Zobrazení zdroje stránky Chceme také zelenou Šumavu

{{MediaBankArticle
|Title=Chceme také zelenou Šumavu
|Author=Radovan Holub
|Date=2007-09-12
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Soudni znalec a specialista pro ochranu lesa Ivo Vicena předestrel v článku Schyluje se k další kalamitě (MFD 31. 8. 2007) vizi uschle Šumavy, ohrožene větrem a s narušenými přírodními, zejména hydrickými poměry. Podle pana Viceny došlo díky nežpracovanému kůrovcovému drevu pocatkem nového tisícileti k explozi kůrovce, která dosud není zazehnana. Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava plné chape obavy ze schnuti starých, příliš hustých smrkových porostu nebo zhoršení kvality vody. Situace rozhodne není jednoducha a sami odborníci se výrazne lisi v tom, jak k ní přístupovat. Měli bychom však spis hledat cesty, kde se napric odborným spektrem shodneme a ne neustale emotivne vyhrocovat odborny dialog. Jiste se shodneme na tom, že na Šumavě je třeba postupně nahrazovat stare smrkové porosty ve střednich a nižších polohách smiseným lesem - a to správa v poměrně velkem rozsahu dela. Jiste se shodneme i na tom, že na Šumavě by měl zůstat zachovan národní park, který je mezinarodne uznavany, který je tak říkajíc evropskou záležitosti. A za třetí, jiste budeme zajedno i v tom, že nechceme Šumavu devastovanou, znicenou od kůrovce nebo od těžké techniky. Plosna devastace vysokohorských smrčin Šumavy nastala po puli devadesátých let minulého století, kdy bylo za pomoci těžké techniky vytěženo dřevo na velkých plochách, vznikly dosud nežacelene erozni ryhy, byly odhaleny porostni stěny a zadelano tak na další kalamity. Ostatne Kyrill radil na velkem procentu ploch, kde se v minulých letech tezilo. A trochu sebekriticky priznejme, že po těžbach spojených s Kyrillem vznikly po Šumavě další znicene plochy. Ostatne mnozi odborníci varuji před negativními dopady těžby a asanace dřeva na lesní ekosytemy a na biodiverzitu. Naslouchejme prosim i jim.

Jak z toho ven? Asi ne tím, že se budeme dal vzajemne obvinovat. Správa postupuje se vsi odpovědnosti podle planu, že většina ploch NPŠ bude citlive lesnicky správovana a její menší cast, například vysokohorské smrčiny, rašeliniste, smíšené porosty, nikoli tedy nepůvodní smrkové monokuktury v nižších a střednich polohách, budou ponechány přirozenému vyvoji. Pro přirozený vývoj byly vybrany málo rizikove plochy. Všechny rizikove plochy a plochy ponecháne přirozenému vývoji jsou již nyní trvale monitorovany. Nejde nám o vytvoření sede, zdevastované Šumavy. Chceme Šumavu zelenou.

Radovan Holub, mluvčí správy NP a CHKO Šumava