtu trvale bydlících je navíc podle starostky zkreslený tím, že řada lidí se z obce odstěhovala, ovšem nezměnila si trvalý pobyt. „Stále zde máme přihlášené obyvatele, kteří už několik let bydlí třeba až na Novém Zélandu. Skutečně trvale bydlících máme zhruba 240,“ dodala Pěčová.

Modrava

Značný propad počtu obyvatel zaznamenala po „Sametové revoluci“ Modrava. Před rokem 1989 měla zhruba 120 obyvatel, v roce 2001 pouze 49. „V devadesátých letech minulého století přišel prudký pokles, nyní se snažíme tento demografický vývoj zvrátit. problémem je ovšem práce. Největším zaměstnavatelem je tady Správa národního parku, systém zadávání zakázek ovšem znevýhodňuje místní podnikatele, většinu prací udělají firmy odjinud. Správa tak pro místní nevytváří stabilní pracovní prostředí,“ uvedl starosta Modravy Antonín Schubert. I přes to obec plánuje do roku 2020 zvýšení počtu obyvatel až na 150. pro nové obyvatele staví byty a rodinné domy, první tři byty by měly být dokončeny letos v prosinci. „Plán vidím jako reálný, zájem o bydlení na Modravě je. I v současnosti máme řadu žádostí o bydlení,“ plánuje Schubert.

Prášily

Opačný vývoj než Modrava zaznamenaly Prášily, které byly do roku 1991 uvnitř vojenského prostoru Dobrá Voda a jsou jedinou obcí, která ve vojenském prostoru „přežila“. Počet obyvatel Prášil stoupl z padesáti v roce 1990 na současný více než trojnásobek. „Nyní už zůstává počet obyvatel v podstatě stejný. Lidi sem láká samozřejmě hlavně prostředí, největším problém je ovšem práce. Kdybychom mohli nabídnout práci, lidé by se k nám hrnuli. Většina obyvatel do práce dojíždí, jeden z místních jezdí dokonce každý den až do Klatov, což samozřejmě znamená obrovskou zátěž časovou i finanční. Problémem je i dopravní obslužnost, tady nám hodně pomáhá firma Šumava bus, která jezdí po celý týden šestkrát denně,“ vysvětlil starosta Prášil Mojmír Kabát.

Jeho slova potvrdila i Jitka Pourová, která se s manželem přistěhovala před pěti lety do Nové Hůrky. „Hlavním důvodem bylo, že manžel dojíždí do práce do Zwieselu, nechtěli jsme přitom bydlet přímo v Železné Rudě. Tady je krásná příroda, klid, kdykoliv můžeme vyrazit na běžky nebo na kolo a na hranice je přitom blízko. Nevýhodami je naopak dojíždění s dětmi do školy, na nákupy nebo k lékaři. Nezbytná jsou dvě auta, jinak bychom to nezvládli,“ popsala výhody i nevýhody života na Šumavě.