Zobrazení zdroje stránky Debatujte s vědci!

{{MediaBankArticle
|Title=Debatujte s vědci!
|Author=Vladimír Just
|Date=2006-05-10
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Nemám rád, když se v argumentační nouzi diskutuje „ad hominem“ (k člověku) a ne „ad rem“ (k věci). Přesně to dělá Občanské sdružení Šumava 21, jestliže svou sérii pomyslů končí útokem proti „všem těm divadelním a filmovým kritikům, veterinářům a dalším samozvaným expertům na Šumavu“. Tím mně, jednomu z napadených, vlastně nahráli na smeč. Kdybych chtěl platit stejně lacinou mincí, napsal bych, že zakladatel a jednatel občanského sdružení Šumava 21 je profesí obchodník se dřevem. A ještě bych se mohl zeptat čtenáře, kde vidí větší střet zájmů v oblasti ochrany přírody před lidskými zásahy (což je jedna z definic Národního parku): u teatrologa – nebo u lobbisty dřevařské firmy?

Naštěstí mám, na rozdíl od Šumavy 21, po ruce dost argumentů, abych tento způsob debaty opustil. Základním mýtem je strašení, že někdo chce „z celé Šumavy udělat divočinu“ a nechat ji „sežrat kůrovcem“. Zatímco v médiích a v myšlení Šumavy 21 pokrývá kůrovec celou Šumavu, v reálu za celou dobu jeho patnáctileté mediální slávy „zničil“ necelé 4% z celkové rozlohy lesů v NP. A to ještě ne lesa jako takového, jak zní další mýtus, ale pouze jeho horního patra. Stromy (ne všechny) to nepřežily, les pod nimi zůstal.

Další demagogií je náhlá inspirace Bavorskem, kde mají sice obce pro další rozšiřování divočiny právo veta (až na jednu jsou ovšem všechny pro bezzásahovost), ale zároveň je tam neroztříštěných, souvislých 75% původního NP opravdu (ne jako u nás potěmkinsky, tj. s výjimkami) bezzásahových a platí vládní nařízení, jež ukládá v závazných termínech rozšiřování bezzásahovosti i v nových částech parku. Jestli chce Šumava 21 toto zavést i u nás, jsem pro!

Ale hlavně: „Ponechání jádrových zón přirozenému vývoji je v evropských NP samozřejmostí. Takové pravidlo se respektuje nejen na bavorské straně Šumavy, ale i v ostatních NP Německa, Rakouska. Polska aj. Tato území mají mimořádný význam vědecký i naučný. Překvapivá je už sama skutečnost, že u nás vůbec vznikla debata o tom, zda v 1. zónách lidé mají do přírodních dějů zasahovat nebo nikoli? Často diskutovaná činnost kůrovce je stejně přirozenou součástí vývoje šumavské horské smrčiny, jako sněhové laviny jsou podmínkou udržení nesmírně bohatých společenstev nad hranicí lesa. Vážně nás znepokojuje, že přestože MŽP schválilo obecnou strategii péče o NP a realizaci doporučení IUCN, příslušná opatření doposud nezačala být uplatňována. Znepokojují nás také nekvalifikovaná stanoviska některých konzervativních českých lesnických sdruženi, která stále dokola opakují odborně vyvrácené teze a která v debatě o Šumavě vůbec neberou v úvahu principiální rozdíl mezi 1. zónou NP a běžným hospodářským lesem.“ Toto v srpnu 2005 nenapsali, vážená Šumavo 21, „veterináři“, ale zástupci české odborné komunity (včetně šéfů přírodovědných ústavů AVČR). Prosím tedy, abyste napříště vyvraceli názory jejich a neargumentovali filmovými a divadelními kritiky.

(Autor je divadelní kritik a VŠ pedagog, člen o. s. Obrana ŽP, pověřený monitoringem Šumavy)