Zobrazení zdroje stránky Dřevo ať zetlí, obce jsou proti

{{MediaBankArticle
|Title=Dřevo ať zetlí, obce jsou proti
|Author=Jitka Šrámková
|Date=2008-04-09
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – Zbytek polámaného dřeva, které zůstalo ležet v šumavských lesích po loňském orkánu Kyrill, se těžit nebude. Ministr životního prostředí Martin Bursík podepsal v pondělí své dřívější rozhodnutí, že v nejcennějších místech Šumavy ponechají lesníci zlámané stromy přirozenému vývoji.

To se nelíbilo šumavským obcím, které proti tomuto způsobu likvidace následků orkánu podaly námitku.

Bursík už loni v březnu rozhodl, že v nejcennějších územích parku zůstane ležet zhruba 140 tisíc kubíků dřeva, aby I. zóny při jeho úklidu netrpěly. Nynější krok pak znamená, že zamítl námitky obcí obávajících se, že z ležícího dřeva vylétne do okolních stromů kůrovec.

„Lesy v nejcennějších částech parku necháváme samovolnému vývoji proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva. Odborná komise navíc potvrdila, že původní rozhodnutí ministerstva bylo v souladu právními předpisy,“ řekl Bursík.

Zároveň doplnil, že Kyrill ukázal, jak škodlivé zásahy do vývoje lesů parku v minulosti dělal, když kácel kůrovcem napadené stromy. Tvrdí, že vichr lámal kmeny právě v těchto místech. Ministerstvo věří, že ponechání dřeva v lesích povede ke stabilizaci šumavských lesů.

Šumavské obce to ale vidí opačně. Tvrdí, že na ministerské rozhodnutí musely čekat dlouho a Bursíkova nečinnost jim bránila v zákonné povinnosti pečovat o obecní lesy. Patnáct z nich proto ministra u pražského soudu zažalovalo. „Žalobu nestáhneme a spokojeni s rozhodnutím nejsme. Zvažujeme další právní možnosti,“ řekl předseda Svazu šumavských obcí František Nykles.

Starostovi Modravy Antonínu Schubertovi vadí, že na Šumavě dochází k rozšiřování území, kde se v lesích nijak nezasahuje, i mimo první zóny národního parku.

Ty se rozkládají na území 8800 hektarů, po Bursíkově zásahu je ale bezzásahové území ještě o třetinu větší. Není už ale nazývané první zónou.

Starostům vadí, že s nimi o tom nikdo předem nejednal. „Obce se vyjádřily během správního řízení, které trvalo celý rok,“ tvrdí Libor Hošek z národního parku. Jejich námitky ale ministerstvo nepřijalo.

„Vedením parku jsme byli přesvědčováni, že zonace je nejvyšší zákonné rozčlenění parku, ale najednou se rozzčleňuje znovu, takže pak to dopadá tak, že v první zóně se někde zasahuje a někde v druhé zóně se nezasahuje, to není systémový a koncepční krok. My jsme pro stanovení jasných pravidel,“ vysvětlil Antonín Schubert o co obcím hlavně jde.

Spor o polomy Ministerstvo životního prostředí po loňském orkánu Kirill rozhodlo, že 140 tisíc kubíků polámaného dřeva v nejpřísněji chráněných částech Šumavy nebude likvidovat, ale je lepší nechat ho tam zetlít.

Šumavské obce obávající se přemnožení kůrovce proti tomu podaly rozklad.

Protože se k němu ministerstvo rok nevyjádřilo, obce zažalovaly ministerstvo pro nečinnost. Ministr Martin Bursík v pondělí své původní rozhodnutí stvrdil podpisem.