Zobrazení zdroje stránky Chceme najít cestu pro přijetí zákona

{{MediaBankArticle
|Title=Chceme najít cestu pro přijetí zákona
|Author=Jaroslav Kojzar
|Date=2002-05-24
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
|Respondent=Vojtěch Filip
}}
Rozhovor Haló novin s poslancem za KSČM Vojtěchem Filipem

*Jaké stanovisko komunisté prosazovali a prosazují, pokud jde o návrh zákona o Šumavském národním parku?

Před více než rokem – v březnu 2001, jsem začal spolupracovat na návrhu zákona o Šumavském národním parku (dále jen NPŠ). NPŠ byl vyhlášen v roce 1991 podle tehdy platných předpisů, a to nařízením vlády. To po přijetí zákona č. 1/1993, ovšem dělá určité problémy, protože na rozdíl od minulosti lze povinnosti ukládat pouze na základě zákona, tedy už ne podzákonnou formou (vyhlášky ministerstev nebo nařízením vlády). A u každé věci, která se týká ochrany přírody, se samozřejmě ukládá řada omezení jak fyzickým, tak právnickým osobám. Proto např. Národní park České Švýcarsko byl již schvalován jako zákon. Je to také jediný národní park, který má tento status. Rozsah NPŠ je tak velký a lesní majetek tak rozsáhlý, že na celém území se střetává několik protichůdných zájmů. Já osobně jako jeden z překladatelů, ale zejména odborné skupiny ÚV KSČM a klub poslanců KSČM, vycházely z toho, že Šumava je kulturní krajina, kterou už více než 500 let ovlivňují lidé svou činností, ale že ovlivnění stále dává velký předpoklad k zachování velmi kulturní krajiny s velkou mírou autoregulace přírodních procesů, a že zásahy člověka povedou k více než trvale udržitelnému rozvoji přírody. To je, že nepůjde o ochranářství za každou cenu, třeba i za cenu vystěhování lidí, ale že také v žádném případě nepůjde o zneužívání přírodních krás krajiny, že nenastoupí místo turistiky turistický průmysl. Jako jednu ze základních podmínek jsme též od počátku měli v podstatě myšlenku zachování velikosti parku. Nešlo o žádný fanatismus, že se nesmí nikde ubrat ani metr, ale o zachování přírodních a přírodě odpovídajících hranic parku, které umožní právě soužití člověka s přírodou. Šlo tedy zejména o nalezení velké míry shody mezi správou parku, respektive s orgány ochrany přírody a obcemi, které mají dvojjedinou roli, tj. starat se o rozvoj obce o jeho obyvatele a zároveň plnit úkoly jako orgán ochrany přírody v prvním stupni. Také jsme konzultacím mezi ochránci, a to jak profesionálními, tak zástupci občanských iniciativ a starosty obcí věnovali nejvíce času. V červnu 2001 pak pod tlakem pravicových poslanců, kteří měli jiný záměr, vesměs komerční, jsme návrh zákona předložili. Boj se rozhořel znovu jak v prvním čtení, tak zejména v obou kolech druhého čtení. Nesmyslné požadavky proti původnímu podpisu návrhu udělal pan Ambrozek, který původně podporoval náš návrh, ale používal ho pouze ve svůj politický prospěch. Přitom neznal těžce vydiskutované kompromisy mezi starosty obcí a správou parku. To mělo vliv i na konečné neschválení návrhu.

*Proč?

Byli jsme a dále jsme pro hospodaření na Šumavě, ale hospodaření, které na jedné straně zajistí lidem práci, bude mít předem stanovená omezení, tato omezení budou kompenzována ze státního rozpočtu, a to jak obcím, tak těm, kteří se zavážou takovou formou hospodaření realizovat. Podporovali jsme a podporujeme zákonem stanovená pravidla pro ochranu přírody v parku pro jeho hospodářskou činnost, která se bude týkat rozvoje bezzásahových zón parku. Budeme zejména dbát na to, aby ze Šumavy nevznikl jakýsi uměle vytvořený prales, který zničí bohatost fauny a flóry, kterou dnes na území parku máme, a která vychází z toho, že na řadě míst se o ni lidé zasloužili. Park bude ve dvou a třech zónách přístupný tak, aby i příští generace mohla hledat a najít způsob, jak tuto krásnou krajinu udržet. Trváme na tom, aby plán péče měl jasnou zákonnou oporu, jako má lesní hospodářský plán, aby nemohlo docházet k trvalým kolizím mezi těmito základními dokumenty. Chceme dát možnost, aby se o Šumavu a její krásu starali ti, kteří tam žijí a kteří jí rozumějí. Přivazování ke stromům ani plošné kácení porostů to skutečně nevyřeší. Chceme i pro příští období najít cestu, jak zákon o NPŠ přijmout ku prospěchu přírody i lidí.