Zobrazení zdroje stránky Celá Šumava by se neměla nechat napospas kůrovci

{{MediaBankArticle
|Title=Celá Šumava by se neměla nechat napospas kůrovci
|Author=ma
|Date=2009-06-26
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Plzeň/Neuschönau – Ani přesvědčovací akce ekologické organizace nepřiměla zásadně změnit názory na situaci v Národním parku Šumava členku plzeňského krajského zastupitelstva za KSČM Zdeňku Hornofovou. Ta spolu s několika dalšími svými kolegy absolvovala před několika dny exkurzi po bavorské části šumavského národního parku.

„Rozhodně si nemyslím, že by se měla celá Šumava nechat napospas kůrovci. Na druhou stranu po tom, co jsem viděla, si myslím, že v některých vhodných lokalitách Šumavy má filozofie ponechat přírodu samu sobě něco do sebe,“ zhodnotila své poznatky Hornofová.

Akci organizovala ekologická organizace Hnutí Duha. Proto se dalo předpokládat, že se bude snažit zastupitele přesvědčit o tom, že princip nezasahování do přírodních procesů – který v posledních letech prosazuje současné vedení Národního parku Šumava, a jímž se o něco delší dobu řídí Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald – NPBW) – je pro Šumavu jediný správný. Hnutí Duha tvrdí, že při řízení národního parku by se na Šumavě měly uplatňovat stejné principy jak v Německu, tak i u nás, svěřila se Haló novinám se svými poznatky Hornofová.

NPBW letos slaví 40. výročí svého založení. V jádrové zóně národního parku se uplatňuje bezzásahový režim už od roku 1983. „Lidé z Hnutí Duha chtěli, abychom viděli výsledky uplatňování tohoto režimu za delší časové období, než je možné vidět v české části šumavského národního parku.“ Bavorská i česká část Šumavy sice tvoří jeden celek, jenomže NPBW má podle Hornofové daleko menší rozlohu než NPŠ. Bavorský park má zhruba 11 tisíc hektarů, NPŠ asi 24 tisíc. Přitom NPBW je rozdělen ještě na dvě části. První vznikla v roce 1979, druhá v roce 1997. V nové části mohou lesníci proti kůrovci zasahovat až do roku 2027, zatímco v té staré už zasahovat nesmějí, konstatovala Hornofová.

Zastupitelé také měli možnost seznámit se s názorem Hnutí Duha, podle něhož je kůrovec součástí přírodních procesů a pomáhá přírodní obnově lesa. Podle Duhy nynější přemnožení kůrovce není na Šumavě ničím novým. „Dozvěděli jsme se také to, že už od dob napoleonských válek, pokud přišla kalamita, kůrovec se na Šumavě vždy rozmnožil. Většinou nenapadá zdrav é stromy, ale staré, tedy asi 80leté a starší. Příroda si prý vždy pomohla i bez zásahu člověka,“ řekla Haló novinám Hornofová, kterou pohled na místa, kde se už více než dvacet let proti kůrovci aktivně nezasahuje, příjemně překvapil.

„Začíná tam růst mnohem větší množství rostlinných druhů než dosud. Moc se mi například líbilo obrovské kapradí. Kvůli ochraně okolních hospodářských lesů mají i v okrajové části jádrové zóny parku 500 až 1000 metrů široký pás, kde se proti kůrovci aktivně zasahuje. Ve staré části parku bezzásahová zóna tvoří 70 % její rozlohy. Velké rozdíly jsou mezi místním obyvatelstvem, pokud se týká jejich názorů na bezzásahový režim. Ve staré části parku s ním souhlasí 70 procent obyvatel, ale v nové části parku jen 30 procent,“ doplnila zastupitelka. Zdeňku Hornofovou zajímalo také to, jak se region vyrovnává s tím, že kvůli rozsáhlým bezzásahovým zónám zmizela řada pracovních míst v oblasti lesnictví. Nezaměstnanost je tam jenom pět procent. Ale možná je to i kvůli tomu, že i na bavorské straně Šumavy mladí lidé utíkají do měst, jak nám bylo doslova řečeno. Zastupitelé měli možnost mluvit se starostou Neuschönau, obce s 2400 obyvateli. Dvě třetiny jejího katastru leží na území národního parku. Podle starosty bylo zřízení národního parku pro Neuschönau jednoznačně přínosem. A to přesto, že z místních obyvatel zaměstnává národní park jen 200 obyvatel. Polovina místních dojíždí za prací 50 až 80 km daleko. Ostatní živí turistický ruch. A zde mají zkušenost, že turisté daleko více vyhledávají ubytovací zařízení na území národního parku, než ta, která jsou také v Bavorském lese, ale mimo národní park. Nicméně i tak se zde potýkají s poklesem návštěvnosti. Největší rozmach turistiky zažívala bavorská část Šumavy v letech 1992 až 1994. Tehdy, krátce po sjednocení Německa, sem často přijížděli obyvatelé z území bývalé NDR.