Zobrazení zdroje stránky Dřevorubec Kyrill – větrná smršť v Česku

{{MediaBankArticle
|Title=Dřevorubec Kyrill – větrná smršť v Česku
|Author=Čestmír Klos
|Date=2007-01-29
|Source=Euro
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Borivy orkán Kyrill, který v českých lesích způsobil rozsáhlé polomy, nemohl přijít v horsi okamzik. Ve chvíli, kdy uderil, nebyl v porostech spravovaných Lesy České republiky kromě pěti vlastních lesních závodu připraven ani jeden tezar s pilou. Všechny dosavadní smlouvy na lesní práce byly ukonceny do začátku roku a kalamita se strefila presne doprostřed vakua, které nastalo mezi vyhlášením výsledku ročního vyberového řízení a jejich nabytim právní moci.

Proces navíc komplikovala ruzna odvolani společnosti, které nebyly vybrany. Vstup těžařů do poskozeného lesa byl vyjimecným pravním stavem, který nema pametnika, zcela zablokovan. Zatímco se malé tymy narychlo zmobilizovaných pracovníku po prichodu kalamity snažily uvolnit alespoň cesty a opravit oplocenky, vykonna lesnicka technika zahalela na dvorech těžebních společnosti. A zahali dosud, protože zacatek platnosti nových kalamitních komplexnich smluv na lesnické práce, uzaviraných na základě zkraceného vyberového řízení po vyhlášení stavu nouze, se očekáva až koncem tohoto týdne. Každý den odkladani začátku práci přitom hrozi, že si jednotlivi dřevari, ale i malé či obri firmy sjednaji práci u jiných zadavatelu a likvidace polomů v lesích CR by mohla začít vaznout. Nejde přitom jen o jejich přechod na soukromě a obecni majetky, které je rovnez nezbytne osetrit od popadaného dříví. Bez včasneho zásahu by mohla přijít ještě horsi kalamita kůrovcová, která se nehodla zastavit na hranicích vycistených pozemku. Stejnou starost ovšem mají i majitele lesu v sousednich zemich, kde orkán rovněž napáchal rozsáhlé škody. Majitele zahalejicích těžebních strojů odtud už jiste dostávají atraktivní nabidky. A který dřevar chce necinné sedet doma, když se všude kolem nabízí spousta prace? Kalamita století? Ohlas, který letošní lesní kalamita má, jako by nasvedcoval tomu, že tady nikdy nic podobneho nebylo. Lesníci však tvrdí, že ani ve srovnání s minulosti příliš vyjimecna není a vzhledem k narustajicim extrémum počasí se v tomto století lze nadat i ještě větších větrných škod. Poměrovana je především z pohledu porostu správovaných Lesy České republiky, protože jsou výrazne největším lesním majetkem v Česku a jejich management vydava pohotove odhady škod způsobených větrem. Ty navíc neustale zpresnuje. A v historii Lesů ČR je pohroma opravdu největší. Uvadena čísla napovidaji, že kalamitní těžby budou v porostech Lesů ČR představovat přes polovinu, maximalne dvě tretiny ročního etatu. Tedy plánovaného objemu dříví, které se má letos vytěžit. Nejnovější soucet poškozených lesu cini 4,7 milionu metrů krychlových. Letošní roční etat byl přitom stanoven na 7,9 milionu kubíků. Kalamita tedy nevyžaduje vytěžit ani o jeden strom navíc proti původnímu zameru. A to navzdory tomu, že mistne budou muset být plánované zamery těžby prekroceny. Jinde se naopak takzvana umyslna těžba na ukor kalamitní „nahodile“ těžby omezi, nebo i zcela zrusi. Přesto je letošní kalamita v necem naprosto vyjimecna - svým mediálním ohlasem. Do znacne miry za to mohou neustale sledované problémy s vyse zmineným jednoročním vyberovým řízením, které kalamita postavila na hlavu. Nicméně je tendence precenovat její negativní hospodarsky vyznam. Vytěžene kalamitní dříví bude v současnem udobi neustaleho nedostatku dřeva z větší části i tak dobre prodejne. Vytvori samozřejmě tlak na snizení trzni ceny, která však byla v době předchozi nedostatkove nabidky znacne nadnesena. Prezident Svazu zaměstnavatelu dřevozpracujícího průmyslu Tomáš Hrubec dokonce doufá, že kalamita srazi premrstenou loňskou cenu 2500 korun za metr krychlovy, leckdy dokonce i o dost vyšší, na dříve obvyklou cenu 2000 korun za kubík. A uvital by i snizení o pouhych deset procent. Cenovy vyvoj však může být nepredvidatelny, protože současny nedostatek zasob na dvorech dřevozpracujících závodu může dlouhodobe drzet i cenu kalamitního dřeva na vysi. Pak ovšem může spadnout niz, než předpokládá Hrubec. I to je důvod k tomu, aby se zacatek likvidace lesní kalamity dlouho neodkladal. Zarubana cesta zpatky. Některé podniky, jež na lesnických jednotkach Lesů ČR hospodařily na základě takzvaných Blahutových smluv, které zpochybnil antimonopolni úřad, si představovaly, že by při likvidaci kalamity mohly na daných jednotkach znovu pokračovat. To management Lesů ČR považuje za nemyslitelne, protože očekáva, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po oprave procesnich chyb, které mu vytkl soud při zrušení rozhodnutí, brzy vynese identicky verdikt a Lesy ČR by se znovu ocitly v pravne neprijatelnem vztahu. Kalamita však postavila na hlavu i jednoroční tendr. Generalni ředitel Lesů ČR František Konicek upozorňuje, že zákonna povinnost přednostně zlikvidovat polomy zcela pozmenila zadavaci podmínky. ještě není rozhodnuto, zda bude toto vyberove řízení - první v lesích CR, které probehlo podle reguli zákona o zadavani zakázek - zruseno v celém rozsahu, nebo jen v místě kalamity. Ale jiste je, že ani na nedotcených jednotkach nebude moci pokračovat plánovana těžba. „Pretěžit etat by bylo lesnicky neeticke,“ má na pameti Konicek. větrem silne napadené lesní jednotky jsou už rozdelovany do technologických kalamitních bloku, které budou ve zkracenem vyberovém řízení zadavany ruzným firmam, aby se práce na likvidaci kalamity co nejdříve rozbehly. Zároveň s tím Lesy ČR připravuji modifikované komplexni kalamitní zákazky, v nichž se pamatuje nejen na prodej kalamitního dříví k jeho vytěžení a dalšímu zpracování, ale i s naslednou pestebni činnosti a nakupem dohodnutých sortimentu na odvozním miste v celkovém objemu padesáti procent kalamitní těžby. V nežasazených lesích se naopak připravuje velká redukce plánované těžby. jiné verze lesní pohromy. Premira pozornosti škodam způsobeným orkánem jako by se vyhybala Vojenským lesům a státkum, které jsou rovněž vyznamným správcem státního lesního majetku. vítr v jejich lesích podle sdelení generalního ředitele Josefa Vojacka vyvrátil celkem 980 000 kubíků dřeva, ale stesti pralo připraveným. Dlouhodobe nasmlouvani partneri i vlastní dřevari den po radení orkánu okamžite prerusili umyslnou těžbu a hned začali zpracovávat kalamitu. velký problém má jen divize Horni Plana, v niz je soustředena většina škod, plných 700 000 metrů krychlových. Protože pro toto území platí nouzový stav, vojenské lesy se zachovaji podobne jako Lesy ČR a zpracovatele vyberou ve zkracenem řízení. Samostatnou kapitolou státního vlastnictví lesa jsou národní parky, taky dosti poskozene. Ty však mají o problém navíc. Například v Krkonosich vývraty postihly všechny tři typy ochranných zón včetně te první, v niz podle státutu nelze hospodařit, tedy ani těžit. leží tu 2,5 tisíce kubíků dřeva. O každé sebemensi plose první zóny budou rozhodovat lesníci spolu s přírodovedci. Dřevo v ní každopadne zůstane na místě, ve vybraných lokalitách bude po zvazení kůrovcového nebezpečí nanejvys odkorneno. Celkove v Krkonosich zachvatily polomy 70 000 metrů krychlových, ale povětšinou ve třetích zónách. Těžit zde budou firmy vybrane ve zrychlenem řízení i s ohledem na jejich citlivost k charakteru národního parku. Národní park Šumava utrzil takřka desetkrát větší ranu než jeho krkonossky protejsek - 600 000 kubíků. Zhruba pět procent leží v prvních zónách. Zustanou tam jako budouci ziviny pro nove generace přirozeného lesa. Jestliže včas zpracované dřevo z kalamit v produkcnich lesích lze ještě slusne komercne vyuzit, větrná kalamita v národních parcích jen prohlubuje ztraty. Cesta však vede k přirozenému porostu, z nehoz nebude možné nic brat, ale taky už nikdy do něj nebude třeba nic dávat. Toho se však dockaji až další generace.