Zobrazení zdroje stránky Doba motorových pil končí, říká šéf Šumavy

{{MediaBankArticle
|Title=Doba motorových pil končí, říká šéf Šumavy
|Author=Marek Kerles
|Date=2004-08-28
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=Alois Pavlíčko
}}
Životní prostředí a ekologie

Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Aloise Pavlíčka turisté ocení neupravovanou přírodu

Po letech sporů je na Šumavě jasno. V nejvzácnějších částech Šumavy se kácet kvůli kůrovci nebude. Muž, který to rozhodl, je čerstvý ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko, jehož rodina žije na Šumavě už čtyři sta let.

*Některé obce tvrdě kritizují vaši koncepci rozvoje Národního parku Šumava. Sjednocení prvních, tedy nejvíce chráněných zón Šumavy do několika velkých celků má znemožnit rozvoj obcí...

Já především nemám rád módní slovo rozvoj, které se dnes používá tak často, až se z něj stalo jakési klišé. Všichni mluví o rozvoji a nikdo neřekne, co se pod tím vlastně skrývá. Jestli by mělo být něco na Šumavě zachováno, pak je to život. Trvalý a aktivní život. Co je to rozvoj? Přeměna vzácných přírodních lokalit na stavební pozemky?

*Často koncepci hájíte příkladem sousedního Bavorského lesa.

Tam se totiž v lesích žádným způsobem nezasahuje proti kůrovci ani proti dalším škůdcům, a přitom má v přepočtu na celkovou rozlohu dvakrát větší návštěvnost než Šumava.

*Řada komunálních i krajských politiků si však stěžuje, že chcete Šumavu, celá staletí osídlenou lidmi, takzvaně oplotit a lidi z ní vyhnat. Nemyslíte si, že taková koncepce může turisty odradit?

Ale my přece nikoho ze Šumavy nevyháníme. Naopak. Chceme v mnohem větší míře umožnit přístup návštěvníkům i do prvních zón. Nemůžeme je tam ale pochopitelně pustit třeba v době hnízdění vzácných ptáků. Já se prostě domnívám, že na Šumavě musí skončit doba, kdy tady dominovala práce s motorovou pilou, a naopak začít doba turistického ruchu.

*Jenže Šumava skutečně trpí vysokou nezaměstnaností a ochranáři přitom zakazují i výstavbu sjezdovek a dalších atrakcí. Když tedy tvrdíte, že sama divoká příroda je tím nejlepším lákadlem, proč neláká turisty už dnes?

Především se snažíme o uchování přirozených přírodních procesů v národním parku. Ale jinak jednoznačně vítáme podnikatelské aktivity na jeho okrajích a uvnitř v obcích. Ať vznikají golfová hřiště, bazény, hotely. Avšak místo toho, aby vyrůstaly atrakce tam, kde je to už dnes bez problémů možné, se neustále mluví o nutnosti rozvoje, tedy o nových megalomanských stavbách v dnešní chráněné přírodě.

*Proč ale tedy ty nové hotely v obcích nebudují? Není to tím, že přísně chráněná příroda zkrátka neláká takový počet návštěvníků, aby se takové investice vyplatily?

Proč se ale nikdo nezajímá, jaké jsou v té které obci mezilidské, případně podnikatelské vztahy? Jestli právě ty nejsou brzdou takzvaného rozvoje? Celá řada politiků si každopádně prostě zvykla svádět každý svůj neúspěch na příliš striktní ochranu přírody.